„EU nám chce zakázat krtečka a koledování.“ „EU nařizuje přejmenovat Karlův most na Most Václava Havla.“ „Vědci dokázali, že Bůh není.“ Všechny tyto zprávy vznikly jako vtipy. Ovšem našli se čtenáři, kteří je vzali vážně a vnímali je jako potvrzení svých vesměs kritických postojů. Odborníci upozorňují, že selský rozum na rozpoznání vtipu nebo dezinformace leckdy nestačí. Je třeba se učit kritickému myšlení.
EU zakazuje krtečka? Mnozí lidé berou internetové vtipy vážně, selský rozum selhává
Lež má dlouhé nohy (zdroj: ČT24)
„EU chce zakázat Krtečka. Je černý a kope díry v zemi. ,Rasistické, nekorektní,‘ vykřikují úředníci.“ Tento titulek přinesl minulý týden satirický web G.cz, podle jehož článku Evropské unii vadí, že Krteček je černý a tím, že se kope v zemi, přiživuje stereotypy o lidech tmavé pleti živících se převážně výkopy. Měl by se prý přebarvit na bílo, začít nosit brýle a studovat fyziku na vysoké škole.
„Je to celé vymyšlené a v textu jsou i absurdní věci, například Evropská komise pro korektnost a rovnost pohlaví. Nesmyslné komise. Ten článek je prostě satira,“ říká redaktor webu G.cz Dominik Landsman s tím, že v Unii žádná podobná komise neexistuje.
Našli se však čtenáři, kteří článek vzali vážně. „Ti úředníci od stolu snad nikdy neviděli krtka?!!! Bo co??? Je to zvíře stvořené přírodou… chtějí ho snad mít růžového?!!!!!!“ reagovali rozhořčeně a některé výtky nekončily u zděšení, ale také vyvozovali důsledy: „Z toho plyne pro naši republiku: Rychle pryč od takových úředníků v EU.“
Emoce přebíjejí rozum
Odborníci vysvětlují tyto reakce silnými emocemi, které v lidech vyvolají zmínky o některých tématech a zastřou střízlivé uvažování. „Jedná se v zásadě o impulzivní chování. Lidé reagují na konkrétní klíčová slova, která se v příspěvcích vyskytují: muslimové, uprchlíci, EU, Brusel, migranti. A tato slova sama o sobě spouští následnou reakci v podobě lajkování, sdílení a komentování,“ vysvětluje sociolog médií Univerzity Karlovy Václav Štětka.
„Jeden z narativů je: ,Zlý Brusel. EU zakáže. Nikým nevolení úředníci.‘ To je jakési kolektivní vědomí, a když vy se do něj trefíte a použijete správné heslo, tak je to, jako když řeknete: ,Sezame, otevři se.‘ Fakticita nemá v této komunikaci žádný prostor,“ dodává autorka knihy Průmysl lži Alexandra Alvarová.
Liberecká SPD uvěřila, že chce Brusel zakázat pomlázku
Aprílové smyšlené zprávy si užívá i řada tuzemských novinářů; je to ostatně jediný den, kdy si mohou beztrestně vymýšlet. Web iDNES.cz tak letos přišel s aprílem v podobě článku nazvaného „Velikonoční tradice v ohrožení. Novela zákona chystá zákaz koledování“. V něm vinu za blížící se konec pomlázky svalil na evropský Úřad pro ochranu lidské důstojnosti. Ten přitom vůbec neexistuje – stejně jako zmiňovaná komise pro korektnost.
Přestože na konci textu se píše „Děkujeme za přečtení našeho aprílového článku, snad jste se pobavili,“ našli se čtenáři, který ho vzali vážně a vyvodili z něj kritiku Evropské unie. V klidu smyšlený text nenechal ani libereckou buňku sněmovního hnutí SPD.
„Zdá se, že ze západu opět přichází další moudro. Dobře míněná snaha agilních činovníků nečekaně vyvolala nevoli ,civilizovaného světa‘,“ napsali. „Informace o aktivitách spolku, který požaduje tuto naši českou tradici zapsat na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, se totiž dostaly také do zorného pole evropského Úřadu pro ochranu lidské důstojnosti. Místo zapsání do respektovaného seznamu nyní hrozí oblíbené lidové tradici zánik.“
Mnozí lidé na internetu upozornili místní politiky SPD, že skočili na špek vtipálkovi. Místo přiznání chyby následovalo tvrzení, že EU nepřichází s takovými snahami poprvé podpořené článkem z roku 2011. Ani ten ale nebyl míněný vážně. Hnutí nakonec odkaz na svém facebookovém profilu smazalo a mluvčí uvedla, že SPD se aprílovými žerty svých členů nezabývá.
Uvěřit se dá i tlaku na přejmenování Karlova mostu nebo důkazu neexistence Boha
Web AZ247.cz je čistě satirický a vymýšlí si všechny zprávy. Přesto se najdou lidé, kteří jeho texty šíří jako pravdivé. Toho se dočkal i článek s titulkem „EU požaduje po Česku, aby přejmenovalo Karlův most na Most Václava Havla“. Lidé na něj reagovali například komentářem: „Proboha to už je fakt kocourkov. A co budou chtít pak? Třeba přejmenovat Karlštejn na Leningrad?“
Editor webu Ondřej Činčura upozorňuje, že potíž vzniká při rychlém prolétávání internetu: „Titulek vždycky nejvíc prodává, takže se do něj vždy snažíme dát to, co je nejvíc šokující. Problém nastává, když si někdo přečte jenom ten titulek,“ dodává s tím, že z textu článku jasně vyplývalo, že je myšlen jako vtip.
Reakce důvěřivých čtenářů se objevily i pod smyšlenou zprávou webu G.cz o tom, že američtí vědci vyvrátili existenci Boha. Podle článku nainstalovali do vesmíru fotopasti a když po půl roce žádná z nich Boha nezaznamenala, oznámili, že není.
Chybí filtr novinářské práce, nahradit ho může jen kritické myšlení, ne selský rozum
Sociolog Štětka upozorňuje, že problém vzniká hlavně v důsledku toho, že někteří lidé už čerpají informace převážně z Facebooku nebo Twitteru. A tam se často objevují zprávy, které nemají autora. Ten je přitom zásadní, protože u každé informace ručí za její správnost.
Tam už nefungují natolik ty kontrolní mechanismy, které normálně spojujeme s novinářskou profesí.
Naroveň se tak dostávají na jedné straně zprávy podložené výzkumy, rešeršemi a ověřováním a na druhé tlumočení toho, co „jedna paní povídala“. Proto je ke zprávám na internetu nutné přistupovat ještě obezřetněji. „Často čteme na síti: ,Mám přece zdravý selský rozum, udělám si názor sám,‘ ale takhle to vůbec nefunguje. Kritický odstup je věcí něčeho, co se musíte naučit. S tím se nerodíme,“ varuje autorka zmíněné knihy Průmysl lži Alexandra Alvarová.