Praha – Česká republika dodrží všechny závazky, které má vůči Severoatlantické alianci (NATO) v oblasti zahraničních misí, včetně nasazení v Afghánistánu. Premiér Petr Nečas (ODS) po setkání s generálním tajemníkem NATO Andersem Foghem Rasmussenem prohlásil, že Česko nechce být „černým pasažérem“ mezi státy, které jsou do alianční obrany zapojeny. Šéf aliance poznamenal, že ČR může šetřit finance, pokud se připojí do projektu sdílení vojenských schopností států aliance. NATO podle něj v rámci této spolupráce dohlédne na to, aby nákupy techniky byly průhledné.
Česká vláda považuje snižování deficitu státního rozpočtu za svou prioritu, řekl Nečas Rasmussenovi. Přestože ČR nedává na obranu tolik, kolik by si NATO přálo, chce i nadále plnit své spojenecké závazky. Vláda neučiní žádné „neuvážené kroky“, které by plynuly z případného tlaku na rychlé stažení z alianční mise ISAF v Afghánistánu, dodal Nečas.
Členské státy NATO budou moci spolupracovat v rámci projektu sdílení vojenských schopností. Ušetří tím peníze, uvedl na tiskové konferenci Rasmussen. Češi by například alianci mohli výrazně pomoci v oblasti logistiky. Sdílení neznamená pouze společný nákup vyspělé a drahé vojenské techniky, ale i spolupráci například při výcviku vojáků, vzdělání nebo pořizování vojenského vybavení, vysvětlil Rasmussen. NATO také oceňuje, že Praha v Afghánistánu nasadila i vrtulníkové jednotky, které alianci zoufale chybějí.
Česká armáda předpokládala, že vrtulníková mise bude pokračovat i v roce 2013. Teď to ale na přímý dotaz České televize zpochybňuje. „Došlo k řadě změn, zvláště co se týká finančního zdrojového rámce, takže i my budeme muset přehodnocovat jednotlivé priority,“ uvedl zástupce náčelníka generálního štábu AČR Bohuslav Dvořák. Česko navíc slíbilo, že na obranu bude vydávat nejméně dvě procenta rozpočtu, teď je to asi 1,3 procenta. Praha ale není jediná. Alianční závazek plní jen 5 z 28 členských zemí.
Alexandr Vondra, ministr obrany:
„Musíme se uskromnit. I rozpočet ministerstva obrany je o dvacet procent nižší v porovnání se situací před dvěma lety. Umíme ale přežít, reformovali jsme akviziční systém, a tak to umíme s vypjetím všech sil zvládnout. Důležité je ten propad do budoucna zastavit.“
Asi 75 procent nákladů hradí Spojené státy, kterým se ale dotování evropské obranyschopnosti přestává líbit. Generální tajemník NATO Rasmussen přitom už v červenci napsal ministrům obrany členských zemí aliance dopis, v němž je varoval, aby případnými škrty v rozpočtech svých resortů neohrozili fungování aliance. Dopis ministrům obrany také upozornil na nutnost dodržovat závěry lisabonského summitu NATO a nabádal k reformě velitelských struktur armád členských zemí.
Šéf NATO přiletěl do Prahy dnes. Kromě Nečase jednal také s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem a ministrem obrany Alexandrem Vondrou. Původně se měl setkat i s prezidentem Václavem Klausem, ze společné schůzky ale nakonec sešlo. Jednání s hlavou státu bylo totiž naplánováno na čtvrtek, v tu dobu ale musí Rasmussen zpět do Bruselu.
