Současná doba odhaluje, kdo jsme, poznáváme velké charaktery, velmi obětavé lidi, jak ve zdravotnictví, tak v ostatních institucích, řekl v rozhovoru pro Události, komentáře kardinál Dominik Duka. Na druhé straně poznáváme také lidskou ubohost, někdy i závist a nenávist, dodal.
Již druhý půst v koronavirové době nám připominá, že člověk není ani všemohoucí ani vševědoucí, ale že je pozván k tomu, aby spoluvytvářel veliké společenství s Bohem, uvedl kardinál.
Dodal, že na rozdíl od loňského prvního kroku, který jsme udělali dobře, nyní do určité míry parazitujeme na současné situaci. A to nejen politici. „I do medicíny se vloupává komerce, konkurence, i proto se cítíme frustrováni,“ uvedl příklad.
Role autorit v dnešní době
Podle Duky by měli více hovořit lékaři-specialisté, ale měli by se více dohodnout, protože žádný lék, žádné očkování není stoprocentní a mívá vedlejší účinky. „Měla by tam být pokora a neměli bychom hledat politický či společenský profit ze situace.“
Arcibiskup věří, že za rok bude část lidí pevnější a víc otevřená. Někomu však bude restart a resocializace trvat delší dobu. Upozornil rovněž, že někteří si různá zranění ponesou delší dobu, a to i ta, ke kterým by nemuselo dojít, kdybychom vůči nim byli více empatičtí, pozorní.
Kardinál má za to, že virus porazí společně víra a věda. „Víra bez poznání není vírou, to se zvrhne ve fanatismus, který pak nemůže člověku pomáhat. Naopak pokud by věda existovala bez jakékoliv víry, tak se stane jen technikou, technikálií, která nepomůže.“
Kdo může být vzorem?
Arcibiskup řekl, že potřebujeme mít před sebou lidi, kteří si uvědomují, co dává životu smysl. Tedy láska, přátelství, vzájemná solidarita. Tito lidé jsou pak podle něj naší největší oporou. Tu nemůže vytvářet politická či jiná struktura, ale právě struktura lidského přátelství a vzájemnosti, dodal.
Duka také hovořil o smrti, o tom, že 80 procent lidí odchází, aniž by se s nimi rozloučil někdo z jejich blízkých. „Smrt jsme vytlačili.“
Některé restrikce ho štvou
Vyjádřil se i o současných protiepidemických opatřeních. Některá ho štvou, i proto, že má v sobě z disidentské minulosti kverulantské postoje. Ale ví, že se musí umravnit, aby nepohoršoval. Zároveň si však uvědomuje, že se nejde těmito opatřeními deprimovat. Někdy je dle něj potřeba je i trochu upravit, ale tak, „abych druhému neublížil“.
Zmínil, že se svými spolupracovníky zahájil on-line mše. I z ohlasů soudí, že modlitba se v dnešní době nevytratila. V některých momentech měli až 11 tisíc sledujících. Přitom do svatovítské katedrály se jich vejde šest tisíc. „Neumím se dívat do kamery, vždy trochu strnu,“ zhodnotil s nadhledem.
