Lidé mají největší zájem o zateplování budov, fasád či oken. Žádají o to téměř v polovině žádostí o dotace

3 minuty
Lidé mají největší zájem o zateplování budov, fasád či oken
Zdroj: ČT24

Nová zelená úsporám rozdělí asi 19 miliard, odhaduje ministerstvo životního prostředí podle aktuální ceny emisních povolenek. Obchod s nimi program financuje. Dosud lidé podali žádosti za necelých šest miliard a stát jim vyplatil dvě.

Největší zájem mají lidé o zateplování budov, nových fasád nebo oken se týká skoro polovina došlých formulářů. Čtvrtina chce využít sluneční paprsky k ohřevu vody, případně k vytápění – desetina pořizuje tepelné čerpadlo. Nezanedbatelný je i počet těch, kdo staví velmi úsporné domy. Ty patří mezi nejdražší podporované projekty. U klasického zateplení rodinného domu se průměrná dotace blíží čtvrt milionu korun.

Stačí rekonstrukce a z původního domu ze 70. let se stává moderní nízkoenergetické bydlení. „Když to vezmu ze shora, tak byla vyměněna střešní krytina, která už byla v nevyhovujícím technickém stavu, výplně oken a byla provedena nová fasáda,“ říká žadatelka o dotaci Alena Velíšková.

Po první zimě čeká Velíškovy v novém domě první léto. Účty za energie teprve uvidí. O dotaci ale žádali hlavně proto, aby mohli použít kvalitnější materiály, co déle vydrží. „To bylo opravdu o té vstupní investici, která se nám z velké části, asi z jedné desetiny, snad vrátí,“ vysvětluje Velíšková.

obrázek
Zdroj: ČT24

V Česku stojí jeden a půl milionu rodinných domů. Nějakou úpravou prošla zatím jen asi třetina, nejčastěji právě opravou fasády nebo výměnou oken. „To zateplování je gros, to je prostě hlavně pořád nosný pilíř v České republice,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.

Ministerstvo předpokládá, že v následujícím období dokáže podpořit zhruba devět tisíc projektů ročně až za dvě miliardy. Na víc ale peníze nebudou stačit. „Vzhledem k tomu, že Česká republika stále je relativně na chvostu té vyspělé Evropy, co se týká spotřeby energie na obyvatele nebo třeba i emisí CO2, což spolu úzce souvisí, tak je tady potenciál stovek miliard korun, a my máme v uvozovkách jenom těch 19,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

I proto chce resort životního prostředí víc než doteď podporovat obnovitelné zdroje energie. Od září tak budou dotace i na větší domácí fotovoltaické systémy nebo na rozšíření těch menších stávajících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...