Na okraji společnosti žije polovina Romů v Česku, počet ghett se zdvojnásobil

Zhruba 120 tisíc Romů v Česku žije v sociálním vyloučení. Podle kvalifikovaných odhadů koordinátorů pro záležitosti romské menšiny z regionů jde o polovinu všech Romů v zemi. Nejvíce jich je v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, větší podíl vyloučených má ale Olomoucký kraj. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok, kterou dostane vláda. Situace se oproti předchozím rokům téměř nezměnila.

„Zhruba polovinu Romů v ČR představují Romové, kteří jsou integrováni do společnosti. Druhou polovinu pak představují Romové, kteří jsou sociálně vyloučení nebo jsou sociálním vyloučením ohrožení. Ti jsou marginalizováni a vytěsňováni na okraj společnosti,“ uvádí stejně jako v předchozích letech zpráva.

Podle ní mají Romové kvůli nízkým příjmům i častému zadlužení ztížený a omezený přístup k běžnému bydlení a celé rodiny se sestěhovávají do ubytoven či domů na periferiích, které se pak mění v ghetta.

Podle poslední odborné analýzy se počet chudinských domů, ulic a čtvrtí mezi lety 2006 až 2014 zdvojnásobil. Zvedl se ze tří stovek na šest set. Přibylo i lidí, kteří v těchto lokalitách bydlí – z 80 tisíc na 115 tisíc.

Domy v ústeckých Předlicích, kde žijí především Romové
Zdroj: Libor Zavoral/ČTK

Romové jsou nejpočetnější národnostní menšinou v Česku. Podle odhadů koordinátorů jich v zemi žije přes 240 tisíc. Představují tak zhruba 2,2 procenta obyvatel republiky. V Evropě je kolem 11 milionů Romů, z nich šest milionů v EU. Například na Slovensku tvoří Romové devět procent obyvatel.

Postoj k Romům se nemění. Je převážně negativní

Podle dokumentu polovinu romské menšiny v Česku tvoří inteligence a střední třída. Řada jejích příslušníků se i přes vyšší vzdělání, úspěch v práci, dostatečné příjmy a nezadluženost setkává s nesnášenlivostí a diskriminací jen kvůli svému romskému původu, uvedli autoři zprávy.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že se postoj k Romům v Česku nemění. Léta byli nejméně oblíbenou minoritou. Nesympatičtí jsou třem čtvrtinám obyvatel, další pětině jsou jedno a sympatie cítí zbytek. „Od roku 2013 nedošlo k významné změně vnímání romské menšiny, hodnoty jsou víceméně stejné,“ uvádí zpráva.

Nejvíc Romů v Česku žije v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. V prvním regionu je jich podle odhadů expertů kolem 63 500, tedy něco přes sedm procent obyvatel, ve druhém 31 300. V hlavním městě je podle koordinátorů asi 18 tisíc příslušníků menšiny, na okraji společnosti je pětina z nich.

V Olomouckém kraji je na okraji společnosti až 70 procent tamních Romů, kolem 60 procent pak v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. V Plzeňském a Zlínském kraji je sociálně vyloučených Romů zhruba 30 procent.

Peníze jdou na romské koordinátory i stipendia

Sbírání údajů podle zprávy znesnadňuje časté stěhování Romů za dostupnějším bydlením. Některé romské rodiny změní za rok bydliště i několikrát. Koordinátoři ale uvádějí, že se Romové přesouvají spíš uvnitř měst a krajů.

Státní rozpočet vydal loni přímo na integraci Romů 70,4 milionu korun, tedy o 1,3 milionu víc než v předchozím roce. Sumu rozdělila ministerstva školství a kultury i úřad vlády. Peníze putovaly třeba do podpory romských koordinátorů či do školních stipendií.

Od roku 2013 částka postupně roste, dřívější podpoře se ale nevyrovná. V roce 2010 se na romskou integraci vydalo 86,7 milionu a v roce 2011 zhruba 85 milionů. Další peníze putují do projektů na podporu sociálního bydlení či zaměstnávání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračuje kongres ODS. Ten rozhodne mimo jiné o tom, kdo obsadí místa čtyř řadových místopředsedů, na která bylo nominováno devět kandidátů. Neúspěšný uchazeč o post předsedy strany Radim Ivan však od nominace odstoupil.
06:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 1 hhodinou

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem, loni jich oproti roku 2023 přibylo zhruba o tisíc. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 1 hhodinou

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 14 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 22 hhodinami
Načítání...