Bývalý náměstek na ministerstvu financí Ondřej Závodský a někdejší náměstek na ministerstvu práce Petr Hejduk podali žalobu kvůli tomu, že je Babišova vláda v demisi po převzetí rezortů připravila o práci. Podle hlavy českého úřednictva Josefa Postráneckého ovšem personální změny v úřadech proběhly v souladu se zákonem o státní službě.
Dvojice náměstků vzdoruje krokům Babišovy vlády. Kvůli odvolání podali žalobu
Reportáž: Dva náměstci podali kvůli svému odvolání žalobu (zdroj: ČT24)
Ambicí služebního zákona, který legislativním procesem v minulém volebním období prosadila Sobotkova trojkoaliční vláda, byla profesionalizace české státní správy a zablokování dosavadní praxe, kdy každý nový kabinet prováděl na ministerstvech personální obměny.
K nim ovšem došlo i poté, co do Strakovy akademie nastoupila jednobarevná menšinová formace Andreje Babiše (ANO), navíc bez opory v Poslanecké sněmovně. Ministři v demisi odvolali pět odborných náměstků a využili k tomu tzv. systemizaci, čili úpravu pracovních míst spadajících právě pod zákon o státní službě, která má normě i poměrům v úřadě zajistit flexibilitu.
Kučera: Za dobré výsledky vás na hodinu vyrazí
Kabinet smí systemizaci provádět jen jednou ročně, vždy k 1. lednu, a nová vláda ji využila k tomu, aby z náměstkovských postů odvolala mimo jiné Ondřeje Závodského (státní kasa) a Petra Hejduka (ministerstvo práce a sociálních věcí). Oba se nyní proti postupu vlády rozhodli bránit žalobou.
„Při našem osobním rozhovoru s paní ministryní (Alenou Schillerovou) ihned po jejím jmenování byly uvedeny v podstatě osobní důvody,“ říká ke svému nucenému odchodu Závodský. „Vláda, která nezískala důvěru, dokonce ani důvěru získat neměla, by neměla vydávat žádná nezvratná rozhodnutí.“
Právní kroky podle svých slov zvažuje i další odvolaný náměstek Martin Kučera a svůj odchod z ministerstva práce a sociálních věcí popisuje následovně: „Máte dobré výsledky, máte skvělé služební hodnocení a pak přijde někdo, kdo vás na hodinu doslova vyrazí.“
Vše proběhlo v souladu s paragrafy, říká Postránecký
Část opozice opakovaně namítá, že kabinet bez důvěry nemá k personálním změnám mandát, a ministerská přeskupení označuje za personální čistky. O místo přišli například také generální ředitel České pošty Martin Elkán, šéf agentury CzechInvest Karel Kučera či ředitelé fakultních nemocnic Na Bulovce a v Ostravě Andrea Vrbovská a Svatopluk Němeček. Aktuálně nejvýraznější spor se pak vede mezi Babišem a ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů Michalem Murínem.
Šéf vládní formace Babiš ale slovo „čistky“ odmítá. „Neděláme čistky a nemáme k tomu žádný politický přístup.“ Kroky vlády v demisi navíc potvrdil i náměstek ministra vnitra pro státní službu a faktická hlava tuzemského úřednictva Josef Postránecký. „Rozhodnutí byla plně v souladu s organizačními změnami,“ uvedl. Kabinet se totiž k řešení personálií odhodlal právě prostřednictvím zmíněného režimu systemizace.
Tento měsíc navíc vláda schválila novelu služebního zákona, díky které má být propouštění některých vysokých státních úředníků jednodušší. I v tomto případě se ale ozývá nesouhlasný hlas opozice, podle níž vláda bez důvěry tak důležitou normu do sněmovny vůbec posílat neměla.
„Mám obavy, že to je další krok posílení vlivu ANO v menšinové vládě bez důvěry,“ nechal se slyšet předseda Pirátů Ivan Bartoš už v polovině března. Poslanci budou novelu služebního zákona schvalovat během léta. Pokud projde, začne platit od příštího roku.