Exúředníci KB opět před soudem pro stamilionové podvody

Praha - Městský soud v Praze dnes znovu začal projednávat kauzu bývalé manažerky Komerční banky (KB) Jiřiny Kaplanové a dalších čtyř úředníků. Podle žalobců se podíleli na stamilionových úvěrových podvodech z konce 90. let, když zvýhodňovali úvěry společnostem kolem někdejšího fotbalového funkcionáře Františka Chvalovského. Právní zástupce KB se po přečtení obžaloby připojil k řízení s nárokem na náhradu škody. Podle banky by měl soud při vynesení verdiktu rozhodnout o tom, že jí mají obvinění zaplatit celkem přes 1,2 miliardy korun. S výslechy obžalovaných by měl soud začít ve čtvrtek. Advokáti stíhaných již dnes trestnímu senátu předběžně sdělili, že jejich klienti s obžalobou nesouhlasí a obvinění odmítají. Rozsudek by měl padnout v půlce července.

Jiřina Kaplanová, Ivana Neuhäuslová, Klaudie Nerglová, Eva Žižková a Zdeňek Husar čelí obvinění z úvěrových podvodů. V pozadí celého případu stojí někdejší šéf Českomoravského fotbalového svazu František Chvalovský. Na něj napojené firmy dostávaly podezřelé úvěry a bance vznikla škoda za téměř 1,5 miliardy korun. Peníze byly určeny na nákup masa a chmele. Podle policie ale firmy těmito penězi splácely své jiné dluhy. Státní zástupce viní úředníky z toho, že nedostatečně kontrolovali, jestli firmy skutečně používají peníze banky přesně tak, jak podle smlouvy měly. Úředníci údajně nezohlednili ani rizikovost obchodů nebo špatnou ekonomickou situaci firem. Některé společnosti prý nebyly schopné platit dřívější závazky vůči KB a některé je splácely jen z dalších peněz od banky.

Vrcholní manažeři před soudem nikdy nestáli

Za tyto praktiky po letech soudů padl v červnu loňského roku první verdikt, byť nepravomocný. Chvalovský dostal deset let vězení. Kaplanovou pak Městský soud v Praze odsoudil k pěti letům vězení. U Evy Žižkové soud v roce 2006 rozhodl, že v osmi z jedenácti případů se žádného trestného činu nedopustila. „Ve třech případech mi byla uznána vina, ale nebyl mi uložený žádný trest. A to z toho důvodu, že - jak se píše i v rozsudku - pokud bych nesplnila pokyny svých nadřízených, tak bych byla propuštěna,“ vysvětlila už dříve. Další tři úředníci byli stejně jako ona odsouzeni, ale nepotrestáni. Proti verdiktu se všichni odvolali a vrchní soud rozsudky zrušil. Případ se tedy vrátil na začátek a policie úředníky obvinila znovu.

Rozsudek soudu ale tehdy zároveň opakovaně zmiňoval odpovědnost vrcholných manažerů, kteří ale před soudem v roli obžalovaných nikdy nestáli. Mělo jít o bývalého šéfa představenstva banky Jana Kollerta a jeho tři spolupracovníky: Vladimíra Šulce, Pavla Kalvodu a Miroslava Čermáka. Operace ve Chvalovského kauze předem schvalovali. „Obvinění si podali stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, těmto stížnostem pak bylo vyhověno státním zástupcem. V průběhu dalšího řízení se pak bohužel nepodařilo prokázat jejich úmysl ke spáchání trestného činu a věc byla odložena,“ popsala Reportétům ČT situaci ředitelka odboru závažné trestné činnosti vrchního státního zastupitelství Soňa Bělohlávková.

Jiřina Kaplanová, bývalá ředitelka odboru financování obchodu, Komerční banka:

„V žádném případě jsme neměli analytický útvar, nekontrolovali jsme, jestli má chmel v tom skladu nebo v onom skladu, jestli tam má tolik a tolik půlek hovězího dobytka. To nebyla naše práce.“

Dnes tak nesou veškerou zodpovědnost jen úředníci. Všichni se hájí tím, že s Chvalovským nikdy nejednali a jen plnili příkazy nejvyššího managementu. Hrozí jim tresty od pěti do deseti let vězení. „Nechápu, co nám soud klade za vinu. Náš odbor se podle tehdejší koncepce banky zabýval alternativním financováním klientů pro jednotlivé obchodní případy. Obdobě jako u firem pana Chvalovského se postupovalo u řady dalších podniků. Do března roku 1999 ani interní, ani externí audity neřekly, že by něco bylo v nepořádku,“ hájí se Kaplanová.

