Češi jsou třetími největšími pijáky alkoholu v Evropské unii – za Litvou a Rumunskem. Kriticky to zmiňuje vedoucí programu boje se závislostí ze Světové zdravotnické organizace (WHO) Lars Møller. Podle něj v Česku chybí politická vůle, která by řešila rizika spojená s vysokou konzumací alkoholu mezi lidmi.
Česko mě šokovalo. Kouří se skoro všude, alkohol koupíte taky všude, říká expert WHO
„Dovolím si říci, že neznám jinou evropskou zemi, která by byla natolik tolerantní k návykovým látkám, jako je Česká republika. Když přijedete zvenčí, je to skutečně šok, když například pozorujete, jak je kouření dovoleno úplně všude… V jiných zemích na to lidé nejsou zvyklí,“ kritizoval Møller.
Rovněž poukázal na snadnou dostupnost prodeje alkoholu. Jeho spotřebu lze prý regulovat, WHO má pro to důkazy z různých zemí Evropské unie, především z Finska. Møller Česku doporučuje snížit počet prodejen, kde se prodává alkohol, a přijmout nové zákony. Radí také zvyšovat ceny a řídit tlak z trhu, který alkohol propaguje, a to včetně sociálních sítí.
„V západní a jižní Evropě každoročně klesá spotřeba alkoholu o procento nebo i dvě ročně, ale v České republice je spotřeba stabilní,“ upozorňuje Lars Møller.
Dostupnost alkoholu vadí i závislým
S alkoholem bojuje i Pavlína. Po narození dítěte si přestala rozumět s partnerem a problémy začala řešit pitím. To bylo před čtrnácti lety. Teď má za sebou pobyt v léčebně a chodí na skupinovou terapii. „Bylo by skvělé, kdybych už nepila nikdy. Ale teď to nemůžu říct, jestli se znova napiju, nebo nenapiju,“ přemítá klientka pražského sanatoria Ondřejov.
Léčbu jí prý komplikuje tlak společnosti i široká dostupnost alkoholu. „Setkala jsem se s tím, že když jsem odmítala alkohol a řekla jsem, že jsem abstinent a nechci pít, tak na mě lidi koukali, že jsem nějaká divná. V České republice je to úplně obrácené. Tady jsou večírky, alkohol na každém rohu, reklamy. Propagace alkoholu je obrovská a myslím, že to je hodně špatně,“ říká Pavlína.
„Lidi, kteří se léčí třeba ze závislosti na hracích automatech, musí jít do herny, aby mohli hrát. Ale s alkoholem je to tak, že vyjdete na ulici a alkohol je všude kolem vás. Jdete nakoupit – je v regálech. Díváte se na televizi – je tam reklama. Díváte se na seriál – všichni tam pijí alkohol. Jdete na nějakou událost – všude se pije. Někdy je to hodně těžké,“ svěřuje se.
Pan Jaroslav ze začátku pil pro zábavu. V léčebně byl poprvé v roce 2006. Donutila ho rodina, sám se alkoholu vzdát nechtěl. Následující léta se dál střídavě opíjel a pobýval v léčebně. Zlom nastal před třemi lety – od té doby se alkoholu nedotkl.
„Uvědomil jsem si, že já prostě do hospody nesmím. Já mám spojené pití alkoholu se zábavou, s lidmi a hospodou,“ vysvětluje Jaroslav, klient poradny Modrý kříž v Ostravě.
Odborníci chtějí přísnější zákon
Poslanci v současnosti projednávají nový zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila by měla být norma přísnější, ale pozměňovací návrhy ji neustále zmírňují.
V rámci debaty o kouření v tomto zákoně, který je nazývaný jako „protikuřácký“, se význam preventivních opatření proti rizikové konzumaci alkoholu podle Vobořila ztrácí. Podpořil proto ministerstvo zdravotnictví, aby ve sněmovně při projednávání zákona neustupovalo.
Vobořil také řekl, že ministrovi financí Andreji Babišovi (ANO) navrhoval zavést garantovanou cenu za gram alkoholu. „Opatření už některé země zavedly. Garantuje příjem výrobcům a zároveň zvýší cenu za gram,“ vysvětluje Vobořil. Do návrhu nového zákona se to podle něj nedostane, věří ale, že za tři roky by už o tom poslanci jednat mohli.
Přimlouvá se také za lepší označování lahví. „Rád bych viděl upozornění alespoň na základní rizika. Ne stejně, jako je to na krabičkách cigaret, ale například upozornění, že je alkohol rizikový pro těhotné a že by ho neměli užívat mladší 18 let. Nebo odkaz na webové stránky, kde si člověk může udělat dotazník, jestli není rizikový uživatel,“ říká národní protidrogový koordinátor.
Alkohol se podle statistik protidrogového odboru vlády podílí na více než třetině tuzemských úrazů. Na následky spojené s pitím umírá ročně 6500 lidí a alkohol může také za sedm procent diagnóz rakoviny ročně. V léčebnách bylo loni hospitalizováno přes 9500 lidí, 21 tisíc lidí docházelo kvůli alkoholu k psychiatrovi a další tisíce do stacionářů a poraden.