Praha – Plošné preventivní kampaně, které mají uchránit děti a mladistvé před cigaretami a alkoholem, selhaly. Tvrdí to adiktolog Michal Miovský. Finance vyložené na mediální kampaně varující před závislostmi podle něj byly neefektivní, navrhovanou alternativní cestou je interaktivní kontakt s menšími skupinami dětí. S odkazem na řecké a belgické studie má úspěšně snížit procento dětí, které začínají kouřit, a to až o 30 procent.
Čeští vědci nyní navrhují takový systém prevence pití alkoholu, užívání drog a jiného rizikového chování, na němž by se podílela ministerstva školství a zdravotnictví. Nový systém má snížit investice do osvětových programů a ušetřené finance vynaložit na vzdělání pedagogů, kteří následně budou prevenci na školách řídit - osobní přístup je totiž efektivnější než rozdání informačních letáků.
Autor projektu Michal Miovský z kliniky adiktologie při 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy dokonce tvrdí, že pokud se provádí prevence nevhodným způsobem nebo v nevhodnou dobu, k drogám nebo rizikovému chování děti spíše přiláká, než že by je odradila.
Drahé a neúčinné jsou prý třeba plošné kampaně nebo programy založené na odstrašování. „Pro děti, které začínají pít, jsou pravidelnými kuřáky a je jim třináct nebo čtrnáct let, musíme mít odpovídající programy, protože u nich už nemá smysl univerzální prevence, to znamená programy, které jsou zacílené na celou populaci,“ vysvětluje Miovský s tím, že mnohem větší efekt má práce zkušeného pracovníka prevence s malou skupinkou školáků.
Místo letáků testování vlastní vůle
Ministerstvo školství dává podle ministra Petra Fialy školám každoročně kolem 20 milionů korun na prevenci. Systém na prevenci byl financován z EU, během tří let na něj šlo přes 40 milionů korun. Podle vědců jsou tyto výdaje ale de facto zbytečné. „V České republice velmi často k prevenci používáme programy, které nefungují, nemění chování dětí, a investujeme spoustu peněz do nesmyslných věcí. Takovými věcmi jsou mediální kampaně, jejich účinnost je velmi nízká, a přitom stojí obrovské prostředky,“ podotknul Miovský.
Místo osvětových (např. mediálních) kampaní proto prosazují vědci větší cestu interaktivity, v níž jsou ovšem i besedy s odborníky de facto statické. K boji proti závislostem chtějí školáky nabudit, a to například testy na sebeovládání. Základním východiskem je přitom začít s prevencí dřív než na středních školách, jako krajní mez se jeví dvanáct let, ideální je začít na základní škole. Vědci vycházejí ze zahraniční zkušenosti Belgičanů a Řeků; u žáků, kteří absolvovali lekce dané programem, byla ve srovnání s ostatními o třicet procent nižší pravděpodobnost kouření.
Podle evropské školní studie o užívání drog ESPAD z loňského roku jsou české děti na prvním místě v pití alkoholu a užívání marihuany. Osobní zkušenost s marihuanou má 49,3 % lidí ve věku od 15 do 34 let. Šestašedesát procent dětí potom okusí alkohol už před 13 rokem.
Projekt od škol žádá minimálně trpělivost
Peníze ušetřené na ustoupení od plošných kampaní by mělo ministerstvo podle vědců investovat do vzdělávání pedagogů; jejich odborná způsobilost je totiž podle adiktologů (tzn. lékařů zabývajících se závislostmi) klíčová pro efektivní boj proti dětskému alkoholismu a kuřáctví.
Potíž spočívá v tom, že potřebné školení uzme budoucím školním metodikům prevence 250 hodin, což je tak velký časový rozsah, že ředitelé jen těžko shánějí suplenty. Podle adiktologů, kteří o boji proti závislostem dnes jednali v Praze, je také problém ve finančním ohodnocení lidí, kteří budou proti dětským závislostem bojovat – a i v projektu samotném. „Chybí plošné systémové opatření, které by pokračovalo i po skončení finanční podpory ze strany EU,“ konstatoval Miovský.
