Evropská komise poslala Českou republiku k unijnímu soudu, neboť země nezajistila řádné vystavení certifikátů energetické náročnosti v budovách. Stejná žaloba míří také proti Slovinsku, uvedla Komise ve čtvrtek. Na nesprávné provedení požadavků příslušné směrnice byla Praha poprvé upozorněna v roce 2015. Podle českého ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) novelu zatím projednala legislativní rada vlády. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se kabinet bude novelou zabývat 4. února.
Po prvním upozornění ze strany Evropské komise následovaly v letech 2017 a 2018 další oficiální dopisy. „Příslušné právní předpisy těchto členských států však dosud nejsou se směrnicí v souladu,“ uvedla Komise. Pokud dá soud postoji Komise za pravdu, může rozhodnout o finančním postihu země, a to buď paušální částkou, nebo opakovaným penále do doby, než bude situace napravena.
Podle českého ministerstva průmyslu novelu zákona o hospodaření energií projednala loni v listopadu Legislativní rada vlády, závěrečné stanovisko ale zatím nevydala. Komise Česku vytýká vadnou, nikoliv opožděnou transpozici, což podle resortu znamená, že v rámci prvního rozhodnutí Soudního dvora EU nemůže být uložena pokuta. Tu může uložit Soudní dvůr na návrh Komise, až pokud by ze strany České republiky nebylo plněno první, odsuzující rozhodnutí.
Babiš českým novinářům na Světovém ekonomickém fóru v Davosu řekl, že je chyba, že Česko směrnici dobře nepřevedlo. Podle něj je třeba projednání normy v legislativní radě vlády urychlit. „Musíme to napravit, 4. února to půjde do vlády,“ slíbil.
Ředitel odboru evropského a mezinárodního práva MPO Lukáš Prokeš komentoval krok následovně: „Jsme přesvědčeni o tom, že daná fáze řízení ze strany Evropské komise a fáze legislativního procesu novely zákona o hospodaření energií znamenají, že Česká republika bude schopna napravit výtky Komise ještě předtím, než by přistoupila k navržení sankcí a Soudní dvůr EU pak k jejich uložení.“
Podle ředitele aliance Šance pro budovy Petra Holuba jde o bouři ve sklenici vody: „Zbytečně to bude budit vášně u málo podstatné věci. Jde o nepřesnost ve formulaci požadavku na vystavování průkazů energetické náročnosti v často navštěvovaných veřejných budovách. Navíc ministerstvo poslalo nápravu už do minulé sněmovny, ta ji nestihla projednat.“
Unie plánuje do roku 2020 snížit spotřebu energie o 20 procent
Unijní země mají podle směrnice o energetické náročnosti budov zavést a uplatňovat minimální požadavky u všech budov, zajistit certifikaci jejich energetické náročnosti a také povinné pravidelné inspekce topných a klimatizačních systémů. Kromě toho musejí státy zajistit, aby od roku 2021 měly všechny nové budovy „téměř nulovou spotřebu energie“.
Směrnice také žádá, aby byly ve všech budovách, které často navštěvuje veřejnost, vystaveny certifikáty energetické náročnosti. To by mělo podle komise „zvýšit povědomí veřejnosti o významu účinné spotřeby energie a motivovat k renovaci budov“.
Evropská unie plánuje do roku 2020 snížit roční spotřebu energie v Evropě o 20 procent. Na budovy připadají zhruba dvě pětiny celkové konečné spotřeby energie a více než jedna třetina emisí CO2 v Unii.
Podle názoru Komise mohou státy řádným provedením předpisů o energetické náročnosti budov do svého domácího práva dosáhnout značných úspor energie a zabránit souvisejícím emisím skleníkových plynů.
Komise také Česko spolu se 14 dalšími státy vyzvala k tomu, aby správným způsobem převedlo do národního práva pravidla směrnice o energetické účinnosti a dala jim dva měsíce na reakci. Směrnice z roku 2012 zavádí společný rámec opatření na podporu energetické účinnosti s cílem zajistit do roku 2020 splnění domluveného dvacetiprocentního cíle ohledně energetické účinnosti. Všechny země EU musejí využívat energii účinněji ve všech fázích, od výroby až po konečnou spotřebu.
Do Česka a dalších pěti zemí EU také zamířilo „odůvodněné stanovisko“, připomínající potřebu do národních zákonů převést unijní pravidla týkající se jakosti benzinu a motorové nafty a podpory využívání energie z obnovitelných zdrojů. Ta má snížit riziko nepřímé změny ve využívání půdy spojené s výrobou biopaliv, tedy když farmáři začnou místo plodin pro potravinářství či krmné účely pěstovat plodiny k výrobě biopaliv.
