Hostem pořadu Události, komentáře byl spoluautor klipu Roušky všem, které pomohlo rozjet celosvětovou kampaň s dosahem 1,2 miliardy uživatelů. V Česku nyní povinnost chránit si ústa končí, spisovatel Petr Ludwig je ale dál pokládá za užitečný nástroj, který v případě druhé vlny může zabránit opětovnému uzavření celé země.
Česko odkládá roušky. Jejich propagátor chce nyní Čechy naučit optimismu
Díky videu dostal Petr Ludwig od americké univerzity George Mason ocenění za mezinárodní přínos pro boj s koronavirem. Konkrétně prý za to, že roušky chrání ekonomiku, a tak díky nim nemusí znovu dojít k „lockdownu“. Pokud bude druhá vlna, slibuje si od nich ušetření mnoha peněz.
Během rozhovoru ale i sám propagátor roušek uznal, že jejich nošení není příjemná záležitost. „Cokoliv jiného by ale bylo ještě horší, protože kdyby byly zavřené obchody, nebo kdybychom byli nemocní, tak to bude horší. Takže na tu bídu ta rouška ještě není až tak nepříjemná, jako jakákoliv jiná věc, která by mohla nastat,“ vysvětlil s tím, že roušku nadále bude nosit tam, kde hrozí riziko nakažení.
Věta: „Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě“, je slogan, který obletěl celý svět. Není zcela zřejmé, kdo ho poprvé použil, ale díky Ludwigovi a jeho kampani se dostal až do Bílého domu, kde ho zmiňoval i americký prezident Donald Trump a jeho tým.
Usmívat se v obchodě
Spisovatel za normálních okolností žije střídavě mezi New Yorkem a Prahou, což nyní není úplně možné. Svůj čas v Česku chce zaměřit na to, aby zjistil, proč je Česká republika podle určité studie druhou nejpesimističtější zemí světa.
„Obecně jsem zjistil, že postkomunistické země jsou negativnější, ale člověk to zjistí, i když si přečte třeba i Hovory s TGM. I Masaryk vlastně před sto lety povídá o tom, že Česko je jeden z nejnegativnějších národů, takže není to jenom ten postkomunismus. Evidentně je to nějak v DNA naší společnosti zakódováno. Nevím, asi od Bílé Hory, nebo odkdy,“ řekl.
Čechům by ohledně jejich negativity poradil, že důležité je především cestovat, vidět, že to jde i jinak, bez mračení se. „Jsou třeba země, které jsou chudší, ale lidi tam jsou k sobě výrazně milejší, takže to vůbec není dáno HDP, je to prostě spíš o přístupu. Já mám hrozně rád z tohohle důvodu Japonsko, protože Japonci jsou jeden z nejmilejších národů, tam nepotkáte nepříjemnou paní prodavačku. A pak se člověk vrátí sem a je to trošku jiný. Já si myslím, že to je hodně o nás a aby si lidi uvědomili, že když na sebe budeme milejší, tak nám všem bude líp,“ shrnul.