Česko má 38 nových profesorů, dekrety jim předal náměstek

Téměř čtyři desítky profesorů převzaly v Karolinu jmenovací dekrety. Místo prezidenta Miloše Zemana jim je ale předal náměstek z ministerstva školství Jaromír Veber. Ministr Marcel Chládek (ČSSD) byl totiž před týdnem z funkce odvolán a jeho nástupkyně by měla být jmenována příští týden. Třem dalším kandidátům Zeman odmítl potřebné dokumenty podepsat, protože prý kvůli své minulosti nesplňují morální podmínky. Podle akademiků k tomu ale nemá zákonný důvod. Prorektor Karlovy univerzity Aleš Gerloch při ceremonii řekl, že někteří z profesorů se prezidentovi líbit nemusejí, zákonné podmínky pro jmenování ale splnili.

Dekrety převzalo 32 mužů a šest žen. Hojné zastoupení mají lékařské obory, z nichž pochází jedenáct nových profesorů. Poměrně často se objevují také přírodovědné nebo technicky zaměřené obory. V této skupině byli rovněž jmenováni noví profesoři například pro rybářství, bezpečnost a požární ochranu nebo pěstování lesa.

Tři nové profesory z Univerzity obrany v Brně už Zeman ve středu jmenoval osobně na Pražském hradě. Ceremoniál pro dalších 42 kandidátů z nevojenských škol byl ale odložen na 12. června a tentokrát bez Zemanovy přítomnosti. Původní termín na začátku května totiž mnoho akademiků kvůli prezidentovu rozhodnutí nejmenovat tři z nich bojkotovalo.

Aleš Gerloch, prorektor Karlovy univerzity: „Aktivity a postoje tří uchazečů, kteří nebyli prezidentem profesory jmenovaní a nejsou tedy dnes mezi námi, se prezidentovi stejně jako komukoliv jinému nemusejí líbit. Ani to však nemění nic na tom, že zákonné podmínky jejich jmenování profesory byly splněny.“ 

Odmítnutí docenti chtějí žalovat stát, nevzdává se ani akademická obec

Zeman před nedávnem odmítl podepsat dekrety Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala z Univerzity Karlovy a Jana Eichlera navrženého Vysokou školou ekonomickou. U šéfa Národní galerie Jiřího Fajta Zeman své rozhodnutí zdůvodnil jeho snahou o dohodu s Komerční bankou na tom, aby část jejího sponzorského daru sloužila jako příspěvek k jeho ředitelskému platu. V Ošťádalově případě byly důvodem jeho údajné kontakty se Státní bezpečností, u Eichlera pak působení v propagandistických útvarech československé armády. Fajt i Ošťádal už dříve uvedli, že kvůli tomu chtějí zažalovat český stát.

Rektorka VŠE Hana Machková ale stále věří, že Eichler nakonec jmenován bude. Akademici proto plánují přistoupit k dalším krokům za účasti premiéra Bohuslava Sobotky. Zeman totiž neplní usnesení vlády. „Nebylo ani rozhodnuto negativně s řádným odůvodněním,“ připomněl Gerloch. Podle odborníka na ústavní právo tak není vyloučený ani soud. Kateřina Valachová bude jmenovaná ministryní ve středu. Akademici se s ní chtějí potom setkat a následně by měl na Hradě jednat i premiér. Valachová chce ale jednat i s předsedou Senátu Milanem Štěchem, zda by profesory nemohl jmenovat on: „Je potřeba najít určitou rovnováhu mezi důstojností nejvyšších představitelů vysokých škol a panem prezidentem. Nepochybuju o tom, že se nám podaří v nejbližších týdnech najít dohodu.“ Štěch ale České televizi řekl, že profesory by měl podle něj dál jmenovat prezident.

Samotný Zeman dlouhodobě usiluje o to, aby byl zbaven povinnosti jmenovat profesory. Rektoři si ale zatím přáli současný stav zachovat. „Stát v osobě prezidenta vyjadřuje určitý respekt k vysokým školám. Bylo by smutné, kdyby vše degenerovalo jen na nějakou právní proceduru,“ domnívá se i profesor a bývalý ministr školství Jan Sokol.

Ani Zemanovi předchůdci dekrety vždy osobně nepředávali

Profesoři naposledy slavnostně přebírali jmenovací dekrety v prosinci. Předával jim je tehdejší ministr školství Chládek, prezident Zeman se ceremoniálu kvůli jiným povinnostem nezúčastnil, i když se o tom uvažovalo. Ani v dobách jeho předchůdců nebylo pravidlem, že by dekrety předával prezident osobně.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...