Téměř čtyři desítky profesorů převzaly v Karolinu jmenovací dekrety. Místo prezidenta Miloše Zemana jim je ale předal náměstek z ministerstva školství Jaromír Veber. Ministr Marcel Chládek (ČSSD) byl totiž před týdnem z funkce odvolán a jeho nástupkyně by měla být jmenována příští týden. Třem dalším kandidátům Zeman odmítl potřebné dokumenty podepsat, protože prý kvůli své minulosti nesplňují morální podmínky. Podle akademiků k tomu ale nemá zákonný důvod. Prorektor Karlovy univerzity Aleš Gerloch při ceremonii řekl, že někteří z profesorů se prezidentovi líbit nemusejí, zákonné podmínky pro jmenování ale splnili.
Česko má 38 nových profesorů, dekrety jim předal náměstek
Dekrety převzalo 32 mužů a šest žen. Hojné zastoupení mají lékařské obory, z nichž pochází jedenáct nových profesorů. Poměrně často se objevují také přírodovědné nebo technicky zaměřené obory. V této skupině byli rovněž jmenováni noví profesoři například pro rybářství, bezpečnost a požární ochranu nebo pěstování lesa.
Tři nové profesory z Univerzity obrany v Brně už Zeman ve středu jmenoval osobně na Pražském hradě. Ceremoniál pro dalších 42 kandidátů z nevojenských škol byl ale odložen na 12. června a tentokrát bez Zemanovy přítomnosti. Původní termín na začátku května totiž mnoho akademiků kvůli prezidentovu rozhodnutí nejmenovat tři z nich bojkotovalo.
Aleš Gerloch, prorektor Karlovy univerzity: „Aktivity a postoje tří uchazečů, kteří nebyli prezidentem profesory jmenovaní a nejsou tedy dnes mezi námi, se prezidentovi stejně jako komukoliv jinému nemusejí líbit. Ani to však nemění nic na tom, že zákonné podmínky jejich jmenování profesory byly splněny.“
Odmítnutí docenti chtějí žalovat stát, nevzdává se ani akademická obec
Zeman před nedávnem odmítl podepsat dekrety Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala z Univerzity Karlovy a Jana Eichlera navrženého Vysokou školou ekonomickou. U šéfa Národní galerie Jiřího Fajta Zeman své rozhodnutí zdůvodnil jeho snahou o dohodu s Komerční bankou na tom, aby část jejího sponzorského daru sloužila jako příspěvek k jeho ředitelskému platu. V Ošťádalově případě byly důvodem jeho údajné kontakty se Státní bezpečností, u Eichlera pak působení v propagandistických útvarech československé armády. Fajt i Ošťádal už dříve uvedli, že kvůli tomu chtějí zažalovat český stát.
Rektorka VŠE Hana Machková ale stále věří, že Eichler nakonec jmenován bude. Akademici proto plánují přistoupit k dalším krokům za účasti premiéra Bohuslava Sobotky. Zeman totiž neplní usnesení vlády. „Nebylo ani rozhodnuto negativně s řádným odůvodněním,“ připomněl Gerloch. Podle odborníka na ústavní právo tak není vyloučený ani soud. Kateřina Valachová bude jmenovaná ministryní ve středu. Akademici se s ní chtějí potom setkat a následně by měl na Hradě jednat i premiér. Valachová chce ale jednat i s předsedou Senátu Milanem Štěchem, zda by profesory nemohl jmenovat on: „Je potřeba najít určitou rovnováhu mezi důstojností nejvyšších představitelů vysokých škol a panem prezidentem. Nepochybuju o tom, že se nám podaří v nejbližších týdnech najít dohodu.“ Štěch ale České televizi řekl, že profesory by měl podle něj dál jmenovat prezident.
Samotný Zeman dlouhodobě usiluje o to, aby byl zbaven povinnosti jmenovat profesory. Rektoři si ale zatím přáli současný stav zachovat. „Stát v osobě prezidenta vyjadřuje určitý respekt k vysokým školám. Bylo by smutné, kdyby vše degenerovalo jen na nějakou právní proceduru,“ domnívá se i profesor a bývalý ministr školství Jan Sokol.
Ani Zemanovi předchůdci dekrety vždy osobně nepředávali
Profesoři naposledy slavnostně přebírali jmenovací dekrety v prosinci. Předával jim je tehdejší ministr školství Chládek, prezident Zeman se ceremoniálu kvůli jiným povinnostem nezúčastnil, i když se o tom uvažovalo. Ani v dobách jeho předchůdců nebylo pravidlem, že by dekrety předával prezident osobně.
GALERIE
videogallery_540011