Česko si po dvanácti letech postaví zcela novou ambasádu. Bude stát v australském hlavním městě. Dalších několik zastupitelských úřadů ve světě v následujících letech opraví. Státní kasu to vyjde na více než miliardu korun.
Deakin, klidná čtvrť s luxusními vilami kousek od centra moderní australské metropole Canberra. Z jedné strany ji obepíná výpadovka Adelaide Avenue, z druhé úpatí kopce Red Hill, což je křovinami porostlá divočina protkaná skalisky – přírodní rezervace, kde žijí třeba klokani.
Právě v Deakinu má své oficiální sídlo australský premiér, stojí zde univerzita či královská mincovna. A nově tu bude i kousek českého území. Stát totiž dokončuje projekt nového canberrského velvyslanectví. Budova za zhruba 80 milionů korun by se měla v západní části rezidenční čtvrti začít stavět již v polovině příštího roku.
Jde přitom o poměrně ojedinělý krok. Česko pro své diplomaty v zahraničí příliš domů nestaví. „Stavba nového zastupitelského úřadu nepatří mezi časté jevy, posledním nově vystavěným úřadem bylo velvyslanectví v gruzínském Tbilisi v roce 2005,“ potvrzuje mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová.
Ostatně současnou budovu zastupitelského úřadu v Canbeře stát v roce 1999 koupil. Vilka, před níž vlaje česká vlajka, vypadá jako rodinný domek a stojí o něco dál od centra – ve čtvrti O' Malley. Svým designem se ničím zvlášť nevymyká vilové zástavbě v sousedství.
To nový dům ambasády naopak svými jednoduchými tvary a moderní strohostí vynikne. Poměrně pestrá škála architektonických stylů v Deakinu totiž mnohdy připomíná přezdobené „podnikatelské baroko.“
„V třípodlažní budově budou víceúčelové reprezentační prostory s napojením na zahradní terasu. Přístup na konzulární oddělení bude bezpečnostně oddělen od přístupu na zastupitelský úřad,“ upřesňuje český velvyslanec v Austrálii Martin Pohl.
Nové velvyslanectví zaplní volnou parcelu v ulici Beale Crescent. To není náhoda. V této lokalitě totiž vzniká jakási malá diplomatická čtvrť. V těsném sousedství už mají své zastupitelské úřady například Maďarsko, Afghánistán, Kypr nebo ostrovní Fidži či Mauricius. Češi pak budou mít přímo vedle sebe rezidence Bosny a Hercegoviny a Šalamounových ostrovů.
„V srpnu jsme obdrželi územní rozhodnutí, nyní je dokončována projektová dokumentace a bude požádáno o stavební povolení. Pak bude vybrán dodavatel stavby. Předpoklad zahájení výstavby je v létě 2018,“ dodává Pohl.
New York, Berlín, Washington
Není to však ani zdaleka jediná investice, kterou Česko v zahraničí plánuje. Například nedávno vláda schválila opravu ambasády v Berlíně za víc než půl miliardy korun. Kompletní rekonstrukce budovy ze 70. let – ctící styl architektonického brutalismu – by měla být hotova do konce roku 2023. Robustní dům stojí v centru Berlína na prestižní adrese Wilhelmstrasse 44.
Podobně jako v Berlíně probíhá již od roku 2015 příprava rekonstrukce dalších významných staveb, které v zahraničí vlastní Česká republika. Je jimi stárnoucí velvyslanectví ve Washingtonu a zejména budova stálé mise při OSN v New Yorku. Za ně Češi zaplatí celkem téměř 560 milionů korun.
V případě stálé mise se přitom opět jedná o prestižní adresu. Sto patnáct let starý – původně činžovní – dům, který stát koupil v roce 1957, stojí v manhattanské rezidenční čtvrti Upper East. Přesněji na Madison Avenue, nedaleko od Central Parku či Metropolitního nebo Guggenheimova muzea.
„Rekonstrukci budovy, která je již v nevyhovujícím technickém stavu, schválila vláda v listopadu 2014 s předpokládanými náklady kolem 400 milionů korun. V současné době probíhá schvalování stavebního povolení ze strany úřadů New Yorku, po jejich obdržení a vysoutěžení realizátora rekonstrukce se počítá se zahájením prací přibližně v polovině roku 2019,“ vysvětluje Jiří Ellinger, zástupce stálé představitelky ČR při OSN.
Po opravách budou v domě byty pro diplomaty i administrativu či nově rezidenční byt generálního konzula České republiky v New Yorku.
Ani tím není výčet kompletní. Tentokrát jde o Evropu. „Ministerstvo zahraničních věcí počítá s otevřením Generálního konzulátu v anglickém Manchesteru na začátku příštího roku, což ostatně také schvalovala v minulých měsících vláda,“ doplňuje mluvčí resortu Irena Valentová.
