Premiér Bohuslav Sobotka považuje volební výsledek britských labouristů za inspiraci pro sociální demokracii. Strana Jeremyho Corbyna získala výrazně víc hlasů, než kolik jí ještě před několika měsíci předpovídaly průzkumy. Sobotka doufá, že britská vláda začne se zbývající evropskou sedmadvacítkou jednat o podmínkách brexitu co nejdříve. Česká pravice zase pogratulovala k vítězství premiérce Mayové, přestože jí sázka na posílení pozic konzervativců nevyšla.
„Sociální demokracii to vlilo optimismus do žil, protože ustrašenost není namístě. Kdyby byl Corbyn ustrašený a panikařil a místo toho, aby se vrhnul mezi voliče a prosazoval labouristický program, někde v koutku přemýšlel, co bude dělat, tak by určitě nezískal pro labouristy nové mandáty tak, jak se mu to teď povedlo,“ řekl Sobotka.
Jeho straně přitom průzkum společnosti TNS Kantar přisoudil až čtvrté místo a zisk deseti procent hlasů. Stranu předstihli komunisté i ODS, daleko před všemi je pak podle průzkumu hnutí ANO s více než třiceti procenty.
„Jedna věc jsou výzkumy, navíc výzkumy několik měsíců před volbami, a jiná věc je potom volební realita, o které rozhodnou lidé, kteří přijdou hlasovat. To, co lze na Corbynovi obdivovat, je, že se mu podařilo zmobilizovat labouristické voliče. Že zmobilizoval i mladé voliče, protože výrazně vzrostl počet mladých voličů, kteří přišli k volbám, a zřejmě řada z nich dala hlas labouristům,“ uvedl premiér.
Sobotka: Sázka na tvrdý brexit nevyšla
Labouristé sice volby nevyhráli, vláda premiérky Theresy Mayové ale oslabila a jejich postoje zřejmě bude muset zohlednit při jednání o brexitu. „Dost dobře si nedokážu představit, že by vláda konzervativní strany, která má těsnou většinu, vyjednávala o brexitu, aniž by to konzultovala s nejsilnější opoziční stranou,“ řekl Sobotka.
Už v první reakci na Twitteru poukázal na to, že v britských volbách posílily strany, které nebyly spojeny s brexitem. „Sázka na to, že brexit a následně tvrdý brexit zajistí konzervativcům dlouhodobou převahu, nevyšla.“
Jednání o brexitu by podle něj měla začít co nejdříve. Od referenda, v němž Britové rozhodli o vystoupení z EU, tento měsíc uplyne rok. „Musíme počkat, kdo v Británii sestaví vládu. Věřím, že to nepotrvá moc dlouho, Britové zahájili brexit v březnu, na jednání máme jen dva roky,“ uvedl Sobotka. Po dvouleté lhůtě by podle něj nastal brexit bez dohody, nebo by se muselo všech 27 zemí shodnout na prodloužení doby.
- Britská premiérka Theresa Mayová vyhlásila předčasné volby v dubnu s cílem posílit si mandát pro vyjednávání o brexitu. Podle předběžných výsledků její Konzervativní strana sice vyhrála, ale ztratila většinu. Konzervativci zatím získali 318 křesel, opoziční labouristé 261. Šéf labouristů Jeremy Corbyn už premiérku vyzval k demisi. Mayová naopak prohlásila, že se pokusí zajistit Británii potřebnou stabilitu.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) věří v rychlé sestavení vlády navzdory ztrátám vládních konzervativců. „Výsledky potvrzují ztrátu podpory vládní strany, jak naznačovaly průzkumy. Přesto věřím, že bude možné rychle sestavit většinovou vládu a po řadě odkladů konečně začít jednat o odchodu Velké Británie z EU. Na Británii z různých důvodů napjatě čeká zbytek EU už rok,“ sdělil na Twitteru Zaorálek.
„Jeremy Corbyn vedl energickou a autentickou levicovou kampaň. Nepřesvědčivé vystupování premiérky stálo konzervativce většinu,“ reagoval na výsledky předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD).
„Jejich předvolební kampaň (labouristické strany) může být v mnohém inspirativní i pro nás,“ řekl ministr pro legislativu Jan Chvojka (ČSSD). Ocenil nadšení a urputnost, s nimiž labouristé dokázali stáhnout více než dvacetiprocentní ztrátu z průzkumů na minimum. „Jsem rád, že voliče zaujala kampaň zaměřená na obhajobu tradičních sociálnědemokratických hodnot,“ uvedl.
Bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) konstatoval, že Mayové nevyšel její kalkul. „Výsledky voleb posílí pozici Evropské unie při jednání o podmínkách britského odchodu z EU. Voliče nenadchly neoliberální reformy konzervativců, oslabili i skotští nacionalisté,“ uvedl. Program dostupných veřejných služeb, vzdělání bez školného, důraz na obnovitelné zdroje a požadavek progresivního zdanění mohou podle něj uspět i v Česku.
„Určitě to nebude tvrdý brexit. Bude to složité dohadování. Očekáváme, že se bude muset jít daleko více věcně po parametrech brexitu,“ předpokládá Jiří Dolejš (KSČM).
Evropa a svět potřebují silnou Velkou Británii, důležité je, aby v zemi vznikla akceschopná vláda, uvedl prezident Miloš Zeman. „Theresa Mayová podstoupila zcela zbytečné riziko, které se nevyplatilo,“ citoval prezidenta jeho mluvčí.
Pravice: Mayové nevyšel risk a za svou chybu platí
Podle místopředsedy TOP 09 Marka Ženíška bude Mayová platit za hloupé rozhodnutí ztrátou křesel, přesto jí pogratuloval k vítězství. „Stále platí, že za hloupé rozhodnutí se vždy platí. V případě konzervativců ztrátou křesel. Doufám, že vše dopadne dobře. Velká Británie je náš spojenec a i po jejím odchodu z Evropské unie musí zůstat naším klíčovým partnerem,“ uvedl.
Podle předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska výsledky britských voleb ukazují, že Británie stále nemá jasno, jak si vlastně brexit představuje.
„Mayová vypsáním předčasných voleb prokázala odvahu, nicméně její riskantní krok nevyšel. Vítězství konzervativců není takové, jaké si přála a jaké by Británie potřebovala,“ konstatoval šéf ODS Petr Fiala. Protože nemá žádná ze stran většinu, sestavování stabilní vlády nebude jednoduché. Doufá však, že se podaří najít stabilní povolební uspořádání, které „zemi zajistí stabilitu a přispěje k jasnému a hladkému vyjednávání o brexitu.“
„Velkou roli sehrála domácí témata, ale určitě britský volič aspoň částečně vyhodnotil dopady referenda o brexitu,“ míní místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík.
Europoslanci čekají na jednání o brexitu
„Určité procitnutí nastalo. Ukazuje se, že britská veřejnost nebyla dostatečně informována o tom, jaké dopady brexit bude mít a jak zásadně se to může dotknout některých lidí,“ míní europoslanec a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (nestr. za ANO). K výsledku podle něj přispěl i způsob vedení kampaně, teroristické útoky a reakce na ně. Sám by dával přednost tzv. měkkému brexitu a těsnější spolupráci EU s Británií i po jejím odchodu.
Podle europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM) premiérka Mayová úplně přecenila své síly. Tím, že musí pro složení vlády hledat koaličního partnera, její pozici dále oslabuje. Důležité podle Konečné bude, aby si nová vláda nejprve vyjasnila, jak si brexit představuje.
„Protože pokud bude koalice taková, že názory na brexit jsou zcela rozdílné, tak si myslím, že by to mohlo také znamenat, že se budou ještě další půl rok hádat mezi sebou. Pak už si vůbec nedovedu představit, jak bychom to v tom časovém rámci byli schopni zvládnout,“ poznamenala Konečná.
„Premiérka Mayová mířila mimo, protože ona se tou kampaní opravdu netrefila do nálady voličů. Já jsem si dnes četl jeden průzkum, ze kterého vyplývá, že dokonce ani konzervativní voliči nepovažovali téma brexitu za klíčové téma těchto voleb. A z voličů Labour party to bylo jen osm procent. Ale ona se pokusila právě brexit udělat centrálním tématem,“ uvedl v Událostech, komentářích europoslanec Jan Zahradil (ODS).
„Pokud bych si měl pomoci bonmotem, tak hlad po moci je špatný kuchař. Premiérka Mayová měla jeden jediný cíl, a to bylo posílení své osobní politické moci. A nemyslela na to, co se může stát a jakým způsobem to může ovlivnit život obyvatel v Británii,“ dodal europoslanec Pavel Poc (ČSSD).
