Praha – Senátor Jiří Čunek podal trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli publikaci odposlechů v kauze Nagyová (nyní Nečasová). Spis je podle něj neveřejný a zveřejňování informací ze spisu je tak nezákonné. Navíc podle něj komplikuje vyšetřovaní a poškozuje nejen samotné obviněné, ale i jejich rodinné příslušníky. Oznámení na neznámého pachatele dnes Čunek podal Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Učinil tak na základě rozhodnutí senátního podvýboru pro lidská práva, kterému předsedá.
Čunek podal trestní oznámení: Zveřejňování odposlechů je prý nezákonné
„Důvodem je, že trestní spis je neveřejný a zveřejňování jakýchkoliv informací z trestního spisu je nezákonné. K dispozici ho mají pouze obvinění, jejich advokáti, policie a státní zástupce. Chceme, aby bylo vyšetřeno, kdo tento trestní spis předal médiím,“ uvedl Čunek v písemném prohlášení. Čunek dále připomíná, že do doby vynesení pravomocného rozsudku se na obviněné musí nahlížet jako na nevinné. Úniky odposlechů zásadním způsobem podle něj oslabují důvěru občanů v orgány činné v trestním řízení.
Intimní odposlechy ve veřejném zájmu? Vydavatelství MAFRA hrozí pokuta
Právníci ale pokládají zveřejňování odposlechů za přípustné, pokud se tak děje ve veřejném zájmu. Umožňuje to trestní řád, podle nějž se jinak nesmí záznamy odposlechů zveřejňovat bez souhlasu lidí, kterých se týkají. Odposlechy v případu bývalé šéfky expremiérovy kanceláře se v médiích objevily před dvěma týdny. Podle žalobců se záznamy dostaly na veřejnost přes advokáty obviněných, kteří po skončení vyšetřování mohou nahlížet do spisu a pořizovat z něj záznamy.
Problémem odposlechů Nečase a jeho současné manželky jsou ale především intimní pasáže plné důvěrných oslovení, jejichž zveřejňování mnozí považují za dehonestující a v rámci celé kauzy za zbytečné. „Určitě je veřejným zájmem, aby se veřejnost dozvěděla, jakým způsobem se obsazují vysoké funkce. Ale rozhodně není veřejným zájmem, jak si dva partneři říkají zdrobnělinami,“ řekl deníku Insider předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec.
Proti zveřejnění rozhovorů se staví i obhájci aktérů celé kauzy. „Zveřejňování intimních odposlechů je lidsky ponižující a k ničemu nepomůže prostě proto, že tam se nesoudí. Nesoudí se ve sdělovacích prostředcích, nesoudí se na ulici, nesoudí se u piva, soudí se u soudu. V daném případě tyto rozhovory pro trestní řízení jako důkazy stejně nesvědčí,“ prohlásil Tomáš Sokol, obhájce bývalého šéfa Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka.
Prodle informací deníku Insider tak vydavatelství MAFRA hrozí za zveřejnění odposlechů až pětimilionová pokuta. Úřad pro ochranu osobních údajů již před dvěma týdny zahájil s vydavatelstvím správní řízení.
Kauza Nagyová je průsečíkem několika případů
Senátor Čunek podal trestní oznámení zrovna ve chvíli, kdy od vypuknutí kauzy Nagyová uplynul přesně rok. Minulý týden v ní padly první obžaloby. Kauza, která otřásla hlavně politickou scénou, má tři větve. Ta první se týká sledování vojenským zpravodajstvím, kdy si měla na konci října roku 2012 šéfka premiérova kabinetu Jana Nagyová objednat sledování Nečasovy ženy Radky. Tehdy vojenské zpravodajství vedl Ondrej Páleník. On tvrdí, že nic nezákonného neudělal. „Klient je viněn z toho, že pouze jeden jediný den měl zajistit sledování, není viněn z toho, že by něco věděl a neinformoval,“ poznamenal Páleníkův advokát Tomáš Sokol.
Kvůli zneužití vojenského zpravodajství navrhl před šesti dny olomoucký státní zástupce obžalovat kromě Páleníka a Nagyové i další lidi. Před měsícem státní zástupce rozhodl, že se tato část kauzy bude řešit v samostatném řízení.
Jméno Nagyová se objevuje i v další kauze - s exposlanci za ODS měla domlouvat výměnu jejich mandátů za posty ve státních firmách. Všichni skončili na necelý měsíc ve vazbě. Z těchto tří kauz míří před soud zatím jen jedna - a to zneužití vojenského zpravodajství. Řešit ho bude Obvodní soud pro Prahu 1.
Detektivové se zaměřili také na známé lobbisty Janouška a Rittigakvůli podezření, že si přes své kontakty v politice zajišťovali vliv ve státních a polostátních firmách. V případu figuruje i bývalý náměstek pražského žalobce Libor Grygárek. Podle policie mařil vyšetřování původu asi dvou miliard korun zmrazených na švýcarských účtech, ke kterým měl dispoziční právo lobbista Janoušek.
Přestože na postup policie přišlo i několik trestních oznámení, šéf protimafiánského útvaru Robert Šlachta za svými lidmi stojí a v České televizi řekl, že cítí i podporu od svých nadřízených. „Já si jednoznačně stojím za tím, jakým způsobem jsme ten zásah dělali (…) Do současné doby nemám důvod říkat, že to mělo být jinak,“ zdůraznil. Zatím podle něj není možné říkat jakékoliv závěry, protože materiál zajištěný při razii se stále ještě vyhodnocuje.