Dostal vyznamenání od královny, teď míří do politiky. Petr Torák chce změnit situaci českých Romů

Nahrávám video

Nositel Řádu britského impéria, někdejší policista ve Spojeném království a dnes mimo jiné člen Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Petr Torák opustil policejní řady, aby mohl vstoupit do politiky. Věnovat se chce hlavně situaci minorit v Británii i v Česku, kde nyní mapuje situaci mladých Romů. „Radím rodičům, aby plně podporovali své děti, co se týče studia, protože vzdělání je klíč k úspěchu,“ říká Petr Torák, který byl hostem v pořadu Události, komentáře. Otázky kladl Michal Kubal.

Přijel jste do Česka, abyste se podíval, jak žijí Romové. Jak žijí?

Jezdil jsem po různých lokalitách a městech v České republice. Žijí tak, jak jim situace dovoluje. Většina lidí se snaží žít úplně normálním způsobem života, to je chodit do práce a posílat své děti do školy. Ne vždycky je to samozřejmě  možné a ne vždycky to mají jednoduché. Můj hlavní zájem během tohoto takzvaného turné po České republice bylo zjišťování, v jaké situaci je mládež a děti z chudých rodin.

Jak se situace změnila za devatenáct let, které uplynuly od doby, kdy jste odešel do Velké Británie?

Neřekl bych, že se změnila nějak moc. Samozřejmě, co vnímám jako velkou změnu, je počet studentů na středních a vysokých školách z řad Romů, kteří jsou úspěšní a kteří mají našlápnuto velice dobře. Právě tento týden spolupracuji s Romeou, kde se školí čtyřicet středoškoláků a vysokoškoláků, kteří budou další generací úspěšných Romů.

V Británii nemusí Romové řešit, že jsou jiní

Jaký je rozdíl mezi tím, jak žijí Romové v Česku a jak žijí v Británii?

Hlavní rozdíl bych viděl v tom, že v Británii, se – ať Romové nebo další menšiny – mohou plně soustředit na studium ve škole, hledání práce nebo práci a vůbec nemusí řešit to, že jsou jiní. Ať už jde o etnicitu, sexualitu nebo postižení. Prostě mohou fungovat jako každý jiný, aniž by tady toto řešili a bylo jim každý den připomínáno, ať v médiích nebo v pracovním kolektivu, že jsou Romy nebo že jsou někým jiným.

Je tohle ta věc, která mladým Romům nebo obecně lidem ve vyloučených lokalitách schází k tomu, aby v Česku uspěli víc, než se jim to daří doteď?

Určitě je to jednou z těch věcí. Pokud člověk nemusí řešit, že na něj lidé z okolí pohlížejí jako na občana druhé třídy, tak má více prostoru a příležitostí řešit to ostatní: existenční zajištění, hledání práce nebo školy, studium a celkově se cítit jako plnohodnotný občan.

Co jim radíte vy, který jste se stal modelem nejen pro Romy, ale i pro mnohé jiné obyvatele České republiky?

Pokud se ptáte, co radím Romům, tak jim radím, aby plně podporovali své děti, co se týče studia, protože vzdělání je klíč k úspěchu. A snažím se motivovat nejen žáky, ale i rodiče ke vzdělávání se nejenom ve školách, ale i ke vzdělávání se po škole. To děláme i ve Velké Británii, kde pracujeme s dospělými lidmi a učíme je anglicky, snažíme se je získat do různých rekvalifikačních kurzů. O totéž se snažím v České republice.

Jak na ně působí váš příběh člověka, kterého vyznamenala britská královna?

Má určitě velký vliv. Řád s sebou samozřejmě nese velkou úctu, spousta lidí ho uznává a spousta lidí mě vidí jako autoritu, což je jenom užitečné v tom, co se snažím dokázat, tedy přimět lidi k tomu, aby viděli, že to funguje. Ve Velké Británii integrace a celkově způsob normálního života opravdu funguje.

Jak je těžké být autoritou nebo modelem pro spoustu lidí?

Musím říct, že mně to nijak obzvlášť těžké nepřijde. Myslím si, že díky řádu i díky mé bývalé zkušenosti policisty to je pro mě už přirozená vlastnost a daří se to. Když lidé vidí, že to dělám nezištně a s dobrými úmysly, tak je to vlastně úplně jednoduché.

Cíl je stát se politikem

Před půl rokem jste odešel z policie. Proč? A jak těžké to bylo? Bylo to vaše vysněné zaměstnání?

Bylo a rozhodnutí odejít z policie jsem nebral na lehkou váhu, zvažoval jsem ho delší dobu. Dostal jsem se do momentu, kdy jsem se rozhodl odejít, protože to byla v dané chvíli ta nejlepší věc. Ne pro mě osobně, protože já bych mohl dál pracovat s policií, mohl jsem mít dobrý plat a spokojený život, ale o tom to není. Chtěl jsem vystoupit ze své komfortní zóny a dosáhnout svých nových cílů a předsevzetí, ale zároveň využít své zkušenosti a postavení ve společnosti k tomu, abych zlepšil situaci minorit v celoevropském měřítku.

Jaké jsou ty cíle a předsevzetí?

Můj sen a cíl je stát se jednou politikem. Politika mě vždycky bavila a jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl odejít z policie, je začít být politicky aktivní.

Vy už jste mluvil o lokální politice ve Velké Británii. Láká vás i ta česká?

Ano, to je otázka, kterou stále řešíme, jestli budeme stále ve Velké Británii, anebo jestli se vrátím do České republiky. Do té doby, než se vrátím do České republiky, tak mám v plánu kandidovat příští rok v komunálních volbách, ale ve chvíli, kdy se rozhodneme se vrátit do České republiky, tak se začnu okamžitě politicky angažovat.

Vy jste říkal, „než se vrátím“, takže to není otázka, jestli se vrátíte, ale kdy?

Ano přesně tak. Je to, kdy se vrátíme.

Je tu nějaká strana, která by vám byla blízká? Určitě sledujete českou politiku.

Stále to sleduji, stále jsem v kontaktu s různými lidmi z různých politických stran, ale v současné době bych se neodvážil říct, kterou politickou stranu bych zvolil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 5 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 5 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 7 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.