Skončily zápisy ukrajinských dětí do škol v České republice. Nejvíce se jich chce podle ministerstva školství vzdělávat v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Některé školy ale musely část zájemců odmítnout – a to přesto, že se v celorepublikovém součtu zapsalo asi o 32 tisíc ukrajinských dětí méně, než úřady předpokládaly. Rozdíl oproti očekávání je zřejmě způsoben tím, že se část uprchlíků již vrátila na Ukrajinu. Některé děti se pak zřejmě vzdělávají v Česku, ale formou on-line výuky zajišťované ukrajinskou školou.
Umístit se nepodařilo především některé malé děti ukrajinských uprchlíků, které se hlásily do mateřských škol. Pro Katarynu Lavrinukovou, která se svými dvěma dětmi původně nalezla útočiště ve středočeské Veleni, to znamená, že se bude stěhovat. Ve Veleni nebylo místo ve školce ani pro pětiletého Daniela, ani pro jeho o rok mladší sestru, našlo se však v Brandýse nad Labem, kam se rodina se začátkem školního roku také přestěhuje.
Středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) řekla v Událostech, komentářích, že problém s přijetím všech dětí uprchlíků, které se do škol přihlásily, byl jednak v bezprostředním okolí Prahy, ale také ve větších městech v okresu. Jmenovala Mladou Boleslav, Kolín a Český Brod. Jsou to podle ní lokality, „kde je problém i s umístěním českých dětí“.
Některé školy musely část uchazečů odmítnout, přestože jich celkově přišlo podstatně méně, než se čekalo – místo 75 tisíc se přihlásilo do škol jen 43 tisíc ukrajinských dětí. Naopak někde se očekávaná kapacita dětí uprchlíků vůbec nenaplnila. V západočeském Zbůchu, kde je hlášeno na tři sta běženců, čekali nával, ale do školky přišla zapsat své potomky pouze jedna maminka. „Zřejmě nepočítají s tím, že tady zůstanou,“ míní ředitelka MŠ Zbůch Naděžda Bacíková.
Ředitelé se připravují na to, že nejenže někde přišlo k zápisům méně dětí, než se čekalo, ale také na možnost, že část zapsaných v září ve skutečnosti do tříd nenastoupí. Ředitelka pražské ZŠ Novoborská Tereza Štaubrová počítá s tím, že pro ukrajinské žáky otevře její škola v září celou první třídu, ale i s tím, že by se mohla jména přihlášených 22 dětí zcela obměnit. „Rodiče kolikrát přijdou, přihlásí děti do školy, ale za čtrnáct dní se stěhují jinam,“ poukázala. Seznam žáků se chystá aktualizovat v srpnu.
Návraty na Ukrajinu i on-line výuka
Hlavním důvodem, proč přišlo k zápisům méně ukrajinských dětí, jsou podle ministerstva školství jejich návraty na Ukrajinu. Některé ukrajinské děti se pak vzdělávají distanční formou. Podle hejtmanky Peckové se úřady zabývají otázkou, zda je v pořádku, když se ukrajinské dítě dálkově vzdělává na ukrajinské škole, zatímco fyzicky je v Česku.
„Nenašlo se žádné nařízení, které by říkalo, že bychom takovou výuku neměli akceptovat. Ministerstvo školství ještě tuto možnost prověří, a pakliže bude prokázáno, že se dítě vzdělává v ukrajinské škole a bude to projednáno s ukrajinskou stranou – což se chystá – tak nevidíme důvod, proč bychom to neměli akceptovat,“ upozornila.
Školní docházka je povinná od čtvrtého měsíce po registraci běženců v Česku. „Pokud by do 90 dnů nenastoupily do českých škol, tak by se jednalo o porušení zákona. Předpokládáme, že se to bude řešit,“ upozornil ředitel ministerského odboru základního vzdělávání a mládeže Michal Černý.
Ačkoli je rozdíl mezi očekávaným a skutečným počtem zapsaných ukrajinských žáků v českých školách zřejmě hlavně důsledkem návratů uprchlíků do vlasti, ministerstvo připustilo i to, že část rodičů nedostala o zápisech potřebné informace. I proto – ale také kvůli příchodům dalších lidí, kteří válkou sužovanou zemi ještě opustí – by se do škol mohly další ukrajinské děti přihlásit ještě dodatečně.
Zřizovatelé škol ale další masivní uprchlickou vlnu již neočekávají. „Je možné, že v září stovky, možná i tisíce dětí do škol ještě přijdou. Myslím, že je to situace, se kterou bychom si poradili. Ale je to situace, kterou nepředpokládám,“ zdůraznila středočeská hejtmanka. Připustila, že to, na čem vše závisí, bude další vývoj války.
