Církevním školám chybí vybavení na distanční výuku. Potřebují desítky počítačů, na které nejsou peníze

Církevní školy nemůžou zajistit dostatečné technické zázemí pro distanční výuku. Od zřizovatele, na rozdíl od státních škol, nedostaly žádný příspěvek na vybavení. Počítače by přitom potřebovali učitelé i žáci. Ředitelé církevních škol proto nakupují počítače a webkamery z vlastních prostředků. Jak sami říkají, potřebovali by jich ale mnohem víc.

„Na rozdíl od škol zřizovaných krajem jsme nedostali žádný příspěvek. Kdybychom do toho programu spadali, dostali bychom 160 tisíc na nákup techniky. Takhle jsme museli kupovat šest notebooků z vlastního rozpočtu. Ty jsme rozdali vyučujícím, potřebovali bychom ale další, ty stávající se nám sekají,“ okomentoval situaci ředitel Biskupského gymnázia v Brně Karel Mikula.

Přenosné počítače schází také na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži, tam by potřebovali alespoň dvacet dalších. „Z finančních prostředků školy jsem nakoupil 15 notebooků, které jsme dali kantorům. Nakupovali jsme i kamery a technické příslušenství, potřebovali bychom ale ještě 20 notebooků. Na ty už ale nemáme finance,“ sdělil ředitel gymnázia Jan Košárek.

Pro žáky má Arcibiskupské gymnázium k zapůjčení 25 tabletů. „Situaci jsme řešili na poradě a zjistili jsme, že z 500 dětí by 15 potřebovalo zapůjčit techniku. Často se jedná o rodiny s více dětmi. Pokud rodiče mají například čtyři děti, ne každý z nich má vlastní notebook potřebný k distanční výuce,“ dodal Košárek.

Zřizovatelem těchto škol je církev, ta ale finance na plošné příspěvky na techniku nemá. Arcibiskupství olomoucké nesouhlasí, že by měl zřizovatel financovat vzniklé výdaje. „Jde-li o zákonné nařízení státu, zafinancuje je stát a nezatěžuje zřizovatele. Církevním školám tyto prostředky stát poskytne dle školského zákona s ročním zpožděním. A tak se budou muset církevní školy vypořádat i s touto situací,“ okomentoval stav mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka. Současně dodal, že už při jarní vlně museli sáhnout do svých rezerv, aby pomohli školám s výbavou k distanční výuce.

„Zajištění odpovídajícího materiálního vybavení školy je primární povinností zřizovatele školy, v tomto případě tedy zřizovatele soukromého a církevního. Dalším důvodem, proč nejsou soukromé a církevní základní školy zahrnuty ve zveřejněném přehledu o mimořádných prostředcích na pořízení technického vybavení pro rok 2020, je fakt, že nový institut není pro školy těchto zřizovatelů použitelný. Bylo by pro ně nezbytné vyhlásit dotační program, což by znamenalo výrazný nárůst administrativy na straně MŠMT, ale i těchto škol,“ sdělila mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Tyto mimořádné prostředky MŠMT církevním školám poskytne v rámci Ostatních neinvestičních prostředků (ONIV) v roce 2021.

Počítače z učeben putují domů k žákům

Aktuální situaci se tak školy snaží vyřešit po svém. Některé dávají žákům k dispozici pevné počítače. „Pokud potřebuje žák, pak mu zapůjčujeme pevné počítače z počítačové učebny. Nabídli jsme tímto způsobem pomoc všem žákům. Jistě by ocenili spíše zapůjčení notebooků pro jejich mobilitu. Ideální by byl počet alespoň 10 kusů,“ řekl ředitel Stojanova gymnázia ve Velehradě Michal Hegr.

Základní škola svaté Voršily v Olomouci pak oslovila nadace, které by jí s dovybavením mohly pomoct. „My jako církevní škola nespadáme do programu, tudíž jsme nedostali prostředky žádné. Protože nám vznikly nadvýdaje, nemůžeme dětem z vlastních financí koupit techniku a zřizovatel na to také nemá finance, proto jsme si sehnali dvě nadace, které nám pomůžou zajistit pět notebooků,“ řekl ředitel školy Zdeněk Navrátil.

