Digitalizace státní správy je pomalá, i když stát za ni zaplatil mezi roky 2012 a 2018 celkem 75 miliard korun. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) je příčinou například nízká informovanost, pomalá změna legislativy, zastaralé informační systémy i chybějící odborníci.
V loňském roce některou z on-line služeb státu využila pouze čtvrtina lidí, v Česku přitom existuje 4658 takzvaných agendových informačních systémů.
„Z 97 milionů transakcí, které proběhly prostřednictvím datových schránek, jich nepodnikající fyzické osoby provedly jen 0,65 procenta,“ upozorňuje NKÚ. Úřad se domnívá, že veřejnost má o změnách v takzvaném eGovernmentu jen velmi málo informací.
„Klíčové je i to, že pro řadu životních situací, které by měli občané řešit elektronicky, není připravená legislativa. Právní předpisy přicházejí až se značným zpožděním,“ píše se ve zprávě.
Sněmovna v listopadu schválila návrh zákona o právu občanů na digitální služby, podle kterého mají lidé v Česku získat právo řešit úřední věci se státem elektronicky. Papírová forma ale zůstane zachována, hlavně kvůli seniorům. Po občanech by měly státní úřady požadovat nezbytné údaje pouze jednou. Chybějící data by si měly zjistit z registrů. Předlohu nyní posoudí Senát.
Problém personální i s modernizací systémů
Rozvoj digitálních služeb podle NKÚ výrazně blokuje i pomalá modernizace klíčových informačních systémů veřejné správy, které vznikaly v 90. letech. „Z velké části stojí za pomalou modernizací technologická závislost na dodavatelích,“ vysvětluje úřad.
Státu se dlouhodobě nedaří zajistit personální kapacity v oblasti informačních a komunikačních technologií, značnou část proto nahrazuje pomocí outsourcingu, konstatují dále kontroloři. Podíl odborných ICT pracovníků na celkovém počtu systemizovaných míst je u organizačních složek státu pouze 3,3 procenta. Naproti tomu například u tuzemského finančního sektoru, jenž prošel zásadními digitalizačními změnami, je tento podíl téměř deset procent.
„V neposlední řadě je pro efektivní rozvoj českého eGovernmentu komplikací i roztříštěný systém výkonu státní správy v přenesené působnosti,“ doplňuje NKÚ. Kraje a obce spravují celkem 1788 informačních systémů veřejné správy. Jejich pořízení stálo přibližně devět miliard korun a roční náklady jsou téměř 1,7 miliardy korun.
