Exúředníci KB opět před soudem pro stamilionové podvody

Praha - Městský soud v Praze dnes znovu začal projednávat kauzu bývalé manažerky Komerční banky (KB) Jiřiny Kaplanové a dalších čtyř úředníků. Podle žalobců se podíleli na stamilionových úvěrových podvodech z konce 90. let, když zvýhodňovali úvěry společnostem kolem někdejšího fotbalového funkcionáře Františka Chvalovského. Právní zástupce KB se po přečtení obžaloby připojil k řízení s nárokem na náhradu škody. Podle banky by měl soud při vynesení verdiktu rozhodnout o tom, že jí mají obvinění zaplatit celkem přes 1,2 miliardy korun. S výslechy obžalovaných by měl soud začít ve čtvrtek. Advokáti stíhaných již dnes trestnímu senátu předběžně sdělili, že jejich klienti s obžalobou nesouhlasí a obvinění odmítají. Rozsudek by měl padnout v půlce července.

Jiřina Kaplanová, Ivana Neuhäuslová, Klaudie Nerglová, Eva Žižková a Zdeňek Husar čelí obvinění z úvěrových podvodů. V pozadí celého případu stojí někdejší šéf Českomoravského fotbalového svazu František Chvalovský. Na něj napojené firmy dostávaly podezřelé úvěry a bance vznikla škoda za téměř 1,5 miliardy korun. Peníze byly určeny na nákup masa a chmele. Podle policie ale firmy těmito penězi splácely své jiné dluhy. Státní zástupce viní úředníky z toho, že nedostatečně kontrolovali, jestli firmy skutečně používají peníze banky přesně tak, jak podle smlouvy měly. Úředníci údajně nezohlednili ani rizikovost obchodů nebo špatnou ekonomickou situaci firem. Některé společnosti prý nebyly schopné platit dřívější závazky vůči KB a některé je splácely jen z dalších peněz od banky.

Vrcholní manažeři před soudem nikdy nestáli

Za tyto praktiky po letech soudů padl v červnu loňského roku první verdikt, byť nepravomocný. Chvalovský dostal deset let vězení. Kaplanovou pak Městský soud v Praze odsoudil k pěti letům vězení. U Evy Žižkové soud v roce 2006 rozhodl, že v osmi z jedenácti případů se žádného trestného činu nedopustila. „Ve třech případech mi byla uznána vina, ale nebyl mi uložený žádný trest. A to z toho důvodu, že - jak se píše i v rozsudku - pokud bych nesplnila pokyny svých nadřízených, tak bych byla propuštěna,“ vysvětlila už dříve. Další tři úředníci byli stejně jako ona odsouzeni, ale nepotrestáni. Proti verdiktu se všichni odvolali a vrchní soud rozsudky zrušil. Případ se tedy vrátil na začátek a policie úředníky obvinila znovu.

Rozsudek soudu ale tehdy zároveň opakovaně zmiňoval odpovědnost vrcholných manažerů, kteří ale před soudem v roli obžalovaných nikdy nestáli. Mělo jít o bývalého šéfa představenstva banky Jana Kollerta a jeho tři spolupracovníky: Vladimíra Šulce, Pavla Kalvodu a Miroslava Čermáka. Operace ve Chvalovského kauze předem schvalovali. „Obvinění si podali stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, těmto stížnostem pak bylo vyhověno státním zástupcem. V průběhu dalšího řízení se pak bohužel nepodařilo prokázat jejich úmysl ke spáchání trestného činu a věc byla odložena,“ popsala Reportétům ČT situaci ředitelka odboru závažné trestné činnosti vrchního státního zastupitelství Soňa Bělohlávková.

Jiřina Kaplanová, bývalá ředitelka odboru financování obchodu, Komerční banka:

„V žádném případě jsme neměli analytický útvar, nekontrolovali jsme, jestli má chmel v tom skladu nebo v onom skladu, jestli tam má tolik a tolik půlek hovězího dobytka. To nebyla naše práce.“

Dnes tak nesou veškerou zodpovědnost jen úředníci. Všichni se hájí tím, že s Chvalovským nikdy nejednali a jen plnili příkazy nejvyššího managementu. Hrozí jim tresty od pěti do deseti let vězení. „Nechápu, co nám soud klade za vinu. Náš odbor se podle tehdejší koncepce banky zabýval alternativním financováním klientů pro jednotlivé obchodní případy. Obdobě jako u firem pana Chvalovského se postupovalo u řady dalších podniků. Do března roku 1999 ani interní, ani externí audity neřekly, že by něco bylo v nepořádku,“ hájí se Kaplanová.

Případ se táhne přes deset let

Kaplanová s Neuhäuslovou ale čelí kvůli své činnosti v Komerční bance dalším obviněním. Městský soud minulý týden vrátil do procesu případ ztrátových obchodů banky s rakouskou firmou B.C.L. Trading Baraka Alona. Komerční banka měla i při těchto transakcích přijít řádově o miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoChřipka se letos objevila nezvykle brzy, respirační onemocnění se šíří hlavně mezi dětmi

Počet případů akutních respiračních onemocnění v tuzemsku za poslední týden vzrostl o třetinu. Podle epidemiologů zatím nemocnost odpovídá roční době, chřipka se však letos začala objevovat dříve a ve větší míře než obvykle. Nejvíce nemocných evidují hygienici v Olomouckém a Jihomoravském kraji, nárůst nákaz ale zaznamenaly všechny regiony. Onemocnění se nyní šíří především mezi dětmi, nejvyšší nemocnost je u těch do pěti let. V některých oblastech může příchod sezony respiračních infekcí dále zkomplikovat dlouhodobý nedostatek pediatrů. Zdravotní pojišťovny se proto snaží podpořit vznik nových ordinací, například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabízí lékařům za jejich otevření ve vybraných regionech až milion korun.
před 13 mminutami

O čem plánujeme informovat v pondělí 16. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 10 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 10 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 17 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.