Problémy se zajištěním distanční výuky nemají jen ty církevní školy, které nakoupily techniku už před koronavirovou krizí, jako je třeba církevní základní škola v Kopřivnici. „Měli jsme vlastní tablety, notebooky i relativně nové počítače, proto jsme nyní v situaci, že můžeme vybavení žákům stále ještě půjčit,“ sdělil ředitel Základní školy svaté Zdislavy v Kopřivnici Pavel Janek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hosté Událostí, komentářů mluvili o volbě generálního ředitele ČT

Novým generálním ředitelem České televize bude od července Hynek Chudárek, který dosud zastával post obchodního ředitele. V tajné volbě ho na příštích šest let podpořila většina radních poté, co jeho protikandidát Milan Fridrich z volby sám odstoupil. V předchozích dvou kolech totiž obdržel stejný počet hlasů jako Chudárek, a volba tak byla prakticky zablokovaná. Fridrich bude po dohodě s Chudárkem jeho statutárním zástupcem a zůstane v nejvyšším vedení. V pořadu Události, komentáře mluvili o volbě předseda Rady ČT Karel Novák, zástupce šéfredaktora portálu Mediář.cz Jan Potůček a socioložka médií Marína Urbániková. Do vysílání byl pozván i samotný Chudárek, ale pozvání nepřijal.
před 5 hhodinami

Policie odhalila pokus o zapálení synagogy v Brně

Dva mladí lidé se podle policie pokusili loni v lednu v Brně pomocí improvizovaného zařízení zapálit synagogu. Případ policisté rozkryli při prověřování skupiny, která na sociálních sítích šířila nenávistný obsah a propagovala teroristické organizace, informoval ředitel Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) Břetislav Brejcha. Kriminalisté zadrželi pět lidí, dva z nich obvinili. Podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky se mladíci velice rychle radikalizovali na internetu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump ocenil závazek členů NATO ke zvýšení výdajů na obranu

Spojenci z NATO se na summitu v Haagu zavázali dávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související. Španělsko uvedlo, že zůstane u svých dvou procent. Přezkoumání výdajů se uskuteční v roce 2029. Spojenci též potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku pět smlouvy NATO. Shodli se i na potřebě další podpory Ukrajiny. Prezident USA Donald Trump ocenil závazek ohledně výdajů na obranu. Dle analytiků to bude znamenat velký zásah do českých veřejných financí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zajištění bezpečnosti má být základem všeho ostatního, míní Pavel

„Pokud nebudeme schopni zajistit svoji bezpečnost, případně odradit kohokoliv, kdo by chtěl zkoušet, jestli NATO funguje, tak investice do čehokoliv dalšího nedávají moc smysl,“ řekl v rozhovoru s Lukášem Dolanským odvysílaném v pořadu Události, komentáře prezident Petr Pavel. Ten se účastnil summitu NATO v Haagu, na němž se spojenci shodli na závazku vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a na výdaje, které s obranou souvisejí.
před 5 hhodinami

Provoz metra mezi Holešovicemi a stanicí Pražského povstání tři hodiny stál

Souprava pražského metra ve stanici Hlavní nádraží srazila ve středu večer člověka, který na místě zemřel. Kvůli nehodě se zastavil provoz metra na lince C mezi stanicemi Nádraží Holešovice a Pražského povstání, vyplývá z informací pražské zdravotnické záchranné služby a Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP). Podle webu podniku byl provoz obnoven ve 20:50.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hromadné žaloby mají posílit práva spotřebitelů. Soud řeší první případ

Nový právní institut hromadného občanského soudního řízení má posílit práva spotřebitelů, kteří se tak mohou kolektivně bránit, aniž by museli cokoliv platit nebo se účastnit samotného soudního jednání. Zastupovat stěžovatele mohou při soudním řízení zatím dvě akreditované spotřebitelské společnosti. První případ takzvané hromadné žaloby ve středu projednával Městský soud v Praze.
před 7 hhodinami

Soud uložil Březinovi čtrnáctiletý trest v lihové kauze

V lihové kauze celníků uložil ve středu zlínský krajský soud Radku Březinovi souhrnný trest čtrnáct let vězení a propadnutí celého majetku. Podstatnou část trestu vězení si odpykal už dříve v hlavní větvi lihové kauzy, v níž soudy organizátorovi obchodů s nezdaněným lihem v minulosti uložily trest třinácti let. Z něj si před nedávným podmíněným propuštěním odpykal dvanáct let a sedm měsíců.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Část peněz ze sbírky na pomoc obyvatelům Stebna po bouři propadla kraji

Před čtyřmi lety se obcí Stebno na Lounsku přehnala ničivá bouře, která místním způsobila škody za desítky milionů korun. Na pomoc zasaženým zřídila obec veřejnou sbírku, vybralo se 21 milionů. Peníze z ní ale nedokázala utratit, část tak propadla Ústeckému kraji. Některým místním by přitom peníze pomohly – své domy totiž stále dávají dohromady.
před 7 hhodinami
Načítání...