Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek vyzval české turisty, aby na dovolených nepřeceňovali své síly. Podle ministra se to každoročně děje a vede to k neštěstím. Jde o výlety na moře, do hor nebo i do džungle. Lidé by podle něj měli být obezřetní i kvůli teroristickému riziku, což podle Zaorálka platí nejen pro oblasti konfliktů, ale i pro Evropu. Pro případy nouze mají zastupitelské úřady zřízené nouzové volací linky.
„V poslední době máme opět problém s odvahou českých turistů,“ řekl Zaorálek. „Přecenění schopností v horách nebo na moři je bohužel realita, která se každý rok vrací,“ sdělil.
„Chorvaté mi říkali, že se čeští turisté vyznačují tím, že to jsou ti nejodvážnější mořeplavci, což je zřejmě dáno tím, že podle nich moc neví o tom, co moře obnáší,“ uvedl Zaorálek. Právě v Chorvatsku podle něho každoročně zemře asi deset Čechů kvůli nezvládnutí situace, do níž se sami dostali neuváženým rozhodnutím. Vyzývá proto, aby lidé nepřeceňovali svoje síly.
Podle celkových satistik nicméně v loňské turistické sezoně mírně ubylo Čechů, kteří zemřeli nebo byli hospitalizováni v zahraničí. Mírně se snížil i počet dopravních nehod, do nichž byli zapojeni čeští občané.
Podle náměstka ministra zahraničí Martina Smolka však jde spíš o náhodný výkyv než dlouhodobý trend. V roce 2016 zemřelo v zahraničí 108 Čechů, což představuje pokles o devět proti sezoně roku 2015. Počet hospitalizací se snížil o šest na 139, což znamená třetí nejnižší počet od roku 2010. Stále častěji pak musí konzulární úřady Čechům v zahraničí vydat náhradní cestovní doklady.
Mnohdy nelze bezpečnostní situaci předvídat
Ministr zahraničí také upozornil, že je dobré si dopředu zjistit, jaký je aktuální bezpečnostní stav. Některá letoviska, například v Turecku, v Egyptě nebo v Tunisku, se nacházejí blízko konfliktních oblastí. Tamní úřady se sice podle něj snaží zajistit bezpečnost přímo v letoviscích, je ale třeba respektovat, že při opuštění letovisek se turisté mohou ocitnout v nebezpečných zónách.
„Dnes je bohužel třeba být obezřetný i v zemích v Evropě,“ dodal Zaorálek a připomněl nedávné teroristické útoky v Británii. „Nikde nemůžeme vyloučit, že se může stát teroristický útok velkého rozsahu, je to bohužel realita a je s tím třeba počítat,“ uvedl.
Zaorálek i z důvodu bezpečnostních rizik doporučil občanům, aby se registrovali v aplikaci Drozd. Ministerstvo zahraničí ji využívá k tomu, aby informovalo Čechy v zahraničí v případě, že dojde k mimořádné situaci. „Dobré by bylo, kdyby se do systému Drozd hlásili dříve, před tím, než cestu nastoupí,“ doplnil šéf diplomacie.
V nejvytíženějších letoviscích vzniknou opět konzulární jednatelství
Zaorálek upozornil na to, že od dubna platí přísnější bezpečnostní režim na hranicích schengenského prostoru. Podle něj to může zejména pro turisty na cestě do Chorvatska a zpět znamenat komplikace, na hranicích se mohou tvořit fronty. Zaorálek nicméně zdůraznil, že i přes tyto přísnější kontroly nadále stačí Čechům k cestě do Chorvatska občanský průkaz a není třeba cestovní pas.
Stejně jako v předchozích letech pak vznikne na ministerstvu zahraničí konzulární tým rychlého nasazení, jehož členové budou připraveni cestovat do země, kde dojde k mimořádné situaci, a posílit tamní diplomaty při pomoci českým turistům. V nejvytíženějších letoviscích v Bulharsku, Španělsku a Chorvatsku ministerstvo zřídí konzulární jednatelství. V Chorvatsku a Bulharsku také budou působit smíšené hlídky místních a českých policistů.
Náměstek ministra Martin Smolek také přiblížil, že s novým zákonem o zahraniční službě se mění poskytnutí konzulární pomoci. Konzulární úřady tak sice mohou turistům poskytnout finanční pomoc, je to ale za podmínky, že dotyčnému nemohou peníze poslat jeho příbuzní z Česka a že se příjemce zaváže poskytnuté prostředky po návratu do vlasti vrátit. Diplomaté také mohou pomoc odmítnout, pokud ji žadatel v minulosti zneužil nebo pokud s konzulárním úřadem nespolupracuje.
Pokud se Češi ocitnou v nouzi v zemi, kde nemá Česko své diplomatické zastoupení, mohou se obracet na ambasády a konzuláty ostatních členských zemí Evropské unie, které jsou povinny pomoc poskytnout.
