Člověk v tísni a ADRA pomáhají v Česku i ve světě už 25 let

Nahrávám video

Humanitární organizace Člověk v tísni a ADRA již čtvrt století pomáhají lidem. Obě organizace vznikly v době válečných konfliktů na Balkáně a zapojily se do pomoci místním obyvatelům. Za dobu své existence pomohl Člověk v tísni už více než 18 milionům lidí z více než padesáti zemí.

Organizace Člověk v tísni vznikla v roce 1992. U jejího zrodu stála skupina válečných zpravodajů, kterým již nestačilo pouze informovat o konfliktech a krizích ve světě, rozhodli se proto přímo zapojit do pomoci obyvatelům postižených oblastí. V roce 1992 vyjely z Prahy první humanitární konvoje s potravinami, léky a oblečením do Bosny nebo Sarajeva, kde v té době probíhala válka.

„Já si asi nejvíc pamatuju na sbírku SOS Sarajevo. Tehdy jsme s Českou poštou vymysleli vkladový certifikát a s Českou televizí, že uděláme kampaň. A lidé stáli fronty na to, aby mohli pomáhat lidem v Sarajevu, Mostaru a z jednoho večera do druhého rána se objevilo 6 milionů, které dali jednotlivci po stovkách,“ vzpomínal na začátky organizace její zakladatel a ředitel Šimon Pánek. 

V současnosti působí Člověk v tísni ve 32 zemích a hospodaří s rozpočtem 1,7 miliardy korun. I náplň jeho práce se v mnohém změnila. Stále sice pracuje v krizových oblastech a pomáhá třeba na obou stranách konfliktu na Ukrajině nebo v Sýrii. Stále víc se ale zaměřuje i na obyvatele České republiky, kteří bojují s chudobou a zadlužením. Nově se také orientuje na mediální výchovu, aby mladí lidé pochopili probíhající změny ve světě.

Například na Ústecku se terénní pracovníci organizace starají o zhruba dvanáct vyloučených lokalit. Největší z nich jsou Předlice, ve kterých byla velká část domů privatizovaná. Lidé, kteří v místě žijí, nyní musí kvůli majitelům domů platit vyšší nájmy než v centru města. Kromě bydlení ale pracovníci radí lidem i s prací, dluhy nebo doučováním dětí.

„Určitě má naše práce smysl. My pomáháme jednotlivcům a rodinám a tam se nám v těchto případech daří jim pomoci, zlepšit jejich sociální situaci,“ komentoval činnost vedoucí místní terénní práce Vít Kučera.

Výročí slavili pracovníci i dobrovolníci

Terénní pracovníci, dobrovolníci i zaměstnanci Člověka v tísni se ve čtvrtek setkali v Pražské Křižovatce, kde 25. výročí organizace oslavili. Zároveň tak poděkovali dárcům za podporu.

„Jsou hrozně štědří, máme 22 tisíc pravidelných dárců, kteří nám měsíčně pošlou stovku nebo dvě a nám to hrozně pomáhá pružně reagovat v případě náhlých katastrof,“ uvedl ředitel fundraisingu organizace Tomáš Vyhnálek. Na slavnostním večeru byla také pokřtěna kniha rozhovorů Člověk 25.

  • 469 340 000 korun rozděleno po povodních v ČR
  • 18 100 006 přímých příjemců pomoci
  • 394 postavených či zrekonstruovaných škol
  • 2 084 951 zasazených stromů
  • zdroj: Člověk v tísni

Tím ale oslavy výročí nekončí. V průběhu června se bude konat výstava k 25 letům organizace nebo koncert České filharmonie na Hradčanském náměstí.

ADRA pomáhá s péčí o seniory nebo při živelních pohromách

Čtvrt století působení v České republice slaví také mezinárodní humanitární organizace ADRA. V posledních letech se zaměřuje zejména na konkrétní lidi, kteří se ocitli v těžké situaci kvůli mimořádným událostem. ADRA pomáhá ve 130 zemích světa, v Česku pracují ve zdravotnictví a v sociálních zařízeních přes tisíc dobrovolníků.

Stejně jako Člověk v tísni začala i ADRA fungovat v roce 1992, tedy době válečného konfliktu na Balkáně. Výtěžek její první finanční a humanitární sbírky putoval do Chorvatska. Organizace také odvážela uprchlíky, kteří se chtěli vrátit, do Sarajeva.

„V počátcích se pomoc hodně vozila třeba do okolních zemí, dnes je to pomoc přímo na místě. Je snaha lidi zapojit do pomoci tak, aby se byli schopní postavit na vlastní nohy a pomohli si sami,“ popsal činnost organizace její mluvčí Jakub Charvát.

Nadace ADRA poslední tři roky pomáhá především jednotlivcům v České republice. Celkem se v Česku nachází 11 dobrovolnických center, která se zaměřují na pomoc seniorům, dětem a zdravotně postiženým. Zároveň ADRA patří mezi největší koordinátory pomoci při povodních a dalších živelních pohromách. Pomáhá ale také třeba se vzděláváním mladých lidí, ve kterých se snaží probudit zájem o globální témata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 2 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v neděli před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese „užitek i autoritu“. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 3 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 5 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 16 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...