Případ se táhne přes deset let

Kaplanová s Neuhäuslovou ale čelí kvůli své činnosti v Komerční bance dalším obviněním. Městský soud minulý týden vrátil do procesu případ ztrátových obchodů banky s rakouskou firmou B.C.L. Trading Baraka Alona. Komerční banka měla i při těchto transakcích přijít řádově o miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná záměr revize krizové a obranné legislativy

Záměrem revize krizové, obranné a související legislativy, který vypracovali ministři obrany a vnitra, se v pondělí bude zabývat vláda. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) předkládá také materiál s vyčíslením, kolik by měla letos stát opatření související s vyhlášeným stupněm ohrožení terorismem. Na programu kabinetu je i novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která v souladu s unijními požadavky stanovuje, jaké materiály mohou přicházet do styku s pitnou vodou.
před 2 hhodinami

Babiš odmítl obnovení schůzek s Pavlem. Koordinace je důležitá, reaguje Hrad

Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli pro ČT řekl, že neplánuje obnovit koordinační schůzky s prezidentem Petrem Pavlem ohledně zahraniční a bezpečnostní politiky. Podle jeho slov se pohled vlády a hlavy státu na zahraniční politiku liší, a neví tedy, co by s prezidentem měl řešit. Zmínil také, že by na schůzky neměl čas. Pavel na summitu NATO v Ankaře avizoval, že obnovení pravidelných setkání nejvyšších ústavních činitelů znovu navrhne. Pavel bude podle mluvčího Hradu Víta Koláře dále usilovat o spolupráci, protože považuje koordinaci ústavních činitelů za důležitou.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoAplikace Bouračka funguje rok, řidiči do ní zaznamenali na 27 tisíc nehod

Do aplikace Bouračka zaznamenali řidiči už zhruba 27 tisíc nehod, vyplývá z dat České kanceláře pojistitelů za první rok fungování softwaru. Ten slouží k popisu a nahlášení havárie hlavně v případech, kdy není nutné volat policii. Od loňského července, kdy je aplikace v provozu, ji využilo na padesát tisíc řidičů. Vyplnění trvá v průměru kolem dvaceti minut. Před dvěma měsíci se na portálu objevila také demoverze. Díky ní si lidé můžou vyzkoušet záznam o nehodě nanečisto. Z dat kanceláře vychází, že Bouračku lidé využívají při každé páté nehodě, ke které není nutné volat strážce zákona. Pojišťovny i policisté doporučují využívat tuto aplikaci i proto, že účastníci pak dřív odjedou z místa incidentu, čímž se snižuje také riziko sekundárních nehod.
před 8 hhodinami

Hasiči se zatím ve Zlíně nemohou dostat blíže k troskám budovy, zásah pokračuje

Hasiči v neděli už čtvrtým dnem zasahují po požáru výškové budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně. Na místě v neděli pracuje šest jednotek, které nadále zkrápějí proudy vody trosky budovy. Limitující je pro ně bezpečnostní vzdálenost, kterou jim určil statik. Blíže k místu se tak zatím dostat nemohou, řekl mluvčí hasičů Pavel Řezníček. Lokalita je stále ohraničena páskami, o zpřístupnění některých ulic se bude jednat v pondělí dopoledne, doplnil mluvčí.
před 18 hhodinami

Proměnlivé počasí ovlivňuje kvalitu pitné vody. Úpravny jedou na plný výkon

Vedra, silné bouřky a pak zase teplo – proměnlivé počasí ovlivňuje i kvalitu kohoutkové vody. Úpravny vody tak v současné době fungují na plný výkon. V Česku je jich celkem dva a půl tisíce. Způsob úpravy vodohospodáři musí měnit i několikrát denně.
před 20 hhodinami

VideoPřibývá vloupání do rodinných domů, v létě zloději cíli i na byty

Od začátku roku evidují policisté skoro 760 vniknutí do rodinných domů, nejvíc ve Středočeském a Jihomoravském kraji. V Praze letos stoupl jejich počet meziročně o 44 procent. Policie vyzývá k důkladnějšímu zabezpečení domů zvlášť teď v létě, kdy lidé odjíždějí na dovolené. Také majitelům radí, jak navodit dojem, že je dům stále obývaný – třeba automatickým spínačem světel. Zatímco rodinné domy bývají terčem zlodějů celoročně, o letních prázdninách se více zajímají také o byty. Důvodem je podle policistů menší pohyb v budovách i mnohdy horší zabezpečení.
před 21 hhodinami

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
11. 7. 2026

VideoZdravotní dozor by na dětských táborech mohli nově dělat i lékárníci

Chystá se rozšíření okruhu profesionálních zdravotníků na letních táborech a dalších akcích pro děti. Nově by dozor mohli dělat třeba i lékárníci nebo dětské sestry. Návrh v pondělí projedná vláda. Právě na táborech děti utrpí polovinu úrazů ze všech celoročních zájmových aktivit. Většina zdravotníků tam má kurzy první pomoci. Zdravotní dozor teď kromě lidí s takovým kurzem dělají na táborech lékaři, zubaři nebo záchranáři. Další úprava by se mohla dotknout i zdravotních posudků pro děti.
11. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.