Praha - V České republice žije 4000 obyvatel čínského původu. I když jsou od své domoviny daleko, i oni se zajímají o olympijské dění - alespoň zprostředkovaně sledováním televize. Někteří z nich přitom pociťují silné emoce a vzpomínají na život v Čínské lidové republice.
Pedagožka Ying Qian žije v Česku už rok. Češtinu studovala v Americe, teď sama učí na české univerzitě kulturní dějiny Číny. První zvuky olympijského začátku ji tam na chvíli vrátily. „Tahle hudba hraje v každé základní škole při ranním cvičení. Když jsem byla malá, tak jsem ji poslouchala každé ráno a cvičili jsme při tom. Takže si myslím, že každý člověk ve stadionu teď cítí tu hudbu v těle,“ poznamenává Ying Qian.
Velká, efektní, ohromující a přitom uvnitř prázdná, jedním slovem utopie. To je dnes evropský pohled Ying na událost století její země. Přesto je na Čínu i stovky kilometrů daleko od ní hrdá. „Olympiáda pro mě předtím moc neznamenala - jako věc politiky a obchodu,“ dodává. V pátek ráno přesto vstala s pocitem, že se děje něco důležitého. Proč, to sama neví.
