Brno – Chodci se v zimě musí přizpůsobit počasí a brát v potaz stav chodníků. V opačném případě nemohou počítat s odškodněním za případné úrazy. V novém stanovisku to uvedl Nejvyšší soud (NS) s tím, že odškodnění mohou chodci vysoudit jen v případě, že závady ve schůdnosti, třeba náhlou ledovku, nemohli předpokládat a nemohli na ni reagovat a přizpůsobit se jí. To však nijak nezbavuje majitele chodníků povinnosti udržovat jejich schůdnost.
„Zjednodušeně řečeno, pokud chodec ví, že chodník není uklizený, je na něm námraza, a přesto se na něm pohybuje tak, že tyto faktory nebere v úvahu, potom v případě úrazu nemůže očekávat, že bude odškodněn,“ uvedl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig. Dodal, že pokud chodec vstupuje na chodník, který nese znaky zimního počasí, musí se podle toho chovat. „To je přesně ta situace, že když utíká na autobus, tak se bezpečně žádné náhrady nedočká, a to je příčinou nejvíce úrazů,“ podotkl teplický primátor a senátor Jaroslav Kubera (ODS).
Dnešní verdikt nepotěšil invalidní lidi, kteří mají se sněhem a namrzlými chodníky problémy každou zimu. Teď se ale obávají, že se po většinu zimy vůbec ven nedostanou: „Pro lidi, kteří se špatně pohybují, nebo starší osoby je to velice diskriminující, protože de facto pokud je trošku sněhu nebo námraza, tak jsou odkázáni nikam nevycházet,“ stěžuje si Jiří Šimral.
Soud ke stanovisku dohnal spor z Ostravy
Právní názor Nejvyššího soudu má sjednotit soudní praxi v odškodňování úrazů chodců na kluzkých či neuklizených chodnících. Soud stanovisko vydal na základě sporu muže z Ostravy, který pozdě v noci utrpěl úraz na neposypané místní komunikaci, a žaloval majitele chodníku o bolestné 54 000 Kč. Okresní soud v Ostravě mu vyhověl, ale v rámci odvolacího řízení Krajský soud v Ostravě žalobu zamítl.
Podle krajského soudu chodec věděl, v jakém stavu chodník je a že se na něm nachází námraza. Mohl tedy očekávat, že chůze na takovém chodníku vyžaduje zvláštní opatrnost. V noční době, kdy teplota klesla pod bod mrazu, podle soudů ani nebylo v silách majitele chodníku námrazu odstranit. Nejvyšší soud podpořil stanovisko odvolacího soudu a mužovo dovolání zamítl.
Pokud bude mít člověk pocit, že má na odškodné nárok, může i tak podat žalobu
„Je třeba říci, že rozhodnutí soudu automaticky nezbavuje majitele chodníků povinnosti udržovat je ve schůdném stavu. Na druhou stranu chodec, který vstupuje na namrzlý chodník, si musí být vědom rizika, které podstupuje,“ vysvětlil ve Studiu ČT24 mluvčí soudu Petr Knötig. I řidič, pokud jede v zimě po silnici, musí přizpůsobit svou jízdu stavu a povrchu vozovky, dodal Knötig s tím, že dnešní verdikt soudu není absolutní. „Může se stát, že v některých případech odškodné přiznáno bude… pokud bude člověk chtít odškodnění a bude mít pocit, že má na něj nárok, může podat žalobu k soudu,“ dodal mluvčí.
Nejvyšší soud se zároveň také vyjádřil k definici závady ve schůdnosti podle zákona o pozemních komunikacích: „Závadou ve schůdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.“
Údržba je na radnicích, ty radši platí pojištění
Za údržbu chodníků ve městech a obcích jsou od minulé zimy zodpovědné radnice. Dříve tuto povinnost měli majitelé přilehlých domů. Drtivá většina měst na změnu zareagovala tím, že si sjednala pojištění. Odškodnění za případné úrazy na kluzkých či zasněžených chodnících by tak měly vyplácet pojišťovny. Musí se však prokázat, že město při údržbě nedostálo svým povinnostem a že chodec přizpůsobil chůzi ročnímu období a okolnostem. Třeba pražský magistrát loni řešil zhruba 700 stížností na neuklizené chodníky.
