Praha - Prvního ledna příštího roku budou Češi a Slováci žít ve dvou oddělených zemích již dvacet let. Jak se za tu dobu změnil postoj obou národů k rozdělení federace? A bylo rozdělení vůbec nutné? Češi a Slováci vzájemné vztahy považují za stejné jako před dvaceti lety a většina se přiklání k tomu, že takto razantní politický krok vedoucí k vytvoření nových republik vlastně vůbec nutný nebyl. Se svými sousedy stále udržují nadmíru dobré vztahy a navzájem se považují za národ, který jim je v Evropě nejblíž.
Češi a Slováci měli ve speciální anketě provedené Centrem pro výzkum veřejného mínění v Praze a Inštitútem pre verejné otázky Bratislava zhodnotit názory na vznik dvou samostatných států. Zadavatelé letos v listopadu pokládali respondentům totožné otázky v obou zemích. Odpovědi v lecčem nepřinesly velká překvapení. Občanům dnes vadí především fakt, že se o své budoucí státnosti nemohli rozhodovat v referendu. Až 70 procent lidí se totiž domnívá, že tento politický tah správný nebyl. Před dvaceti lety podporovala samotný rozpad Československa jen čtvrtina Čechů, na opačnou stranu se stavěla především starší generace. Dnes z časového odstupu hledí většina lidí na tuto událost spíše pozitivně.
Těžší je ale zhodnotit, zda rozdělení vůbec nutné bylo. Nejen statistiky totiž potvrzují, že k sobě mají i po dvaceti letech oddělené existence Češi a Slováci blíže než k okolním národům. Shodují se, že rozdělení federace bylo spíše politickým rozhodnutím, které v zásadě příliš nutné nebylo. Před dvaceti lety ho za nutné nepovažovalo 51 procent obyvatel, dnes je to dokonce 57 procent.
Pro Slováky byl vstup do EU úspěchem, pro Čechy už méně
Češi a Slováci měli také posoudit, jak si vede rozdělení Československa v porovnání s jinými klíčovými událostmi nedávné historie. Průzkum ukázal, že například vznik Československa v roce 1918 vnímají Češi o něco pozitivněji než Slováci, kteří naopak raději vyzdvihují rozpad federace a následný vznik Slovenské republiky. Češi jsou v porovnání se Slováky znační euroskeptici. Slováci totiž hodnotí velmi příznivě vstup země do Evropské unie. Sametová revoluce ale dosahovala velmi pozitivního hodnocení u obou států.
Češi dopláceli na Slováky. A nebo naopak?
Že Češi v Československu museli doplácet na své východní sousedy, je vžitý fakt pouze z české perspektivy. Slováci jsou totiž přesvědčeni, že tomu bylo přesně naopak. Kdyby se ale stát nerozdělil, tak by na tom Česko podle názoru svých obyvatel z ekonomického pohledu bylo podobně jako dnes. Dvě pětiny Čechů a Slováků se kloní k názoru, že Slovensku by ve svazku s Českem bylo dnes lépe. Češi se ale shodnou na tom, že impuls k rozdělení republiky pocházel především ze slovenské strany, pouze desetina si myslí, že tomu bylo naopak. Překvapivě odlišný názor panuje mezi Slováky. Ti se totiž domnívají, že na rozdělení měly oba národy stejný podíl.
Co tedy vlastně Češi a Slováci svou samostatností získali?
Mají pocit, že rozdělení Československa jim přineslo vlastní suverenitu, nezávislost a svobodu. Češi pozitivně hodnotí skutečnost, že se jim dařilo lépe po ekonomické stránce, i když o vlivu samostatnosti by se dalo spekulovat. Slováci naopak získali pocit mezinárodního uznání a zviditelnění sebe samých.
Zmenšení území a počtu obyvatel v obou případech ale přineslo i negativa. V očích mnohých totiž oslabilo mezinárodní pozici obou států. Oba národy také pociťují ztrátu sounáležitosti a společného prostoru pro vztahy a spolupráci. I přesto mají Češi a Slováci nakročeno k tomu, aby své nadstandardní vztahy dále stejným způsobem rozvíjeli. Jen si budou muset zvyknout, že v Česku se slovenské filmy dabují a na Slovensku se za české pivo platí v eurech.
