Jindřichův Hradec - Dědička hlubocké větve šlechtického rodu Schwarzenbergů Alžběta Pezoldová vyhrála soudní spor o schwarzenberskou rodinnou hrobku v Domaníně u Třeboně. Jindřichohradecký okresní soud dnes potvrdil její nárok. Původně určovací žalobu Pezoldové zamítl, ale Ústavní soud v lednu všechny předchozí rozsudky v této kauze zrušil. Rozsudek není pravomocný, obě strany si ponechaly lhůtu na podání odvolání.
Soud uznal, že stavba je součástí pozůstalosti předka Pezoldové Adolfa Schwarzenberga, jehož je přímou dědičkou. „Teď budeme iniciovat dědické řízení, ve kterém se rozhodne, kdo konkrétně je dědicem,“ dodala mediální zástupkyně Pezoldové Martina Pařízková. Podle advokáta Viktora Rossmanna má Pezoldová největší předpoklady stavbu získat: „Vítáme tento rozsudek, je do určité míry průlomový, protože se poprvé vrátila část zabaveného majetku rodině Schwarzenbergů.“
Pezoldová dnes vyhrála vůbec první soudní spor o znovunavrácení zabaveného majetku. Areál hrobky tvoří kromě hlavní kaple také fara a přibližně 16 pozemků, na nichž leží volně přístupné zahrady a přírodní park. Nárok na pozemky kolem hrobky, o něž dědička také usilovala, ale dnes soud zamítl. Podle Ústavního soudu se právo na pietní ochranu vztahuje pouze na hrobku a pozemek přímo pod ní.
Schwarzenberská dědička usiluje i o zámky a paláce v hodnotě okolo 40 miliard korun, včetně zámků Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov nebo také Třeboň. Nález Ústavního soudu a dnešní rozhodnutí okresního soudu ale zřejmě další kauzy neovlivní, protože hrobka je zcela specifickou nemovitostí. Počátkem února pražský městský soud definitivně zamítl nároky Pezoldové na Schwarzenberský a Salmovský palác s přilehlými pozemky na Hradčanech, které tak zůstaly ve vlastnictví státu.
Schwarzenberská hrobka:
Schwarzenberskou hrobku založil Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu z hlubocké větve rodu na podnět své manželky Eleonory (rovněž z jejího podnětu došlo k přestavbě zámku Hluboká na současnou novogotickou podobu). Stavba začala roku 1874 a byla dokončena o tři roky později. V hrobce je uloženo 26 rakví. Původní hrobová místa v kostele sv. Jiljí v Třeboni nevyhovovala také kvůli novým předpisům. Podle nich se muselo pohřbívat do země, pokud nebyla hrobka oddělena od sakrálního prostoru kostela, a těla se také musela balzamovat před uložením do rakve. Stavba byla zestátněna s dalším rodovým majetkem zvláštním zákonem „Lex Schwarzenberg“ z roku 1947.
