Praha - Petr Nečas se dnes v podstatě stane předsedou ODS. Výkonná rada této strany mu dá všechny předsednické kompetence a rozloučí se tak s Mirkem Topolánkem, který na funkci rezignuje. Nečas povede občanské demokraty až do stranického kongresu, který zvolí nové vedení ODS. Před zasedáním širšího vedení se sejde užší grémium ODS. Podle obou, Nečase i Topolánka, bude dnešní jednání definitivní tečkou za takzvaným dvojkolejným vedením. Topolánkův konec v čele strany nakonec odstartovaly neobratné výroky a obavy straníků o volební výsledek. A co s ním bude dál? Možná odpoví dnešní výkonná rada.
Širší vedení ODS donutilo Topolánka odejít z vrcholných funkcí kvůli kontroverzním výrokům na adresu homosexuálů a Židů. „Ubezpečuji vás i veřejnost, že po vyškrtnutí z kandidátní listiny jsem nemínil zůstávat ve funkci předsedy ani vteřinu, pokud by nebylo nezbytně nutné udělat potřebné kroky,“ prohlásil nedávno. Topolánkovo rozhodnutí odstoupit z čela jihomoravské kandidátky i pozice volebního lídra uvítalo nejužší vedení i většina regionálních organizací.
A kdo je nový lídr a co ODS přinese?
Petr Nečas se tak po více než 11 letech v nejužším vedení strany stane prvním mužem občanských demokratů. Bývalý ministr práce a sociálních věcí přitom jako řadový místopředseda nebyl logickým nástupcem odstoupivšího předsedy, za standardních okolností by stranu měl vést první místopředseda David Vodrážka. V situaci, kdy krátce před volbami ODS výrazně v preferencích ztrácí na ČSSD, však výkonná rada sáhla k volbě politicky mnohem zkušenějšího Petra Nečase.
Nečas do ODS vstoupil krátce po jejím vzniku v říjnu 1991 a je nejvýraznějším představitelem jejího křesťansko-konzervativního křídla. Když v prosinci 2008 na kongresu ODS oznamoval kandidaturu na místopředsedu, nabídl se delegátům jako „ideový šerpa“ a „první na myšlení“. Již jednou Nečas o nejvyšší pozici v ODS usiloval, v roce 2002 po odchodu Václava Klause ale těsně prohrál právě s Topolánkem.
A co ODS přinese? Na jednu stranu je mu vytýkán nedostatek charismatu a přirozeného „vůdcovství“, na druhou stranu má ale image politika, který není spojen s žádným korupčním skandálem, což by ODS v současné situaci mohlo výrazně prospět. Jeho konzervativní postoje by také mohly k ODS přivést zpátky voliče, kteří přešli k TOP 09. Nečas má navíc korektní vztahy s prezidentem Václavem Klausem, který se s ODS rozešel kvůli nesouhlasu s politikou Topolánkova vedení.
Bém v ČT: Další odchody nevylučuji
Před samotnou výkonnou radou se sejde ještě nejužší vedení strany. Podle Nečase nejsou žádné další změny na kandidátkách v plánu. Média ale spekulují o tom, že Topolánek s sebou chce strhnout i další vysoké funkcionáře včetně místopředsedy Ivana Langera a pražského primátora Pavla Béma.
Pražský primátor Pavel Bém nevylučuje další odchody z volebních kandidátek. Ve Studiu 6 řekl, že téma určitě na výkonné radě někdo otevře, není ale jisté, jestli se o tom nakonec bude hlasovat. Spekuluje se o tom, že by Mirek Topolánek mohl navrhnout vyškrtnutí z kandidátky i v případě Pavla Béma a Ivana Langera. Bém se ale ohrožen necítí.
Po více než sedmi letech Topolánek končí
Mirek Topolánek stál v čele ODS sedm let, vyhrál sedmery volby. Vedl českou vládu a krátce i předsedal Evropě. Na pokraji politické propasti se v minulosti ocitl již několikrát. Už samotný nástup Mirka Topolánka do čela ODS v roce 2002 nebyl jednoduchý: proslavená SMS zpráva o „falešném a prázdném Topolovi“ předeslala vztahy nového a starého šéfa ODS. I přes Klausův odpor Topolánek prosazoval rozkročení do středu, které mělo ODS přinést víc voličů.
To se povedlo. Volby v roce 2006 Topolánek vyhrál – navíc pro ODS s rekordním ziskem. Důvěru pro svou vládu si ale zajistil až s pomocí přeběhlíků a v koalici pak nedokázal prosadit řadu reforem, které slíbil. Vláda a s ní i ODS postupně ztrácely popularitu. Debakl v krajských i senátních volbách v roce 2008 poprvé citelně otřásl jeho pozicí. Na kongresu v prosinci téhož roku navíc stranu definitivně opouští Václav Klaus. Oslabený Topolánek přesto dokázal v boji o křeslo porazit Klausova přívržence Béma.
Na začátku roku 2009 sice Topolánek v čele Evropské unie uspěl, doma ale sbírala body hlavně ČSSD. V březnu vyslovila i s pomocí koaličních poslanců vládě nedůvěru. Vítězství ODS v Evropských volbách sice Topolánkovu pozici načas posílilo, jeho pozici ale stále víc oslabovaly pochybnosti o lidech, se kterými spolupracoval. Ztělesněním problému se stal jeho přítel Marek Dalík a toskánská dovolená s lidmi z byznysu. Šéfovi ODS nepomohly ani občas kontroverzní výroky na adresu soupeřů a občasné hysterické chování.
Častým terčem kritiky se také stávaly Topolánkovy kontroverzní či vulgární výroky a útoky na novináře. On sám přitom vždy tvrdil, že má emoce pod kontrolou a nazval se „sangvinikem tendujícím k flegmatismu“. Nakonec právě další neobratné výroky, které unikly do médií z neformálního rozhovoru pro gay magazín, odstartovaly jeho pád.
