Brno - Sociální demokraté si přejí, aby se příští rok uskutečnily předčasné parlamentní volby. Mohly by se konat zároveň s volbami do Evropského parlamentu. Novinářům v Brně to řekl místopředseda strany Bohuslav Sobotka.
Podle Sobotky nemá sociální demokracie pro prosazování předčasných voleb žádné oficiální usnesení. Současná vláda je však podle něj ve velmi vážné krizi, takže rozpad hrozí.
"Pokud se rozpadne tato vládní koalice, a ona teď prožívá skutečně velmi vážnou krizi, tak nejsme připraveni účastnit se jakýchkoli jednání o
sestavení vlády, respektive nejsme připraveni vstoupit do koalice s žádnou ze současných vládních stran," řekl Sobotka. ČSSD by v takovém případě usilovala o konání mimořádných voleb, dodal.
Místopředseda nejsilnější opoziční strany nevyloučil, že ČSSD ještě letos ve sněmovně vyvolá další hlasování o nedůvěře vlády. Stalo by se tak prý v případě, že vláda ve sněmovně neprosadí žádný ze tří důležitých návrhů. „To znamená radar, církevní restituce, další fáze zdravotnické reformy,“ uvedl Sobotka. Předchozí tři pokusy opozice svrhnout kabinet Mirka Topolánka přitom v minulosti nevyšly.
Rozpustit vládu není úplně jednoduché
Řádný mandát vyprší poslancům a vládě v polovině roku 2010. Pokud by se volby skutečně konaly podle představ sociálních demokratů už příští rok, pak by se předvolební kampaň odehrála během českého předsednictví v Evropské unii. Praha bude sedmadvacítce šéfovat během prvního pololetí příštího roku. Socialisté přitom nedávno nabízeli vládě dohodu o politickém příměří v tomto období, které bude klást velké nároky na politickou reprezentaci i státní aparát.
Rozpustit sněmovnu může podle ústavy prezident při splnění jedné ze čtyř podmínek. Jednou z nich je situace, když by při třetím pokusu o sestavení vlády sněmovna nedala důvěru kabinetu v čele s premiérem, kterého v takovém případě už navrhuje místo prezidenta předseda dolní komory. Prezident může sněmovnu rozpustit i v případě, že poslanci do tří měsíců nerozhodnou o zákonu, s nímž kabinet spojil otázku důvěry. Ústava zkrácení mandátu umožňuje také při dlouhodobé nečinnosti sněmovny.
Při vládní krizi v roce 1998 politici raději schválili zvláštní ústavní zákon o zkrácení volebního období, což ale například někteří senátoři označili za krok na hraně ústavnosti. Dá se proto předpokládat, že by Senát podruhé už podobnou novelu neschválil.
