Dálniční známky budou bez papíru. Elektronizace prošla sněmovnou

Nahrávám video

Elektronické dálniční známky budou nejspíše i v Česku. Novela, která je zavádí, prošla Poslaneckou sněmovnou. Ještě ji posoudí Senát a prezident. Třetím čtením prošla v pátek i další elektronizační novela, která ovšem jen o dva roky odkládá elektronizaci sbírky zákonů a tvorby zákonů. Poslanci definitivně schválilii také rozšíření okruhu lidí s postižením, kteří mají nárok na příspěvek na zvláštní pomůcky.

O zavedení elektronických dálničních známek se v Česku diskutovalo léta. U diskusí ale zůstávalo i v době, kdy již v sousedních zemích vstupovaly do praxe. Na Slovensku k nim již není alternativa, v Rakousku si řidiči zatím mohou vybrat, zda si nalepí na sklo kupon, nebo spojí zaplacení poplatku pouze s registrační značkou svého vozidla.

Čeští řidiči budou kupony na sklo naposledy nalepovat příští rok, elektronické známky začnou fungovat od roku 2021. Za použití dálnice bude možné zaplatit na webu nebo přes mobilní aplikaci. Takový systém využívá nyní v Evropě šest zemí. Systém by mohl do budoucna umožnit rovněž krajské dálniční známky.

Za jízdu po dálnici nebudou muset platit majitelé elektromobilů, vozů s vodíkovým pohonem a některých hybridů ani veteránů. O polovinu snížená pak bude sazba pro auta na zemní plyn a biometan (CNG). Platit nebudou ani majitelé aut, kteří povezou nemocného člověka s průkazem ZTP nebo ZTP/P.  Navzdory přání ministra dopravy dostaly výjimku také historické vozy.

Ministerstvo dopravy si od elektronických známek slibuje zvýšení příjmů z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně. Zároveň ušetří 120 milionů korun, protože už nebude známky tisknout.

Platbu s autem potom ztotožní kamery, k prověrkám by mohly sloužit i nynější mýtné brány.  „V provozu na zpoplatněných pozemních komunikacích bude možné prostřednictvím videodetekce porovnávat údaje o projíždějících vozidlech s údaji obsaženými v evidenci, kontrolovat vozidla, o kterých lze předpokládat, že nemají uhrazen časový poplatek a v případě zjištění užití zpoplatněné pozemní komunikace bez úhrady časového poplatku sankcionovat porušení zákonné povinnosti,“ stojí v důvodové zprávě. Systém má kontrolovat Státní fond dopravní infrastruktury.

Kupony nezdraží, ale zadarmo dálnice také nebudou

K návrhu se sešla řada pozměňovacích návrhů. Pozornost vzbudil zejména ten, který by vládě umožnil zdražit roční kupon z nynějších 1500 korun až na 2000 korun. Proti němu se ale postavil sněmovní hospodářský výbor i ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO), podle kterého nepřipadá v úvahu zdražení přinejmenším do dokončení oprav dálnice D1.

„Zásadně odmítám zdražení dálničního kuponu a konstatuji, je to nefér vůči řidičům,“ uvedl Kremlík. Návrh nakonec neprošel.

Proti zdražování byl také předseda hospodářského výboru sněmovny Radim Fiala (SPD): „Všichni poslanci chápou, že není správné zvyšovat cenu, když nabízíme služby, které nejsou stoprocentní.“

Podle člena podvýboru pro dopravu Lukáše Černohorského (Piráti) by zdražení dálničních známek mohlo poškodit obyvatele menších obcí. „Řidiči by sjížděli z rozkopané D1 na menší silnice,“ vysvětlil v pořadu Události, komentáře, jehož byl hostem spolu s Fialou.

Nahrávám video

Stejně tak neprošel návrh opozičního poslance Jana Skopečka (ODS), aby se za dálnice v příštím roce vůbec neplatilo. „Argument je stále stejný. Zejména D1 je ve stavu, kdy jak v zimních, tak v letních měsících tam řidiči tráví v kolonách spoustu času, stojí je to nemalé finanční náklady,“ apeloval na poslance Skopeček.

Skopečkův stranický kolega Vojtěch Munzar přiznal, že v ODS „tušili, že návrh neprojde“, argumenty však podle něj stále platí. „Pokud stát chce vybírat za nějakou službu poplatek, tak tu službu musí poskytovat,“ poznamenal.

