Starobní důchodci zůstanou bez státního příspěvku k penzijnímu spoření. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh poslanců ANO na zrušení právní úpravy, která od loňského července vyplácení zastavila u lidí pobírajících starobní důchod. Návrh se týkal konkrétně státních příspěvků k penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření. „ÚS dal za pravdu vládě, to je třeba respektovat,“ sdělila za poslance ANO Alena Schillerová.
Důchodci zůstanou bez státního příspěvku k penzijnímu spoření, rozhodl ÚS
5 minut
Události: Důchodci zůstanou bez státního příspěvku k penzijnímu spoření
ÚS rozhodl, že nejde o zásah do vlastnického práva účastníků třetího penzijního pilíře. Právní úprava neporušila ústavní zákaz diskriminace, není dle soudců ani v rozporu s principy směřujícími k ochraně spotřebitele.
„Šlo o výsledek několik let trvající veřejné diskuse, která směřovala k posílení funkce třetího penzijního pilíře jako systému dlouhodobého spoření na důchod, nikoli spoření při důchodu. Účastníci třetího penzijního pilíře tudíž nemohli legitimně spoléhat na to, že zákonodárce podporu pro účastníky s nárokem na starobní důchod do budoucna nepřehodnotí,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Zdeňka Kühna.
14 minut
Studio ČT24: Ústavní soud potvrdil zrušení příspěvku k penzijnímu spoření
„ÚS nerozhodl, že ta právní úprava je správná, že to takto má být. To není úkolem ÚS, to je úkolem zákonodárce. My jsme pouze řekli, že obsah té právní úpravy není neústavní,“ upřesnil Kühn.
„Účelem a smyslem napadnuté státní podpory je motivace lidí k tomu, aby si spořili na důchodový věk. Poté, co jim byl důchod přiznán, už ale tato podpora logicky svůj smysl ztrácí,“ prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
„Ta změna není retroaktivní a přišla po dlouholeté veřejné diskusi o posílení spoření na důchod, nikoliv při důchodu. Na trhu je řada spořicích produktů, ve kterých mohou lidé spořit, aniž by k tomu využívali peníze daňových poplatníků,“ dodal ministr.
Schillerová na sociální síti X napsala, že pokud ANO získá důvěru ve volbách a bude vládnout, „situaci lidí chycených do této pasti zpětně napraví“.
Schillerová totiž poukázala na to, že v systému podle ní zůstaly po změně právní úpravy „uvězněny“ desetitisíce důchodců, kteří jej nemohli bez ztráty peněz opustit. „Respektuji rozhodnutí ÚS, ale mrzí mě, že nedal žádné vodítko pro tyto lidi, jak mají dále postupovat,“ sdělila Schillerová.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) k verdiktu ÚS
Investování seniorů
Asociace penzijních společností (APS) podle mluvčího Jana Sedláčka nález respektuje, pro jednotlivé penzijní společnosti se podle něho nyní procesně nic nemění. „Tato záležitost se už řešila od předminulého roku a interní mechanismy penzijních společností jsou na ni nastavené od léta 2024. Naše návrhy se do úpravy vyplácení státních příspěvků starobním důchodcům sice nedostaly, i tak ale nynějšímu rozhodnutí rozumíme,“ míní mluvčí.
„Státní příspěvek někdy bývá přeceňovaný,“ prohlásil Sedláček. Podle něj je při spoření a investování nejdůležitější, jak se daří peníze zhodnocovat. Státní příspěvek funguje především jako motivace a řada starobních důchodců vidí, že má smysl investovat i bez státního příspěvku, uzavřel.
24 minut
Studio ČT24: Zrušení příspěvků na penzijní spoření
„Stále chybí základní finanční gramotnost české populace – nevyjímaje seniorů,“ upozornil ekonom Robert Jahoda. Podle něj se může senior, kterému je 65 let, zaměřit na investování v horizontu i třiceti let. Díky tomu se nabízí, aby využil investiční produkty, které jsou více rizikové a opírají se o akcie.
ANO vadila retroaktivita
Pod návrh, kterým se zabýval ÚS, se podepsalo 71 poslanců ANO. Považovali za nepřijatelné hlavně to, že změna dopadla nejen na nové, ale i na dříve uzavřené smlouvy. Opoziční poslanci proto právní úpravu pokládali za nepřípustně retroaktivní. Porušila podle nich principy právní jistoty a předvídatelnosti práva.
7 minut
Studio ČT24: Finanční gramotnost a financování seniorů
Podle ústavních soudců novela opravdu nesla rysy retroaktivity, avšak té přípustné. Do budoucna upravila obsah existujících právních vztahů mezi účastníky doplňkového penzijního spoření, nikomu však zpětně neodebrala nárok na státní příspěvek za období před novelizací.
Stát přestal starobním důchodcům vyplácet příspěvky od poloviny loňského roku. Ministerstvo financí v minulosti argumentovalo tím, že účelem příspěvku je motivovat lidi k tvorbě úspor pro důchodový věk. Po přiznání starobního důchodu už příspěvek ztrácí smysl.
Podle informací, které soudu poskytla APS, bylo v systému třetího pilíře 230 tisíc účastníků v důchodovém věku, kteří k 1. červenci 2024 neměli „odspořeno“ alespoň pět let, a nemohli tak systém opustit bez ztráty všech státních příspěvků. Asi 80 tisíc z nich bylo v systému méně než dva roky, a mohli tak případně odejít jen se ztrátou všech investovaných prostředků.
ÚS však v nálezu argumentuje například tím, že výkonnost doplňkového penzijního spoření zůstává i bez státního příspěvku z dlouhodobého hlediska poměrně zajímavá. „Navrhovatelkou kritizované ‚uzamčení‘ v třetím pilíři tedy není setrváním v systému, který bez státního příspěvku postrádá ekonomický smysl,“ stojí v nálezu.
Poslanci ANO konkrétně navrhli zrušit ustanovení zákona o doplňkovém penzijním spoření, podle kterého má nárok na státní příspěvek člověk, „kterému nebyl přiznán starobní důchod z důchodového pojištění“. Dále se návrh týkal jednoho paragrafu v zákoně o penzijním připojištění. Ten říká, že poskytování státního příspěvku k penzijnímu připojištění se řídí právě zákonem upravujícím doplňkové penzijní spoření.
2 minuty
Studio 6: Ústavní soud zamítl návrh hnutí ANO na obnovení příspěvků k penzijnímu spoření
