Praha - Expertní komise složená ze zástupců ČSSD, hnutí ANO a představitelů církví a náboženských společností si na prvním společném jednání vymezila rámec pro další společná jednání, která by měla pokračovat v lednu. Místopředsedkyně ČSSD a členka komise Alena Gajdůšková už před jednáním ve Studiu 6 předeslala, že první schůzka politiků se zástupci církví bude mít pouze informativní charakter. Martin Stropnický uvedl, že jednání je teprve na začátku, výsledky očekává do několika měsíců.
„Dohodli jsme se, že budeme postupovat tak, aby veškeré záležitosti spojené s realizací zákona o vyrovnání s církvemi byly transparentní a informačně otevřené… Dohodli jsme se také na pokračování našich jednání v lednu, a to již nad konkrétními návrhy,“ řekla po skončení schůzky Gajdůšková s dodatkem, že veškerá jednání jsou teprve na začátku.
Na lednovém setkání už by měla na stole přistát konkrétní čísla, podklady vzejdou podle Gajdůškové ze společně koordinované přípravy s generálním sekretářem České biskupské konference Tomášem Holubem. Ten vyjádřil spokojenost se začátkem jednání na expertní úrovni. „Tedy na úrovni konkrétních faktů, které jsme si začali vyjasňovat… Na dalším jednání rádi uslyšíme důvody politických stran, proč je zákon vnímán jako ne zcela spravedlivý vůči jiným restituentům,“ dodal.
Jednat chtějí zástupci stran a církví jako partneři. Ochota k dohodě zní z obou stran
Pětičlenná pracovní skupina se sešla dopoledne v Senátu. Sociální demokraté a hnutí ANO chtějí revidovat finanční náhrady nebo inflační doložku k restitucím. Gajdůšková ještě před jednáním pro ČT zpakovala, že stále věří v dohodu s církvemi. Tomáš Kraus za Federaci židovských obcí podle svých slov po prvním setkání nabyl dojmu, že se komise nějakého výsledku dobere.
Martin Stropnický (ANO 2011): "Vůbec nechceme zpochybňovat fakt právního státu a právní kontinuity. Na druhou stranu, pokud bychom nechtěli některé okolnosti zákona jednáním pozměnit, naše přítomnost v komisi by byla zbytečná. Chceme k tomu ale dospět jednáním a argumentací."
Sociální demokraté rovněž chtějí i nadále sledovat situaci kolem restitucí na Pražském hradě. Jeho správa se předběžně dohodla s pražským arcibiskupstvím na vydání nemovitostí za účelem výměny za jiné. Podle hradního kancléře Vratislava Mynáře totiž nelze některé objekty z bezpečnostních důvodů na církve převést.
Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání dostávají nemovitý majetek, o který byly za socialismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek.
