Praha - Dvě třetiny středoškoláků-chlapců nepřečtou za měsíc ani jednu knihu. Naproti tomu dívky čtou dvakrát častěji, zjistil průzkum společnosti Scio mezi téměř 14 300 studenty. Nejnáruživějšími čtenáři jsou gymnazisté a žáci z větších měst, naopak učni a žáci z vesnických škol literatuře moc nedají. Podle mezinárodních srovnání se české děti dlouhodobě zhoršují ve čtenářské gramotnosti a neumějí pracovat s textem.
Tři a více knížek přečte za měsíc desetina děvčat, ale jen pět procent hochů. Nejméně jednu knihu měsíčně přečte 59 procent středoškolaček, ale jen třetina středoškoláků. Dívky také téměř dvakrát častěji uváděly, že je čtení baví.
„Nejvíc času na čtení si vyčleňují žáci gymnázií, tři čtvrtiny z nich čtou knihy aspoň jednou týdně,“ konstatoval Lukáš Djakoualno ze Scia. Naopak 59 procent dotázaných učňů uvedlo, že čte méně než jednou týdně. Na oblibě čtení se podepisuje i to, v jak velké obci se škola nachází. Ve školách z obcí do 5 000 obyvatel bavilo číst 43 procent respondentů, zatímco ve městech nad 50 000 obyvatel čtení baví 54 procent dětí. Nejoblíbenější je četba u školáků z měst od 5 000 do 10 000 obyvatel, zde čte rádo 58 procent dětí.
Kromě dotazníku, který zjišťoval postoje žáků ke čtení, provedlo Scio na školách také testy čtenářské gramotnosti. „Lepší výsledky dívek jsou způsobeny jejich lepším vztahem ke čtení,“ uvedli zástupci firmy a dodali, že pokud by se nebral v potaz vztah ke čtení, jsou čtenářské schopnosti chlapců i dívek stejné.
Čtenářský deník dětem nepomůže
„Žáci, kteří si o četbě musí dělat záznamy, vykazují v globálním (intuitivním) čtení horší výsledky než ti, kteří si takové záznamy dělat nemusí,“ konstatoval Djakoualno na adresu čtenářských deníků. Naproti tomu časté trávení času u počítače nemá na schopnost číst žádný vliv. „Žáci, kteří čtou jiné texty než knihy, například časopisy, komiksy a podobně, mají lepší výsledky než ti, kteří nečtou vůbec,“ dodali zástupci Scia.
Ve čtenářské gramotnosti, tedy schopnosti posoudit obsah textu, interpretovat jej a vyhledat v něm informace, se české děti v posledních letech propadly. Poukázala na to mezinárodní srovnání, kde se malí Češi zároveň většinou vyslovili v tom smyslu, že nečtou a čtení je nebaví.
Školy se proto snaží rozvíjet čtenářskou gramotnost novými způsoby. „V hodinách literatury se věnujeme rozboru konkrétních uměleckých děl. Každý týden si studenti kupují noviny nebo si donesou jiné reálné materiály a v jedné ze dvou hodin českého jazyka je společně čteme a interpretujeme,“ popsala například učitelka češtiny Pavla Vítková z Hotelové školy Třebíč.
