Dostal vyznamenání od královny, teď míří do politiky. Petr Torák chce změnit situaci českých Romů

Nahrávám video

Nositel Řádu britského impéria, někdejší policista ve Spojeném království a dnes mimo jiné člen Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Petr Torák opustil policejní řady, aby mohl vstoupit do politiky. Věnovat se chce hlavně situaci minorit v Británii i v Česku, kde nyní mapuje situaci mladých Romů. „Radím rodičům, aby plně podporovali své děti, co se týče studia, protože vzdělání je klíč k úspěchu,“ říká Petr Torák, který byl hostem v pořadu Události, komentáře. Otázky kladl Michal Kubal.

Přijel jste do Česka, abyste se podíval, jak žijí Romové. Jak žijí?

Jezdil jsem po různých lokalitách a městech v České republice. Žijí tak, jak jim situace dovoluje. Většina lidí se snaží žít úplně normálním způsobem života, to je chodit do práce a posílat své děti do školy. Ne vždycky je to samozřejmě  možné a ne vždycky to mají jednoduché. Můj hlavní zájem během tohoto takzvaného turné po České republice bylo zjišťování, v jaké situaci je mládež a děti z chudých rodin.

Jak se situace změnila za devatenáct let, které uplynuly od doby, kdy jste odešel do Velké Británie?

Neřekl bych, že se změnila nějak moc. Samozřejmě, co vnímám jako velkou změnu, je počet studentů na středních a vysokých školách z řad Romů, kteří jsou úspěšní a kteří mají našlápnuto velice dobře. Právě tento týden spolupracuji s Romeou, kde se školí čtyřicet středoškoláků a vysokoškoláků, kteří budou další generací úspěšných Romů.

V Británii nemusí Romové řešit, že jsou jiní

Jaký je rozdíl mezi tím, jak žijí Romové v Česku a jak žijí v Británii?

Hlavní rozdíl bych viděl v tom, že v Británii, se – ať Romové nebo další menšiny – mohou plně soustředit na studium ve škole, hledání práce nebo práci a vůbec nemusí řešit to, že jsou jiní. Ať už jde o etnicitu, sexualitu nebo postižení. Prostě mohou fungovat jako každý jiný, aniž by tady toto řešili a bylo jim každý den připomínáno, ať v médiích nebo v pracovním kolektivu, že jsou Romy nebo že jsou někým jiným.

Je tohle ta věc, která mladým Romům nebo obecně lidem ve vyloučených lokalitách schází k tomu, aby v Česku uspěli víc, než se jim to daří doteď?

Určitě je to jednou z těch věcí. Pokud člověk nemusí řešit, že na něj lidé z okolí pohlížejí jako na občana druhé třídy, tak má více prostoru a příležitostí řešit to ostatní: existenční zajištění, hledání práce nebo školy, studium a celkově se cítit jako plnohodnotný občan.

Co jim radíte vy, který jste se stal modelem nejen pro Romy, ale i pro mnohé jiné obyvatele České republiky?

Pokud se ptáte, co radím Romům, tak jim radím, aby plně podporovali své děti, co se týče studia, protože vzdělání je klíč k úspěchu. A snažím se motivovat nejen žáky, ale i rodiče ke vzdělávání se nejenom ve školách, ale i ke vzdělávání se po škole. To děláme i ve Velké Británii, kde pracujeme s dospělými lidmi a učíme je anglicky, snažíme se je získat do různých rekvalifikačních kurzů. O totéž se snažím v České republice.

Jak na ně působí váš příběh člověka, kterého vyznamenala britská královna?

Má určitě velký vliv. Řád s sebou samozřejmě nese velkou úctu, spousta lidí ho uznává a spousta lidí mě vidí jako autoritu, což je jenom užitečné v tom, co se snažím dokázat, tedy přimět lidi k tomu, aby viděli, že to funguje. Ve Velké Británii integrace a celkově způsob normálního života opravdu funguje.

Jak je těžké být autoritou nebo modelem pro spoustu lidí?

Musím říct, že mně to nijak obzvlášť těžké nepřijde. Myslím si, že díky řádu i díky mé bývalé zkušenosti policisty to je pro mě už přirozená vlastnost a daří se to. Když lidé vidí, že to dělám nezištně a s dobrými úmysly, tak je to vlastně úplně jednoduché.

Cíl je stát se politikem

Před půl rokem jste odešel z policie. Proč? A jak těžké to bylo? Bylo to vaše vysněné zaměstnání?

Bylo a rozhodnutí odejít z policie jsem nebral na lehkou váhu, zvažoval jsem ho delší dobu. Dostal jsem se do momentu, kdy jsem se rozhodl odejít, protože to byla v dané chvíli ta nejlepší věc. Ne pro mě osobně, protože já bych mohl dál pracovat s policií, mohl jsem mít dobrý plat a spokojený život, ale o tom to není. Chtěl jsem vystoupit ze své komfortní zóny a dosáhnout svých nových cílů a předsevzetí, ale zároveň využít své zkušenosti a postavení ve společnosti k tomu, abych zlepšil situaci minorit v celoevropském měřítku.

Jaké jsou ty cíle a předsevzetí?

Můj sen a cíl je stát se jednou politikem. Politika mě vždycky bavila a jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl odejít z policie, je začít být politicky aktivní.

Vy už jste mluvil o lokální politice ve Velké Británii. Láká vás i ta česká?

Ano, to je otázka, kterou stále řešíme, jestli budeme stále ve Velké Británii, anebo jestli se vrátím do České republiky. Do té doby, než se vrátím do České republiky, tak mám v plánu kandidovat příští rok v komunálních volbách, ale ve chvíli, kdy se rozhodneme se vrátit do České republiky, tak se začnu okamžitě politicky angažovat.

Vy jste říkal, „než se vrátím“, takže to není otázka, jestli se vrátíte, ale kdy?

Ano přesně tak. Je to, kdy se vrátíme.

Je tu nějaká strana, která by vám byla blízká? Určitě sledujete českou politiku.

Stále to sleduji, stále jsem v kontaktu s různými lidmi z různých politických stran, ale v současné době bych se neodvážil říct, kterou politickou stranu bych zvolil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 31 mminutami

V půjčovnách zbývají poslední karavany. Lidé si připlácí za pohodlí

Půjčovny obytných aut a karavanů zažívají před začátkem prázdnin velký nápor zákazníků. Lidé, kteří plánovali vyrazit na rodinnou dovolenou v červenci a teprve nyní začínají hledat vůz, už u řady firem neuspějí. Oslovení provozovatelé hlásí na první prázdninový měsíc téměř stoprocentní obsazenost, termíny podle nich zmizely už během zimy. Půjčovny navíc sledují, že si Češi připlácejí za luxus a prostor.
před 1 hhodinou

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Koalici jde jen o zrušení poplatků, říká Okamura. Podle Talíře chce vláda na ČT a ČRo páku

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.
před 3 hhodinami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 7 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 9 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami
Načítání...