Správci chráněných luk marně shánějí stáda ovcí či koz, která by louky spásala. Mohou totiž pomoct zachránit vzácné druhy rostlin. Nově pastevce třeba používá národní park České Švýcarsko, ale sháňka je po nich obtížná.
Za jednu sezonu na jedné louce v Českém Švýcarsku dostane majitel ovčího či kozího stáda 15 tisíc korun. Stádo sem přitom musí vozit vždy jen na pár dní a opakovaně. Kdyby totiž zvířata zůstala delší dobu na suché louce, strádala by.
Pro správce těchto pozemků je každopádně využití živé zvířecí síly výhodné. „Areál nezdupou, nerozrýpají, ale opravdu intenzivně spasou ty druhy, které my tam nechceme,“ uvedl ředitel národního parku České Švýcarsko Pavel Benda. Místo zarostlých míst s plevelem tak v místě, o které se postarala ovčí nebo kozí jednotka, znovu roste tráva s původními květinami.
V Česku ale chybí pastevci koz a ovcí. Že se jím ale může stát vlastně kdokoliv, dokládá i Vojtěch Hajný, který původně býval bankéřem, teď ale zajíždí se svým stádem, kde je potřeba. Vlastní stovky ovcí a koz, po ruce má ovčáckého psa, s jehož pomocí stádo řídí. „Je nás málo, protože jsou lidé líní. Kdyby nebyli, tak nás bude víc,“ míní Hajný.
Řadu lidí může hned zpočátku odradit malá finanční výnosnost oboru. „Ještě nás to ani neuživí, musíme mít ještě další zdroj. Během let bychom ale chtěli, aby nás to skromně uživilo,“ prohlásil další pastevec Vlastimil Chovaneček. Ten se přitom snaží odchovat i vlastní generaci ovcí, která bude odolnější než zvířata koupená a přivezená odjinud.
Jeho zvířata pomáhají s péčí o flóru v Českém středohoří. Stádo si sice pořídil původně pro své louky, pak ho však nabídl i ochráncům přírody. „My máme eminentní zájem, protože se jedná se lokality evropského významu,“ řekl Roman Hamerský ze zdejší chráněné krajinné oblasti. Do výběrových řízení se tady zpravidla přihlásí jeden pastevec, ochránci ale potřebují alespoň čtyři. Vedlejším přínosem toho, že ovce spásají luka, je to, že čistí i cesty. Díky tomu se objevily některé historické.
