Exúředníci KB opět před soudem pro stamilionové podvody

Praha - Městský soud v Praze dnes znovu začal projednávat kauzu bývalé manažerky Komerční banky (KB) Jiřiny Kaplanové a dalších čtyř úředníků. Podle žalobců se podíleli na stamilionových úvěrových podvodech z konce 90. let, když zvýhodňovali úvěry společnostem kolem někdejšího fotbalového funkcionáře Františka Chvalovského. Právní zástupce KB se po přečtení obžaloby připojil k řízení s nárokem na náhradu škody. Podle banky by měl soud při vynesení verdiktu rozhodnout o tom, že jí mají obvinění zaplatit celkem přes 1,2 miliardy korun. S výslechy obžalovaných by měl soud začít ve čtvrtek. Advokáti stíhaných již dnes trestnímu senátu předběžně sdělili, že jejich klienti s obžalobou nesouhlasí a obvinění odmítají. Rozsudek by měl padnout v půlce července.

Jiřina Kaplanová, Ivana Neuhäuslová, Klaudie Nerglová, Eva Žižková a Zdeňek Husar čelí obvinění z úvěrových podvodů. V pozadí celého případu stojí někdejší šéf Českomoravského fotbalového svazu František Chvalovský. Na něj napojené firmy dostávaly podezřelé úvěry a bance vznikla škoda za téměř 1,5 miliardy korun. Peníze byly určeny na nákup masa a chmele. Podle policie ale firmy těmito penězi splácely své jiné dluhy. Státní zástupce viní úředníky z toho, že nedostatečně kontrolovali, jestli firmy skutečně používají peníze banky přesně tak, jak podle smlouvy měly. Úředníci údajně nezohlednili ani rizikovost obchodů nebo špatnou ekonomickou situaci firem. Některé společnosti prý nebyly schopné platit dřívější závazky vůči KB a některé je splácely jen z dalších peněz od banky.

Vrcholní manažeři před soudem nikdy nestáli

Za tyto praktiky po letech soudů padl v červnu loňského roku první verdikt, byť nepravomocný. Chvalovský dostal deset let vězení. Kaplanovou pak Městský soud v Praze odsoudil k pěti letům vězení. U Evy Žižkové soud v roce 2006 rozhodl, že v osmi z jedenácti případů se žádného trestného činu nedopustila. „Ve třech případech mi byla uznána vina, ale nebyl mi uložený žádný trest. A to z toho důvodu, že - jak se píše i v rozsudku - pokud bych nesplnila pokyny svých nadřízených, tak bych byla propuštěna,“ vysvětlila už dříve. Další tři úředníci byli stejně jako ona odsouzeni, ale nepotrestáni. Proti verdiktu se všichni odvolali a vrchní soud rozsudky zrušil. Případ se tedy vrátil na začátek a policie úředníky obvinila znovu.

Rozsudek soudu ale tehdy zároveň opakovaně zmiňoval odpovědnost vrcholných manažerů, kteří ale před soudem v roli obžalovaných nikdy nestáli. Mělo jít o bývalého šéfa představenstva banky Jana Kollerta a jeho tři spolupracovníky: Vladimíra Šulce, Pavla Kalvodu a Miroslava Čermáka. Operace ve Chvalovského kauze předem schvalovali. „Obvinění si podali stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, těmto stížnostem pak bylo vyhověno státním zástupcem. V průběhu dalšího řízení se pak bohužel nepodařilo prokázat jejich úmysl ke spáchání trestného činu a věc byla odložena,“ popsala Reportétům ČT situaci ředitelka odboru závažné trestné činnosti vrchního státního zastupitelství Soňa Bělohlávková.

Jiřina Kaplanová, bývalá ředitelka odboru financování obchodu, Komerční banka:

„V žádném případě jsme neměli analytický útvar, nekontrolovali jsme, jestli má chmel v tom skladu nebo v onom skladu, jestli tam má tolik a tolik půlek hovězího dobytka. To nebyla naše práce.“

Dnes tak nesou veškerou zodpovědnost jen úředníci. Všichni se hájí tím, že s Chvalovským nikdy nejednali a jen plnili příkazy nejvyššího managementu. Hrozí jim tresty od pěti do deseti let vězení. „Nechápu, co nám soud klade za vinu. Náš odbor se podle tehdejší koncepce banky zabýval alternativním financováním klientů pro jednotlivé obchodní případy. Obdobě jako u firem pana Chvalovského se postupovalo u řady dalších podniků. Do března roku 1999 ani interní, ani externí audity neřekly, že by něco bylo v nepořádku,“ hájí se Kaplanová.

Případ se táhne přes deset let

Kaplanová s Neuhäuslovou ale čelí kvůli své činnosti v Komerční bance dalším obviněním. Městský soud minulý týden vrátil do procesu případ ztrátových obchodů banky s rakouskou firmou B.C.L. Trading Baraka Alona. Komerční banka měla i při těchto transakcích přijít řádově o miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 6 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 7 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 12 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 13 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 14 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 14 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...