V Česku žilo na konci září 10 572 400 lidí. Za tři čtvrtletí jich přibylo 18 600, uvedl Český statistický úřad. Většinu nových obyvatel tvoří přistěhovalci, mezi kterými převažují lidé ze Slovenska a Ukrajiny. Česko ale zaznamenalo i přirozený přírůstek obyvatel, narodilo se 85 400 dětí, zatímco 79 400 lidí zemřelo.
Počet obyvatel stoupá, a to nejen migrací, ale i přirozenou cestou. „Počet zemřelých byl o 6 tisíc nižší než počet živě narozených dětí,“ vyčíslil Český statistický úřad.
K tomu, že se populace Česka zvyšuje přirozeně, přispělo i to, že letos za tři čtvrtletí zemřelo výrazně méně lidí než loni. Přistěhovalo se potom 27 600 lidí, ale 15 100 se jich naopak vystěhovalo.
Mezi přistěhovalci převažovali lidé ze Slovenska a Ukrajiny, Ukrajinci však patřili vedle Čechů také k těm, kteří nejčastěji odcházeli.
Vylidňují se hlavně nejchudší regiony
Navzdory tomu, že bylo na konci září v Česku celkově více lidí než na začátku roku, některé regiony se dále vylidňovaly. Nejznatelnější to bylo v Moravskoslezském kraji, který měl po třech čtvrtletích téměř o 2500 obyvatel méně než v lednu.
Nejdramatičtější byl úbytek obyvatel na Karvinsku, odkud lidé odcházeli, ale také vymírali. Okres Karviná měl vůbec nejvyšší přirozený úbytek obyvatel v republice.
Druhý nejvýraznější úbytek potom zaznamenali statistici v Ústeckém kraji, který měl po devíti měsících zhruba o tisíc obyvatel méně než v lednu. O stovky lidí potom přišly Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Kraj Vysočina, Olomoucký a Zlínský kraj.
Praha láká nové obyvatele z ČR i ze zahraničí
Naproti tomu Praha měla ke konci září o 9292 obyvatel více, a to především díky migraci. Většina nových obyvatel se do metropole přistěhovala z jiných míst v ČR, Praha ale byla také nejčastějším cílem pro příchozí z ciziny, zabydlela se v ní více než třetina přistěhovalců ze zahraničí.
Přes devět tisíc obyvatel přibylo i ve Středočeském kraji, a to zejména v okresech Praha-východ a Praha-západ. Téměř tři tisíce obyvatel přibyly i v Jihomoravském kraji a přes 1500 nových obyvatel měl po třetím čtvrtletí i Plzeňský kraj. Pro cizince přitom nebyl žádný region zdaleka tak lákavý jako Praha, druhý nejvyšší počet jich zamířil na jižní Moravu.
Středočeský kraj byl ovšem jediný, kde letos přibývalo obyvatel ve všech okresech. Ostatní regiony, kde obyvatel přibylo, se přesto alespoň částečně vylidňovaly. Například v Pardubickém kraji celkově přibylo 654 obyvatel, ale v okresu Ústí nad Orlicí téměř dvě stovky obyvatel ubyly. Šlo přitom výhradně o lidi, kteří se odstěhovali, a to vesměs na jiná místa v Česku. Novorozenců bylo na Orlickoústecku více než lidí, kteří zemřeli.
Svateb bylo více než loni
Statistický úřad kromě pohybů obyvatel sledoval také, kolik z nich uzavřelo manželství nebo se naopak rozvedlo. Svatbu mělo za tři čtvrtletí 43 400 párů, meziročně o 1700 více. Nejvíce sňatků se konalo v červnu.
Počet sňatků zhruba odpovídal počtu obyvatel v jednotlivých regionech. Nejvíce se lidé ženili a vdávali v Praze, kde bylo za tři čtvrtě roku 5454 svateb, jen o málo méně jich bylo ve Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Zdaleka nejméně svateb naopak pořádali lidé v nejméně lidnatém Karlovarském kraji, kde jich proběhlo pouze 1273. V ostatních regionech slavili lidé zhruba dva tisíce veselek.
Současně však skončilo 19 200 manželství rozvodem. „Nejčetnější byly rozvody v devátém roce trvání manželství, odrážející vysoký počet sňatků v roce 2007. Intenzita rozvodovosti byla však nejvyšší ve čtvrtém až šestém roce manželství,“ uvedli statistici.
Pozoruhodné přitom je, že se lidé rozváděli zdaleka nejčastěji ve Středočeském kraji (2720 rozvodů za devět měsíců) a Moravskoslezském kraji (2254 rozvodů). Až za nimi jsou Praha a Jihomoravský kraj, kde se rozpadlo zhruba po dvou tisících manželství. Nejméně rozvodů bylo v Karlovarském kraji (583) a také na Vysočině (735). V ostatních regionech se od ledna do září rozvedlo kolem 900 až 1100 párů.