Zeleně – státy, kde fungují pouze elektronické dálniční známkyŽlutě – státy, kde je možné použít elektronickou známku nebo papírový kupon
Zdroj: ČT24

Elektronizace zákonů se odkládá. Zdržel ji spor sněmovny a Senátu

Eletronicky se podle novely, která má za sebou úspěšnou cestu Poslaneckou sněmovnou, začnou od příštího roku vytvářet také zákony, ale jen na zkoušku. Až v roce 2022 začne systém fungovat naplno. Dvouletý odklad oproti původním plánům prosadili poslanci, ačkoli vláda původně navrhovala spuštění elektronické tvorby zákonů odložit jen o rok.

Že bude sbírka zákonů elektronická a elektronicky se budou zákony také vytvářet, je jasné již tři roky. Původně měl systém fungovat od příštího roku, to však znemožnil Senát. Horní komora využila toho, že součástí balíčku navazujících změn zákonů byly i ty, ke kterým je nutný její souhlas, a změny neprojednal. Chtěl tak přimět sněmovnu, aby přistoupila na zdvojnásobení měsíční lhůty, kterou Senát má k projednání zákonů. Nakonec vláda předložila balíček doprovodných změn znovu, ale bez předpisů, ke kterým je senátní souhlas nutný. Jde o jednací řád horní komory a o volební zákony.

Příspěvek na zvláštní pomůcky dostane více lidí, peněz ale nepřibude

Sněmovnou úspěšně prošla i poslanecká novela, která rozšiřuje okruh lidí s postižením, kteří mají nárok na příspěvek na zvláštní pomůcky. Nově jej dostanou lidé s těžkým omezením pohyblivosti kvůli postižení cév v nohách a kvůli oběhové nedostatečnosti při onemocnění srdce, lidé s prokázaným těžkým poškozením plicních funkcí a pacienti s těžkým postižením kloubů nohou souvisejícím většinou s diabetickou neuropatií.

Příspěvek na nejnákladnější z těchto pomůcek, jako jsou šikmé a svislé zvedací plošiny, ale poslanci nezvýšili, byť původní verze návrhu hovořila o navýšení ze 400 tisíc korun na půl milionu. Většina poslanců ale přistoupila na pozměňovací návrh, který maximální výši příspěvku vrátil na původní úroveň. „V případě, že by došlo ke zvýšení maximální částky, vedlo by to pouze ke zvýšení cen dodavatelů tohoto typu zvláštních pomůcek,“ zdůvodnila změnu, kterou navrhla, poslankyně Lenka Dražilová (ANO).

Nově naopak na příspěvek na automobil dosáhnou i postižení lidé bez rukou nebo s nefunkčníma rukama. Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), který byl zároveň i hlavním předkladatelem novely, požadavek zdůvodnil tím, že tito lidé nejsou schopni bez pomoci využívat hromadnou dopravu.

Po prázdninách čeká konečné schvalování metro bez strojvedoucích i snazší převody telefonních čísel

Odpoledne ještě došlo na několik druhých čtení zákonů. Po prázdninách by se tedy mohly definitivně schvalovat novely drážního zákona, které umožní provoz metra bez strojvedoucích a také zavedení jednotné jízdenkyplatné u více dopravců. Druhé čtení má za sebou i novela, která zkrátí lhůtu pro převod telefonního čísla. Kvůli navrženým změnám ale zřejmě nebude účinná dříve než v dubnu příštího roku místo ledna 2020.

Poslanci poté vyřadili z programu červencové schůze všechny neprojednané body včetně předpisů, které jim vrátil Senát. Již ráno navrhoval Jan Bartošek (KDU-ČSL), aby naopak zákony vrácené horní komorou sněmovna projednala přednostně, ale nenašel pro to dostatečnou podporu.

„Uvidíme se snad až po prázdninách,“ rozloučil se potom s poslanci místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti), který schůzi právě řídil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNa naivitu není prostor, řekl Talíř k projevu Pavla. Doležal vidí riziko strašení lidí

Prezident Petr Pavel ve svátečním projevu 28. října vyzval politiky, aby nepřehlíželi bezpečnostní hrozby a upozorňovali veřejnost i na nepříznivé scénáře. „V dnešním světě opravdu není prostor pro naivitu,“ zdůraznil ve čtvrtečních Událostech, komentářích místopředseda KDU-ČSL František Talíř. Poslanec SPD Tomáš Doležal namítl, že nelze politikům paušálně vyčítat přehlížení hrozeb, a upozornil, že větší aktivita by „neměla spočívat v pouhém strašení občanů“. O prezidentově projevu dále v pořadu moderovaném Lukášem Dolanským debatovali šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský, šéfredaktor Práva Petr Šabata, šéfkomentátor MF DNES Miroslav Korecký a novinářka týdeníku Echo a filozofka Tereza Matějčková.
před 6 mminutami

