Praha - Poslední ročník mateřské školy bude povinný, zní jeden z bodů koaliční dohody nově vznikající vlády. Jenže už teď jsou mateřské školy, hlavně v okolí velkých měst, přeplněné. Koalice by ale chtěla problém vyřešit do dvou až tří let, sází hlavně na výstavbu nových školek. „Nejprve chceme vytvořit dostatečné kapacity, aby rodiče mohli dát děti do školek. Jedna forma je čerpat evropské peníze, druhá alternativa je národní fond,“ řekl kandidát na ministra školství Marcel Chládek. Teprve poté podle něj přichází v úvahu zavedení povinnosti děti v posledním roce do školek posílat.
Podle možného kandidáta na ministra školství Marcela Chládka je potřeba zvýšit kapacitu mateřských škol. Obce by podle jeho plánů mohly dostat od státu na přístavbu školky polovinu peněz, Chládek pro financování výstavby plánuje zavést zvláštní fond s jednou až dvěma miliardami korun.
- „Když se nám povede čerpat prostředky z Evropské unie a založíme fond, tak jsem schopni během dvou, tří let nastartovat kapacity školek,“ řekl Chládek.
Otázka ale je, jestli by se školky nerozšiřovaly zbytečně. Stavba trvá zhruba dva roky a dětí mezitím začne ubývat a kapacitní problémy se přesunou spíše na školy základní.
Podle plánů vznikající koalice by se tak měli poprvé v historii povinně na poslední rok dostat do školky všichni předškoláci. Ministerstvo je připraveno toto opatření zavést pomocí už delší dobu diskutované novelizace školského zákona. Povinný poslední ročník školky bude moci dítě strávit také ve firemní školce, v přípravné třídě či vzděláváním doma.
Polští předškoláci zachránili školku v Orckém Záhoří
Většina školek v Česku je sice přeplněná, jsou ale i výjimky. Třeba v Orlickém Záhoří na Rychnovsku, které leží na česko-polské hranici. Malá vesnická školka má dětí nedostatek. Aby se zachránila, začala přijímat i polské předškoláky. „Škola v Záhoří je opravdu dobrou školou. Jsou tady dobří učitelé. Je v pěkné, rekonstruované budově a pro nás, obyvatele polského pohraničí, je blíž,“ chválí si matka jedné z polských školaček Sylwia Kozlowska. Podmínky pro předškoláky z obou stran hranice jsou přitom stejné.
Mateřské školy praskají ve švech, do veřejných školek se v loňském roce nedostalo 60 000 dětí. Řada rodičů kvůli přeplněným školkám stojí v posledních letech před těžkým úkolem, kam dítě umístit. Jednou z možností jsou školky soukromé. Ty ale stojí v krajním případě i dvacet tisíc měsíčně. Podstatně levnější variantou jsou firemní školky. Zaměstnavatelů, kteří tuto alternativu nabízejí, ale v Česku není ani stovka.
Rodiče se soudí, po nápravě volá i ombudsman
Nejvyšší správní soud dal ale před necelými dvěma roky rodičům ještě jednu možnost. Rozhodl, že přijímání dítěte do školky je správní akt přezkoumatelný soudem. Ministerstvo školství od té doby eviduje první případy, kdy se rodiče domáhají přijetí dítěte prostřednictvím žalob.
Odmítnuté žádosti o přijetí do školky
- 2012/13 – 58 939
- 2011/12 – 49 186
- 2010/11 – 39 483
- 2009/10 – 29 632
- 2008/09 – 19 996
- 2007/08 – 13 409
Zdroj: Statistická ročenka ministerstva školství
Předškolní vzdělávání navíc hraje podle odborníků v životě dítěte důležitou roli. Jeho úkolem není jen příprava na školu, ale na celý život. Děti se v mateřinkách učí přirozenou cestou spolupracovat a pěstují si i další vlastnosti, jako je například solidarita, tolerance nebo obětavost. „Velkým ochuzením a nedorozuměním by bylo, kdyby se v mateřské škole hledal jen jakýsi přípravný stupeň školy základní nebo prostředek, jak pomáhat rodičům,“ říkával dětský psycholog Zdeněk Matějček.
Ve víc než pěti tisících českých mateřských škol učí jen 20 mužů. Zájem o tuto práci se ale v posledních letech zvyšuje a to taky kvůli dlouhodobému propouštění pedagogů z jiných typů škol, hlavně těch základních. Ideálně by měl být podle psychologů muž v každé školce. Muži se totiž jinak vyjadřují, jiným způsobem řeší problémy a jinak reagují například v případě, kdy dítě zlobí.
