Místo přepážek na úřadech internet a klávesnice. Zákon o právu občanů na digitální služby prošel

Poslanci v pátek schválili růst státního příspěvku na platy zaměstnancům se zdravotním postižením. Prošel i návrh zákona, který lidem do budoucna umožní komunikovat se státními úřady výhradně elektronicky. Kvůli seniorům ale zůstanou i papírové formuláře. Sněmovna také schválila návrh, který výrazně zvyšuje horní hranici pokut firmám za přestupky týkající se vykazování emisí a nákupu emisních povolenek.

Poslanecký návrh zákona o právu na digitální služby dá lidem a firmám mimo jiné právo přístupu k těm informacím v systémech veřejné správy, které se jich týkají. Úřady budou mít naproti tomu povinnost takový přístup elektronicky zajistit.

Papírové formuláře ale zůstanou zachovány, hlavně kvůli seniorům. Změna se také nemá týkat samospráv vzhledem k tomu, že v malých obcích by s tím mohli mít kvůli nedostatečnému vybavení problémy.

Vyhláška má podle zákona stanovit katalog služeb státu, který by měla vláda postupně doplňovat. Elektronicky by si lidé měli do budoucna vyřídit například  změny ve svých dokladech, výpisy z rejstříků nebo žádosti o státní podporu. Mělo by také zmizet zdlouhavé vyplňování formulářů – lidé zadají nezbytné údaje pouze jednou a chybějící data by si pak úřady měly zjistit z registrů.  

„Úřady už nebudou chtít, aby lidé znovu a znovu vyplňovali údaje, které stát už jednou má, nebo aby se donekonečna museli prokazovat novými a novými průkazy. Všechny potřebné informace si úředníci obstarají z dat, která už mají,“ uvedl za předkladatele zákona poslanec ODS Martin Kupka. Normu označil za „revoluci v digitalizaci státní správy“ a také za příležitost, aby stát některé nadbytečné nebo zdvojené agendy zrušil.

Osm set navíc

Vedle toho sněmovna schvalila vyšší státní příspěvek zaměstnavatelům na plat zdravotně postižených, který by měl vzrůst až na 12 800 korun měsíčně místo nynějších 12 tisíc korun. Důvodem zvýšení je letošní růst minimální mzdy. Do budoucna by navíc mohla o výši dotace rozhodovat pouze vláda – nemusel by se pokaždé měnit zákon, jako je tomu nyní.

Novela ohledně emisí jednak výrazně zvyšuje horní hranici pokut pro firmy, nově má být desetkrát vyšší až ve výši 20 milionů korun. Při nákupu velkého množství povolenek se teď totiž firmám podle ministerstva vyplatí spíše zaplatit pokutu než emise správně vykázat. Cílem zvýšení horní hranice prý není ukládání neodůvodněně vysokých postihů, ale aspoň takových, aby byly ve výši zamlčených povolenek.  

Návrh zavádí také takzvaný modernizační fond. Z prodeje povolenek by mohl v příštích deseti letech dostat zhruba 100 miliard korun na snižování emisí nebo podporu obnovitelných zdrojů.

Rodná čísla v občanských průkazech ještě zůstanou

Poslanci se zabývali také odkladem ukončení zápisu rodných čísel do občanských průkazů. Babišova vláda navrhovala tříletý odklad, sněmovna ale schválila, že se rodná čísla přestanou do průkazů zapisovat do dvou let. Vláda návrh zdůvodnila tím, že úřady nejsou na vypuštění rodného čísla z dokladů připravené. 

Kritici ale poukazovali na to, že zrušení rodného čísla v občanských průkazech k počátku roku 2020 bylo schváleno už před deseti lety a ministerstva měla dost času se na to připravit. S odkladem už dříve nesouhlasil Úřad pro ochranu osobních údajů. Podotkl, že některá ministerstva neskrývaně uváděla, že přípravu ani nezahájila.

Na závěr jednacího dne se poslanci dostali také k předloze, která má lépe ochránit klienty realitních kanceláří a zlepšit fungování realitního trhu. Zákon tak stanovuje požadavky na makléře a jejich činnost. Realitní kanceláře také budou moci poskytovat úschovu peněz klientům, klienti o ni ale budou muset písemně požádat. 

Všechny zmíněné zákony teď poputují do Senátu, v případě schválení je dostane k podpisu prezident Zeman. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
14:15Aktualizovánopřed 3 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 29 mminutami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 1 hhodinou

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
14:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 6 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 6 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 6 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...