Praha - Prezidentův kancléř Vratislav Mynář si zřejmě ještě nějakou dobu na bezpečnostní prověrku počká. Důvodem je fakt, že na něj bývalý hradní právník Pavel Hasenkopf včera podal trestní oznámení pro pomluvu. To může zkomplikovat případné vydání prověrky. Informaci přinesl Český rozhlas – Radiožurnál, kterému to potvrdil Národní bezpečnostní úřad (NBÚ).
Bezpečnostní prověrku uděluje Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). V případě, že na člověka, který o prověrku žádá, někdo podá trestní oznámení, může úřad s vydáním prověrky počkat až do vyřešení sporu.
Kancléř Mynář na prověrku čeká už téměř deset měsíců. „Pokud NBÚ bude muset na to stanovisko počkat, tak to musíme nechat vyšetřit policií, musí to nějak řádně proběhnout a pak předpokládám, že bude i kladné stanovisko NBÚ. V žádném případě nechci ovlivňovat průběh trestního řízení tím, že se budu domlouvat s panem Hasenkopfem,“ řekl Mynář Radiožurnálu.
- Mynář o prověrku na stupeň přísně tajné požádal loni v prosinci, po tři čtvrtě roku ve funkci.
- Prezident Miloš Zeman už dříve řekl, že pokud by Mynář o prověrku nepožádal, na Hradě by skončil. Zároveň ale uvedl, že neexistuje žádný zákon, který by řediteli prezidentské kanceláře ukládal nutnost mít prověrku na nejvyšší bezepčnostní stupeň.
- Mynář tvrdí, že prověrku bez problémů získá.
- Podle spekulací médií by ale NBÚ mohly vadit některé Mynářovy podnikatelské aktivity.
- Mynář prověrku potřebuje, aby mohl přistupovat k některým utajovaným dokumentům. Některých jednání se tak účastní jeho podřízení, které NBÚ prověřil.
- Podle zákona o ochraně utajovaných skutečností podléhají utajení například přípravy podkladů pro přepravu prezidenta nebo ústavních činitelů jiných států. Utajení také podléhá příprava prezidentské amnestie. Tu ale Zeman udělovat nehodlá.
Jádrem sporu je autorství Klausovy amnestie
Hasenkopf kancléře žaluje, protože mu vadí Mynářovo opakované tvrzení, že je spoluautorem kritizované amnestie exprezidenta Václava Klause. Hasenkopf autorství dlouhodobě popírá. Za spolutvůrce jejího textu jej loni označil jak Mynář, tak prezident Zeman. Ten navíc Hasenkopfa výslovně nazval hlavním autorem kontroverzního aboličního článku, který zastavil trestní stíhání přesahující dobu osmi let.
Hasenkopf se bránil žalobou na ochranu osobnosti, kterou podal na Zemana, Mynáře i prezidentskou kancelář. Spor minulý týden skončil smírem, podle nějž Hasenkopf „neměl možnost ovlivnit vyhlášené znění amnestie“. Mynář však vzápětí veřejně prohlásil, že Hasenkopf žalobu stáhl, protože s ní neměl šanci uspět. Kancléř i nadále trvá na tom, že se právník na přípravě textu podílel.
Znovuotevření sporu krátce po uzavření smíru Hasenkopf označil za „neuvěřitelnou ránu do zad“ a „podrazáctví toho nejhoršího kalibru“. Hasenkopf tvrdí, že základem amnestie byl návrh právníka Zdeňka Koudelky. Ten v předmětné době pobýval na stáži na ministerstvu spravedlnosti.
- Klausova amnestie se podle údajů ministerstva spravedlnosti dotkla více než 111 000 odsouzených a obviněných. Nepodmíněné tresty prominula zhruba 20 000 lidem, fakticky ale z věznic vyšlo jen 6 500 z nich, protože řada odsouzených vůbec nestihla za mříže nastoupit. Zastaveno bylo trestní stíhání 265 obviněných, přičemž abolice se týkala i některých velkých hospodářských kauz.
