Česko a Ukrajina chystají dohodu o vzdělávání, umožní koordinovat výuku

Nahrávám video
Události: Česko a Ukrajina plánují dohodu o vzdělávání
Zdroj: ČT24

Česká republika a Ukrajina chystají dohodu o spolupráci ve vzdělávání. Má mimo jiné sladit postup ve výchově a výuce. Uzavřít by se měla na podzim. Po své návštěvě Ukrajiny to řekl ministr školství Vladimír Balaš (STAN). Experti z ministerstva se svými ukrajinskými protějšky jednali také hlavně o zajištění vzdělávání a školní docházky ukrajinských školaček a školáků od září.

Dětem, které se umístit do škol nepodaří, se budou nabízet místa v adaptačních skupinách. Kolik ukrajinských dětí skutečně do škol nastoupí, bude ale jasné až v září.

Podle původních odhadů se očekávalo, že do škol v Česku může v novém školním roce přijít až 130 tisíc žaček a žáků z Ukrajiny. Balaš ve čtvrtek řekl, že skutečný počet bude asi poloviční. Minulý týden uvedl, že se zapsalo kolem 57 tisíc dětí a mladých a že kapacity škol by měly být ve většině míst v republice dostatečné. V některých místech by ale mohly fungovat ukrajinské třídy, uvedl Balaš.

Ukrajinská strana stojí i o takzvané ukrajinské sobotní školy. V Brně a Praze by pak měla vzniknout centra, kde by ukrajinští žáci mohli skládat přijímací či jiné zkoušky.

Zejména v Praze a jejím středočeském okolí koordinátoři dopravy počítají s posilováním nebo i úpravou tras některých dopravních spojů. Vycházet budou z hlášení o přeplněnosti autobusů od řidičů. Podle ředitele Integrované dopravy Středočeského kraje Zdeňka Šponara se očekává, že by se situace měla vyjasnit v polovině září.

„S kolegy z ukrajinské strany jsme diskutovali podrobně jejich plány ke vzdělávání a školní docházce ukrajinských dětí s ohledem na jejich životní situaci. Jak budou schopni zajistit vzdělávání pro děti, které zůstaly doma, uprchly do jiného regionu, zůstaly v okupovaném území nebo jsou v zahraničí,“ popsala návštěvu na Ukrajině náměstkyně ministerstva pro ekonomiku a legislativu Pavla Katzová. Podle ní budou obě země kroky koordinovat. 

Podle Balaše se dohoda začala připravovat už před několika lety. Covidová epidemie uzavření oddálila. Dokument se nyní po ruské invazi na Ukrajinu upravuje, aby zohlednil nynější situaci a podmínky. Podle Balaše má mimo jiné právě umožnit koordinování a sladění výchovy a vzdělávání. Experti obou zemí budou nové znění projednávat on-line. Na podzim by se měla dohoda podepsat.

Povinná školní docházka

Docházka do základní školy bude pro ukrajinské uprchlíky v Česku od září povinná. Její kontroly ale podle Balaše nejsou v gesci ministerstva školství. „Primárně by se tím měly zabývat školy,“ řekl. Podle ministra není možné připustit, aby běženci odmítali posílat děti do škol. „Musíme se zaměřit na rodiny a provázat naše informace s informacemi, které má ministerstvo práce a sociálních věcí,“ řekl. Ministerstvo práce má mimo jiné přehled o vyplácených sociálních dávkách. Informace o povinné školní docházce bude podle Balaše mezi uprchlíky šířit i ukrajinská ambasáda, dodal.

Doplnil, že za problém považuje nejasnosti v tom, kolik běženců by v Česku mělo být ve středních školách. Někteří odborníci už v uplynulých měsících upozorňovali na to, že je potřeba se zaměřit i na vzdělávání Ukrajinců po dokončení základní školy, protože bez středoškolského vzdělávání by mohli být pro stát do budoucna přítěží.

Podle průzkumu společnosti PAQ Research navštěvovala střední školy do června čtvrtina ukrajinských uprchlíků v daném věku, šestapadesát procent se v Česku učilo prostřednictvím on-line výuky z Ukrajiny a zbytek se nevzdělával vůbec.

Posílení výuky bohemistiky

Při třídenní návštěvě Ukrajiny Balaš se svým týmem navštívil univerzity ve Lvově a Kyjevě. Jednal mimo jiné o vzniku českého „lektorátu“. Posílit by se měla výuka bohemistiky. „S ohledem na intenzitu vztahů je to krok správným směrem. Ne, že by se bohemistika neučila, ale zřízení lektorátu přispěje ke zkvalitnění procesu,“ řekl ministr.

Se svými spolupracovníky byl také v základních a mateřských školách v Irpini a Hostomelu. „Obraz zkázy je opravdu velmi smutný. Bylo to velmi emocionální. Velmi pozitivní bylo, že Ukrajinci myslí na budoucnost,“ popsal dojmy šéf resortu školství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...