Dálniční známky by mohly zdražit na dva tisíce korun, elektronicky se mají platit od roku 2021

Sněmovna ve čtvrtek projednávala své návrhy prezidentu Miloši Zemanovi na státní vyznamenání. Poslanci také poslali do dalšího čtení návrh, který zavádí elektronické dálniční známky. V rámci projednávání navrhl poslanec Martin Kolovratník (ANO), že by se mohla cena dálniční známky zvýšit na 2000 korun. Ve čtvrtek odpoledne tradičně proběhly interpelace, chyběla na nich však premiér Andrej Babiš kvůli zasedání Evropské rady v Bruselu.

Hned ráno měli poslanci naplánované písmemné interpelace. Na stole však byla jen jedna jediná, která navíc směřovala na nepřítomného premiéra Babiše - ten byl omluven kvůli summitu v Bruselu. Sněmovna přitom už dřív projednávání dotazu přerušila do Babišovy přítomnosti. „Důvod přerušení trvá a nemůžeme pokračovat v rozpravě,“ konstatoval předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), který následně přerušil schůzi do 10. hodiny.

Sněmovna vyřadila Robertsona i Kisku

Pak začala sněmovna řešit návrhy na státní vyznamenání. Předběžný seznam nominantů čítal 48 jmen, sněmovna ale řadu z nich vyřadila. Nominanty se  nestali bývalý slovenský prezident Andrej Kiska, někdejší náčelník generálního štábu Jiří Šedivý ani bývalý generální tajemník Severoatlantické aliance George Robertson.  

Sněmovna nebude na státní vyznamenání navrhovat ani youtubera Karla Kováře známého pod pseudonymem Kovy, zakladatele serveru Manipulátoři.cz Petra Nutila, právníka a muzikálového producenta Oldřicha Lichtenberga i některé další původně zvažované lidi. Patří k nim zakladatel a ředitel obecně prospěšné společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa a bývalý senátor Josef Kalbáč. 

Poslanec ANO Jiří Mašek, který byl navrhován jako zdravotnický záchranář, nominaci na státní vyznamenání odmítl. Rovněž jeho proto poslanci z předběžného seznamu kandidátů vyřadili. Konečný sněmovní seznam čítá 37 jmen. Je jich o 11 méně, než jak navrhoval příslušný podvýbor a po něm také organizační výbor.

O některých navrhovaný kandidátech se rozhořela debata. Poslanec KSČM Leo Luzar podotkl, že Robertson byl navržen kvůli tomu, že vedl NATO v době, kdy Česko do aliance vstupovalo. „Všichni víme, co následovalo. Bylo to bombardování Jugoslávie,“ uvedl.

Václav Klaus mladší (Trikolóra) zase zpochybnil nominaci bývalého náčelníka generálního štábu Petra Pavla. Poukázal mimo jiné na jeho někdejší členství v bývalé Komunistické straně Československa a na to, že si ho některé politické strany podle něho pěstují jako prezidentského kandidáta. Pavel však nakonec na seznamu zůstal, Sněmovna podpořila jeho nominaci o dva hlasy.  

Prezident návrhům sněmovny, ale také Senátu a vlády může, ale nemusí vyhovět. Loni dolní komora navrhla 28 osobností, Zeman vyhověl 11 sněmovním návrhům.

Elektronické známky mají platit od roku 2021 

Se zavedením elektronických dálničních známek, které nahradí současné papírové, se počítá od roku 2021 a cena roční dálniční známky pro osobní automobily by se mohla zvýšit z 1500 na 2000 korun, jak původně chtělo ministerstvo dopravy. Navrhl to ve čtvrtek poslanec ANO Martin Kolovratník. Sněmovna o tom rozhodne při červencovém schvalování. Řešit má také to, která vozidla by známky pro jízdu na dálnicích mít nemusela. 

Podle mluvčí ministerstva dopravy Lenky Rezkové jde v tuto chvíli pouze o návrh na zvýšení maximálního cenového limitu dálniční známky v zákoně, což by umožnilo změnu výše poplatku do budoucna. Zatím to tedy neznamená faktické navýšení cen, o tom by se rozhodovalo podle aktuální situace později.

Zdražit by podle ministerstva dopravy měly i krátkodobé kupony. Za měsíční známku by měli motoristé zaplatit 600 korun, tedy o 160 korun více než v současnosti. Za desetidenní by pak místo současných 310 korun nově platili 400 korun.

S navýšením cen za známky počítá i ministerstvo financí ve svém návrhu státního rozpočtu. Zvýšení cen by mělo navýšit příjmy z dálničních známek zhruba o dvě miliardy korun.

V novém systému bude možné dálniční poplatek uhradit elektronicky prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace. Platby, které budou vázány na registrační značku vozidla, zaznamená informační systém Státního fondu dopravní infrastruktury. Kontrolovat se budou prostřednictvím kamer, k prověrkám by mohly sloužit i nynější mýtné brány. Systém by mohl do budoucna umožnit rovněž takzvané krajské dálniční známky. 

Auta na elektřinu nebo vodík známku potřebovat nebudou

Předloha by také od dálničních poplatků osvobodila některá vozidla na alternativní pohon, další by zvýhodnila. Zdarma by po dálnicích jezdila auta na elektrickou energii nebo vodík, případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo. Emise oxidu uhličitého v takovém případě nebudou smět přesahovat 50 gramů na kilometr. Za poloviční sazby by měla jezdit auta na zemní plyn a biometan.

Vozidla na zkapalněný ropný plyn novela nezvýhodňuje a někteří poslanci včetně Vojtěcha Munzara (ODS) to navrhli zrušit, přestože nezískali podporu v hospodářském výboru dolní komory. Ministerstvo dopravy k tomu již dříve uvedlo, že vozidel na LPG je tolik, že jejich zvýhodnění by výrazně zasáhlo do příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury.

Ceny dálničních známek v Česku patří v Evropě k průměru. Z okolních zemí jsou levnější na Slovensku, kde desetidenní kupon vyjde na deset eur (zhruba 256 korun), měsíční na 14 eur (359 korun) a roční je za 50 eur (1282 korun). V Rakousku si motoristé více připlatí za roční známku, která stojí 89,20 eura (asi 2283 korun), desetidenní je naopak levnější, když stojí 9,20 eura (asi 236 korun). V Německu mohou motoristé s osobními vozy jezdit zdarma.

V Polsku pak jsou poplatky vypočítávány podle skutečně ujeté vzdálenosti. Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun ročně platí motoristé od roku 2012. Stát loni za prodej kuponů získal více než pět miliard korun, zhruba stejně jako předloni.