Praha - Mnozí Vietnamci žijící v ČR, kteří kvůli krizi přišli o práci, vyžijí jen díky podpoře od příbuzných z původní vlasti. Jejich rodiny se přitom často již dříve velmi zadlužily, aby migranti vůbec mohli do Česka odjet vydělávat peníze. Vyplývá to ze zjištění společnosti La Strada zaměřené na pomoc obětem obchodování s lidmi a vykořisťování.
Vietnamci, kteří v ČR přišli o práci, se zde snaží za každou cenu zůstat. O návratu zpět do vlasti neuvažují, protože by nebyli schopni své obrovské dluhy splatit. Migranti jsou kvůli neznalosti jazyka a neschopnosti vyznat se v legislativě obvykle odkázáni na vietnamské zprostředkovatelské agentury.
La Strada loni společně s Klubem Hanoi mapovala situaci vietnamských migrantů. Z výsledků projektu vyplývá, že kvůli získání prostředků na vízum a práci v Česku se ve Vietnamu obvykle zadluží celá rodina migrantů. Její dluh obvykle činí 7 000 až 11.000 dolarů (asi 130.000 až 200.000 korun).
V Česku žije asi 60 tisíc Vietnamců
Statistiky ministerstva práce ukazují, že zatímco koncem roku 2008 v Česku legálně pracovalo přes 16.000 Vietnamců, loni v prosinci jich bylo již jen asi 3 600. Podle odhadů La Strady přitom může v ČR nyní žít až 60.000 Vietnamců. Vláda cizincům, kteří přišli v důsledku krize o práci, loni nabídla bezplatnou letenku zpět do vlasti. Možnosti vrátit se na náklady českého státu domů využilo 2 089 cizinců, z toho bylo jen 283 Vietnamců.
Při kontaktu s úřady jsou většinou odkázáni na zprostředkovatele. Jejich agentury přitom podle neziskových organizací nezřídka svého postavení zneužívají; někteří lidé proto za práci dostávají pouze ubytování a jídlo.
Podle La Strady jsou velkým nedostatkem systému zaměstnávání cizinců v ČR také minimální kontroly agentur ze strany státu. Pokud je úřady vůbec kontrolují, jedná se obvykle jen o formální úkon. Vietnamci ve svízelné situaci mohou od loňského roku využít poradnu, kterou v areálu vietnamské tržnice Sapa v Praze 4 zřídil Klub Hanoi. Sdružení pořádá také kurzy češtiny a rozvoje znalosti českých reálií.
