Zatímco v Kraji Vysočina je chřipka na ústupu, v některých dalších regionech nemocných stále přibývá, nejvíce jich je v Jihomoravském, Moravskoslezském, Zlínském a Plzeňském kraji. Vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková virová respirační onemocnění Martina Havlíčková však míní, že v současnosti letošní chřipková epidemie vrcholí nebo vyvrcholí v nejbližší době. Zdůraznila však, že to, že nových případů začne ubývat, zdaleka neznamená, že epidemie skončila a nákaza již nehrozí.
Hygienické stanice a ministerstvo zdravotnictví vydaly své shrnutí vývoje chřipkové epidemie v pátek a jejich závěry po neděli potvrdila také Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková virová respirační onemocnění. V Česku bylo na konci minulého týdne v průměru 1691 nemocných na sto tisíc obyvatel. Není to však všude stejné. „Mezi kraji jsou rozdíly. Nejvyšší nemocnost je hlášena z kraje Jihomoravského, Moravskoslezského, Zlínského a Plzeňského,“ uvedla vedoucí laboratoře Martina Havlíčková.
V Ostravě ostatně vážnost situace zdůraznil krok fakultní nemocnice, která vyhlásila až do odvolání zákaz návštěv. Množství pacientů, které v Moravskoslezském kraji trápí akutní respirační infekce, se v minulém týdnu zvýšilo téměř o čtvrtinu. Na sto tisíc obyvatel připadá 2004 nemocných, o týden dříve jich bylo 1606.
Lepší situace je v Kraji Vysočina, který již je za vrcholem epidemie. „Tam výskyt nemocí začal nejdříve, takže nemocnost do jisté míry ustupuje,“ dodala Havlíčková. Předpokládá však, že brzy bude možné říct totéž v celorepublikovém měřítku.
I přesto, že Vysočina má letos to nejhorší za sebou, zemřeli v minulém týdnu v kraji na komplikace způsobené chřipkou dva lidé. „Zemřeli na Třebíčsku dva muži ročníků 1945 a 1951. Chřipka u nich způsobila komplikace jejich dřívějších chronických onemocnění,“ řekla
Alena Dvořáková z krajské hygienické stanice. Sama není přesvědčena o tom, že chřipková epidemie na Vysočině již dosáhla svého vrcholu.
Experti nepředpokládají, že by na další šíření chřipky mělo vliv počasí. Na jedné straně panuje inverze a v mnoha městech se vytvořil smog, na druhé straně silně mrzne. Inverze a smog však na šíření nemoci jako takové vliv nemá, ale stejně tak považuje Martina Havlíčková za pověru to, že by chřipku mohl zastavit mráz. „Mrazivá zima by viry chřipky nevymrazila tak, abychom se jich zbavili. Spíše je to problém našeho imunitního systému,“ míní.
I když je možné, že je epidemie na vrcholu či těsně před ním, zdaleka to neznamená, že vzápětí skončí. „Několik dalších týdnů, kdy bude nemocnost klesat, nebude to znamenat, že žádná epidemie není. Nemocnost se bude snižovat, nemocných bude ubývat, ale vlastně konsolidace epidemické vlny je proces na několik týdnů, který bude provázen poměrně velkým počtem nemocných,“ zdůraznila vedoucí referenční laboratoře pro chřipku. Podle ředitelky protiepidemického odboru pražské hygienické stanice Zdeňky Jágrové navíc není vyloučeno, že se chřipka ještě vrátí a na jaře nastane druhá vlna epidemie.
