Do zdravotnictví půjde dalších šest miliard z rezerv, slíbil Babiš

Z rezerv zdravotního pojištění by příští rok mohlo jít do zdravotní péče dalších šest miliard nad rámec úhradové vyhlášky, celkem to bude 340 miliard. Už dříve slíbila dvě miliardy korun navíc největší zdravotní pojišťovna VZP. Premiér Andrej Babiš (ANO) to oznámil po jednání s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) a s řediteli zdravotních pojišťoven.

Předchozí návrh úhradové vyhlášky kritizoval takzvaný krizový štáb českého zdravotnictví, který tvoří odbory, asociace menších nemocnic, domácí péče, sdružení lékařů, pacientů, seniorů a zdravotně postižených. Odbory kritizují, že peníze nepřijdou v úhradové vyhlášce, ale výběrově jen některým nemocnicím.

„Rezervy, které se rozpouští, jsou hlavně pro nemocnice, které poskytují péči nad předpokládaný rozsah úhradové vyhlášky,“ uvedl Babiš. Už letos podle něj pojišťovny nad rámec nasmlouvaných výkonů v úhradové vyhlášce dají další více než tři miliardy korun. „Pokud nemocnice nefunguje, tak je to problém managementu,“ dodal Babiš.

S předsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkovou se Babiš podle svých slov dohodl, že společně s ministrem navštíví ty nemocnice, kde jsou podle odborů problémy.

Podle ministra se peníze dostanou cíleně k nemocnicím

Odbory nesouhlasí s tím, že by peníze měly dostat jen některé nemocnice. „Za naprosto nesystémové považujeme, že se finance mají rozdělit výběrově, obáváme se, ze pan ministr ze zvýšených úhrad zaplatí dluhy svých přímo řízených nemocnic,“ sdělila Žitníková. Štáb podle ní čeká na další jednání s premiérem. 

V Česku působí sedm zdravotních pojišťoven, které z vybraného zdravotního pojištění hradí péči o své klienty, největší VZP má asi 5,9 milionu klientů. „Zdravotní pojišťovny jasně deklarovaly, že jsou připraveny investovat do péče,“ řekl Vojtěch.

Podle ministra se peníze dostanou cíleně k nemocnicím formou úhradových dodatků od pojišťoven. Místo dříve navrhovaných 334 miliard půjde na zdravotní péči 340 miliard. Krizový štáb ve středu po jednání s ministrem a premiérem deklaroval, že podle něj chybí 19 miliard korun. O šesti miliardách navíc mluvil po středečním jednání i premiér.

Rozdělení peněz do jednotlivých segmentů zdravotní péče se určuje v dohodovacím řízení, kde jednají pojišťovny se zástupci jednotlivých oblastí péče. Pro příští rok se nepodařilo dohody uzavřít s domácí péčí a s nemocnicemi. Ministerstvo tak úhrady stanovilo podle nabídky pojišťoven vyhláškou, kterou ještě projedná legislativní rada vlády. Ve sbírce zákonů by pak měla vyjít v říjnu.

Peníze do veřejného zdravotního pojištění jdou z pojištění hrazeného zaměstnavateli za zaměstnance a podnikateli, za děti, seniory a nezaměstnané je pojistné hrazeno z rozpočtu. Příští rok to bude celkem 354 miliard.

Krizový štáb českého zdravotnictví, který kritizoval návrh úhradové vyhlášky, tvoří Česká konfederace odborových svazů, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, Asociace českých a moravských nemocnic a další organizace sdružující pacienty, lékaře, seniory, zdravotně postižené a poskytovatele domácí zdravotní péče.

Zatímco na stranu odborů se postavila druhá vládní strana ČSSD, podporu dohodám s pojišťovnami stvrzenými ministerstvem vedeným ANO vyjádřila Koalice soukromých lékařů, Sdružení soukromých gynekologů, Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně a zástupci zaměstnavatelů včetně Hospodářské komory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
07:12Aktualizovánopřed 25 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...