Mírov – Krize zasáhla i věznici v Mírově na Šumpersku. Zaměstnanost zdejších vězňů se kvůli menšímu objemu zakázek snížila oproti loňskému roku o deset procent. I přes pokles se tu ale zaměstnanost pohybuje kolem celorepublikového průměru, který je 56 až 57 procent. Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, která mírovskou věznici osobně navštívila, nyní zvažuje návrh, který by odsouzeným lidem uložil pracovat ve výkonu trestu povinně.
Finanční krize má dopad i na zaměstnávání vězňů
V mírovské věznici vyrábějí odsouzení nábytek především pro justici a navíjejí elektromotory či brousí hliníkové odlitky pro mohelnickou pobočku firmy Siemens. „Zaměstnáváme kolem 130 vězňů. Další pracují ve vnitřním provozu věznice nebo vykonávají údržbářské práce. Snížení zaměstnanosti o deset procent je ještě dobré, mohlo to být daleko víc. Máme ale zakázky na výrobu nábytku do konce roku,“ uvedl vedoucí zaměstnávání vězněných osob v mírovské věznici Jiří Ondrášek.
Podle Kovářové by měla být mírovská dílna inspirací i pro ostatní věznice: „Zvažujeme návrh, že by vězňům byla uložená pracovní povinnost.“ Pracující vězni návrh ministryně vítají. Díky zaměstnání mohou například splácet své pohledávky. Přijímání pracovníků věznice ale postupuje podobně jako u soukromých firem. „Nemůžeme zaměstnat každého, kdo si řekne. Hraje tam roli výuční list a manuální zručnost,“ doplnil Ondrášek.
Přeplněným věznicím může ulehčit domácí vězení
Plat vězňů je stanoven zákonem. Mírovští jsou odměňováni podle tří platových tříd, kde si vydělají od 4500 do asi 8000 korun hrubého měsíčně. Odsouzených v Česku ale každým rokem přibývá a ministerstvo spravedlnosti tak musí řešit i jejich umístění. Kovářová vidí řešení například v možnosti domácího vězení. Projekt by měl začít fungovat od příštího roku. Domácí vězení by mělo fungovat s pomocí speciálních náramků monitorujících pohyb odsouzených. Náklady na projekt by měli nést sami odsouzení.