Téměř desetina obyvatel Česka, tedy zhruba 1,02 milionu lidí, žije pod hranicí příjmové chudoby. Nejvíce je mezi nimi nezaměstnaných, chudobou jsou ale ohroženi také důchodci a děti, především ty vyrůstající v neúplné rodině. Zhruba šest procent Čechů a Češek se kvůli nedostatku peněz nevěnuje ve volném čase žádné aktivitě. Víc než polovina lidí byla za poslední rok aspoň jednou v kině, divadle nebo v nějaké památce, na co si naopak udělají mnohem méně času, jsou jejich blízcí, s nimiž se stýkají výrazně méně než v minulosti.
Chudých je asi milion Čechů, ubylo trpících materiální nouzí
Proti předchozímu roku se podle Českého statistického úřadu míra ohrožení chudobou nezměnila. Zlepšila se ale materiální situace lidí, která je nejlepší za posledních deset let. Česko patří v Evropě dlouhodobě k zemím s nejnižší mírou chudoby. „Příjem domácností se zvýšil v roce 2014 nominálně, ale i reálně, a to o 2,4 procenta. Nejvíc rostl u domácností zaměstnanců. Míra ohrožení příjmovou chudobou se dlouhodobě pohybuje mezi devíti a deseti procenty. Česko tuto hodnotu vykazuje jako jednu z nejnižších v Evropské unii,“ uvedla Šárka Šustová z ČSÚ.
Chudobou byli nejvíce ohroženi nezaměstnaní, děti a důchodci
Skupinu osob ohrožených příjmovou chudobou tvořili v roce 2015 z jedné čtvrtiny osoby nezaměstnané a z jedné šestiny starobní důchodci. Tři čtvrtiny starobních důchodců ohrožených příjmovou chudobou jsou jednotlivci a z těchto je 85 % žen. Každý pátý člověk ohrožený chudobou byl pracující, tedy zaměstnaný nebo samostatně výdělečně činný, každý desátý student a každý dvacátý pečoval o děti či domácnost.
Hranice příjmové chudoby odpovídá 60 procentům mediánu příjmu. Na medián nedosáhne polovina lidí. Hranice pro jednotlivce loni činila asi 10 220 korun a pro rodinu se dvěma menšími dětmi 21 461 korun.
Mezi zbylou čtvrtinu osob patřily děti mladší 16 let. Z dětí ohrožených příjmovou chudobou vyrůstá třetina v neúplné rodině, přičemž u většiny z nich jejich rodič nepracuje. U úplných rodin dětí ohrožených příjmovou chudobou pracuje nejčastěji právě jeden z rodičů. V úplných rodinách, kde nepracuje ani jeden z rodičů, je každé čtvrté dítě ohrožené příjmovou chudobou.
Ubylo materiálně deprivovaných osob, čtvrtinu z nich tvoří pracující
Loni se ale zlepšila materiální situace. Takzvanou materiální deprivací – tedy nedostatkem – trpělo v minulém roce 5,6 procenta Čechů a Češek. Je to asi 590 000 lidí, proti předloňsku jich tak o víc než 100 000 ubylo. V roce 2005 v této situaci bylo skoro 12 procent lidí. Do roku 2009 podíl klesl zhruba na šest procent. Od roku 2012 do roku 2014 se blížil k sedmi procentům.
Deprivovaní nemají nejméně čtyři položky z následujících devíti: auto, pračka, telefon, barevná televize, dostatečně vytápěný byt, týdenní dovolená pro všechny členy domácnosti, konzumace masa každý druhý den, úhrada neočekávaného výdaje ve výši několika tisíc korun (9 700 Kč v roce 2015) a včasné placení pravidelných plateb za bydlení a splácení půjček.
Čtvrtinu materiálně deprivovaných osob tvoří i přes jejich nejnižší míru materiální deprivace pracující, což je dáno jejich vysokým zastoupením v celé populaci. Pětinu materiálně deprivovaných osob tvoří nezaměstnaní, jejichž míra materiální deprivace je nejvyšší, starobní důchodci a děti do 16 let.
Třetinu materiálně deprivovaných dětí představují děti žijící v úplných rodinách, ve kterých nepracuje ani jeden z rodičů. Materiálně deprivována je téměř polovina těchto dětí. Čtvrtina materiálně deprivovaných dětí žije v úplných rodinách, kde pracuje jen jeden z rodičů. Míra materiální deprivace je u těchto dětí výrazně nižší (5,6 %). V úplných rodinách, v nichž pracují oba rodiče, je deprivováno pouze 1,4 % dětí, což je v celkové struktuře deprivovaných dětí necelá desetina. Dětí z neúplných rodin je mezi deprivovanými třetina – pětina s nepracujícím rodičem a desetina s pracujícím rodičem. V neúplných rodinách přitom žije celkem 12,3 % dětí do 16 let.
Lidé se méně stýkají s rodinou a přáteli
Češi a Češky se mnohem méně než před deseti lety setkávají s rodinou a přáteli. Méně často než dřív jim také telefonují a píšou. Zatímco své příbuzné v roce 2006 denně viděla skoro čtvrtina lidí, loni to bylo už jen 14 procent. Přátele denně potkávala pětina lidí, teď jen desetina.
V roce 2006 příbuzné každý den vídala skoro čtvrtina a každý týden 37 procent lidí. Loni se každý den s rodinou potkávalo 14 procent lidí a každý týden 35 procent. Několikrát za měsíc příbuzné před deseti lety viděli dva z deseti, loni už tři z deseti lidí. Zvedl se i podíl těch, kterým stačí kontakt jednou ročně.
Podobné je to i mezi přáteli. Každý den je před deseti lety vídala pětina Čechů, teď desetina. Častější než dřív je setkání jednou za měsíc či jednou ročně. Podle statistiků ubylo ale i kontaktů jiných. Před deseti lety si s příbuznými denně volala či psala třetina lidí, teď necelá čtvrtina. S přáteli bývala v každodenním telefonickém či písemném kontaktu čtvrtina Čechů a Češek, teď necelá pětina. Lidé si teď s rodinou a kamarády víc píšou několikrát za měsíc. Zhruba dvě procenta lidí uvedla, že si nemohou setkání s rodinou a přáteli finančně dovolit. Sedm procent nechtělo rodinu a známé vidět z jiných důvodů.
Za kulturou vyrazila loni zhruba polovina Čechů, zhruba čtvrtina chudých si to nemůže dovolit
V posledním roce navštívila kulturní nebo historickou památku, muzeum, či galerii přes polovina dotázaných. Téměř polovina osob zavítala i do kina nebo na divadelní představení či koncert. Sportovní události se zúčastnily dvě pětiny dotázaných.
Zhruba 5 % lidí si návštěvu kultury nemůže dovolit a pětina osob o tyto aktivity neměla zájem. „Zhruba 5 % osob uvedlo, že si tento způsob trávení volného času nemůže dovolit. U osob s příjmy pod hranicí chudoby si to z finančních důvodů nemůže dovolit přibližně čtvrtina,“ říká Šárka Šustová.
Divadelní a jiná představení, stejně jako historické a kulturní památky, navštěvují mírně častěji ženy. Do kina chodí muži a ženy stejnou měrou a sportovních akcí se účastní výrazně častěji muži než ženy, které častěji uváděly, že o takové akce nemají zájem (45,8 %).