VideoStátní vyznamenání ukazují, na co mohou být Češi hrdí, míní Burýšek

Předávání státních vyznamenání ukazuje, na co mohou být Češi hrdí, míní youtuber Jiří Burýšek, který 28. října dostal medaili Za zásluhy v oblasti médií a vzdělávání. „Je kolem nás spousta lidí, kteří dělají úžasné věci,“ dodal v pořadu 90' ČT24, ve kterém vystoupil spolu s dalšími nositeli medaile Za zásluhy. Hovořila i ředitelka organizace Nedoklubko Lucie Žáčková a manželé Katarína a Ondřej Vlčkovi. V pořadu Interview ČT24 mluvil o své práci průkopník moderní léčby srdečních arytmií Petr Neužil. V pořadu Události, komentáře vystoupila sociální pracovnice a lidskoprávní aktivistka Elena Gorolová, kterou ocenil prezident Petr Pavel řádem Tomáše Garrigua Masaryka. Podle Hradu se zásadně zasloužila o odškodnění žen, které byly protiprávně sterilizovány.
před 9 hhodinami

Debatu o rušení poplatků pro ČT a ČRo přerušil sněmovní výbor do prosince

Sněmovní výbor pro média a kulturu přerušil projednávání sporného vládního návrhu, který ruší poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas a místo nich zavádí financování ze státního rozpočtu. Členové výboru nyní mají čas na předkládání pozměňovacích návrhů ve výboru, který se plánuje k projednávání vrátit 10. prosince. Pracovníci ČT a ČRo kvůli návrhu ohlásili na 3. listopad celodenní stávku. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek o něm ve čtvrtek jednal s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoZa zastřelení loveckého psa dostal myslivec tříletý zákaz činnosti

Přišel o zbraň a následující tři roky nesmí vykonávat myslivost. Takový je nepravomocný rozsudek, který vynesl Okresní soud ve Žďáře nad Sázavou nad 54letým myslivcem z Blízkova, který zastřelil loveckého psa. Navíc musí majiteli zvířete uhradit způsobenou škodu. Odsouzený se hájil tím, že na něj pes vrčel a on se bránil, což ale pitva vyvrátila.
před 12 hhodinami

Kvůli nálezu ostatků v Postoloprtech zahájila policie úkony trestního řízení

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zahájil úkony trestního řízení kvůli nálezu lidských ostatků v areálu bývalých kasáren v Postoloprtech na Lounsku. Věc prověřuje pro podezření ze spáchání trestného činu vraždy podle starého trestního zákona. Policejní orgán se zatím zabývá nálezem části jedné končetiny, řekla náměstkyně krajské státní zástupkyně Kateřina Doušová.
před 15 hhodinami

„Významný milník ve vztazích.“ Vlády Česka a Maďarska poprvé zasedaly společně

V pražské Kramářově vile ve čtvrtek poprvé společně jednaly tuzemská a maďarská vláda. Mezivládní konzultace využili k bilaterální schůzce premiéři Andrej Babiš (ANO) a Péter Magyar, separátní jednání se svými protějšky měli na programu i další ministři. Podle Babiše čtvrteční setkání představuje „významný milník ve vzájemných vztazích“. Jednání označil za přínosné a konkrétní. Oznámil také, že Praha a Budapešť budou usilovat o finance z evropského rozpočtu na příštích sedm let na budování vysokorychlostních tratí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Arnika: Čistírna u Pardubic meziročně vypustila násobně víc věčných chemikálií

Biologická čistírna odpadních vod v Rybitví u Pardubic loni vypustila do vody meziročně téměř sedmkrát více takzvaných věčných chemikálií (PFAS). Tyto látky se v přírodě téměř nerozkládají a některé mohou škodit lidskému zdraví. Zatím není jasné, zda pocházejí převážně z městských odpadních vod, nebo z chemických provozů. Uvedli to zástupci spolku Arnika, který zveřejnil žebříčky největších znečišťovatelů v tuzemsku. Nejčastěji se v nich umisťovaly provozy z Ústeckého kraje, následované Moravskoslezským a Pardubickým.
před 16 hhodinami

KHNP se nedohodla na smlouvě na stavební práce v Dukovanech

Korejská společnost KHNP ukončila jednání o smlouvě na stavební práce na projektu nových jaderných bloků v Dukovanech s konsorciem korejských firem Daewoo Engineering & Construction a Doosan Enerbility, a to bez dohody. Důvodem jsou podle KHNP rozdílné postoje k zásadním podmínkám. Korejci nyní zváží další kroky. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) harmonogram výstavby bloků není ohrožen. KHNP bude podle něj jednat s dalšími zájemci, kterých má být dost.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.