Praha - „Václav Havel – ať vědomě či bezděčně, ale v každém případě aktivně – byl nástrojem sil lži a nenávisti (…) jeho politická koncepce otevřeně mířila k fašistickému korporativistickému státu, takzvané občanské společnosti,“ napsal vicekancléř prezidenta republiky Petr Hájek ve své nové knize Smrt v sametu. Společnost se musí vrátit k poselství Bible a Ježíše Krista, říká dále Hájek, který byl hostem Interview ČT24. Vicekancléř popírá, že by napsal knihu dehonestační, jde prý pouze o analytický, deskriptivní text, který má být protiváhou „záplavě adoračních výkřiků.“
Podle Hájka vyplývá již ze slavných Havlových textů ze sedmdesátých let, mimo jiné z Dopisu Gustávu Husákovi anebo Moci bezmocných, že bývalý disident nemířil k demokratickému zřízení, ale k takovému státu, který v Itálii vybudoval Benito Mussolini a byl nazván fašismem.
Není-li společnost postavena na principu politických stran, není demokratická
Občanskou společnost podle Hájka tvoří různé typy korporací. „Ženské hnutí je typ korporativistický, hnutí homosexuálů je typ korporativistický, neprojde nikdy žádným volebním ohněm, ale nárokuje si skrze mocné lidi, jako je Václav Havel, nebo skrze instituce, jako média, obrovský díl moci, která nemá demokratickou legitimaci,“ vysvětluje Hájek.
Hájek proti sobě klade Havla a současného prezidenta Václava Klause: „Klaus na počátku devadesátých let směřoval ke klasické demokracii politického stranictví. Tam začíná politický zápas na život a na smrt s Václavem Havlem, který toto odmítá. Havel nechtěl, aby se stavěly politické strany. Chce naopak vytvořit vládu s těmi, kterým důvěřuje – se svými přáteli, s disidenty a se svými spolupracujícími občanskými iniciativami.“
Společnost, která není stavěna na principu politických stran, a tudíž společenské zájmy nejsou definované demokratickou volbou, není podle Hájka demokratická. „Jeho politická koncepce směřovala k vytvoření korporativistického státu. My to v politologii neumíme nazvat jinak než jako fašistický model státu,“ zdůraznil svůj výklad Havlovy politiky Hájek.
Poselství Ježíše z Golgoty
Hájkova kniha nemá být provokací, nýbrž výkladem krize Západního světa, který opustil tradici, kterou v Evropě po dva tisíce let budovali lidé inspirovaní Biblí a Kristem. Vychází přitom z díla ruského filozofa Vladimira Solovjova, který předpověděl návrat pohanských model ve dvacátém století a souboj křesťanů s Antikristem.
Vicekancléř popisuje apokalyptickou hrozbu, kterou spojuje s Evropskou unií. Proti civilizaci svobody podle něj bojují „darwinisté, marxisté a europeisté“, kteří jsou spojencem „antikristovského islámu“ a křísí pohanství starého Říma „s jeho apoteózou krve, násilí, sexu a modlářství, s oslavou homosexuality“.
„Ptáme se, jaký význam mají tyto věci pro naši dobu, nikoliv obecně, ale pro náš současný okamžik. Pro krizi společnosti, kterou prožíváme, pro krizi hodnot, pro krizi náboženství, krizi křesťanství v Evropě,“ uvažuje Hájek a volá po tom, aby lidé nalezli duchovní rovnováhu a vrátili se k tomu, co naši civilizaci stavělo a dovedli ji k neuvěřitelným výsledkům. „A to je poselství Ježíše z Golgoty.“
Klaus: Knihu Petra Hájka považuji téměř za povinnou četbu
Podle vicekancléře nynější hlavy státu byl zesnulý prezident Václav Havel nástrojem lži a nenávisti. Nástrojem pravdy a lásky se naopak stal Václav Klaus. „Knihu Petra Hájka považuji za pozoruhodnou, téměř za povinnou četbu pro každého, koho zajímá náš svět, jakkoli s autorem v mnohém nesouhlasím,“ pochválil knihu Smrt v sametu Klaus.
Hájek na sebe strhl pozornost už dřív třeba tím, že zpochybnil mediální obraz Usámy bin Ládina, označil homosexuály za deviantní spoluobčany a napadl darwinismus slovy, že on z opice nepochází.
Jeho novou knihu nedávno okomentoval německý deník Die Welt. Hájka přitom označil za dvorního šaška Václava Klause a součást „podivného českého politického folkloru“. Die Welt dále připomíná: „Funkční období obou končí na začátku příštího roku. Pak bude mít Hájek ještě více času na psaní.“
