Svět po Černobylu usilovně pracoval na zvýšení bezpečnosti jaderných elektráren. Současné technologie jsou podle expertů mnohem efektivnější. Zvláštní ochranu mají i české elektrárny v Temelíně a Dukovanech. Jejich reaktory lze preventivně zastavit a pro případ nouze jsou připraveny záložní generátory. Pokud jde o případný teroristický útok, odborník na jaderné zbraně Vlastislav Bříza uklidňuje – české elektrárny by přežily i náraz letadla.
„V Černobylu došlo k nezvládnutému testu, který měl ukázat, jestli jde elektrárně zvýšit bezpečnost při náhlém odstavení a výpadku vnějších zdrojů elektrické energie,“ vysvětlila v úterním speciálu ČT24 šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová s tím, že podobné testy jsou běžné, ovšem provádějí se většinou při spouštění reaktoru, nikoli až po dvou letech provozu.
K jaderné katastrofě nejvyššího stupně došlo také v roce 2011 v Japonsku, kde poškodila vlna tsunami několik reaktorů. „Přišla o všechny záložní generátory, tudíž nemohla zajistit chlazení paliva,“ připomněla Drábová. Havárie odhalila laxní kontroly a další pochybení. Jaderná zařízení v zemi byla odstavena.
Tragédie ve Fukušimě vyvolala vášnivé debaty po celém světě – pro Německo šlo o poslední kapku a Berlín oznámil, že s „jádrem“ skončí do roku 2022. Švýcarsko tak chce učinit do roku 2034. Jaderný program neobnoví ani Itálie. „Jádro“ naopak tvoří přes 70 procent energie vytvořené ve Francii – podle Drábové je to příliš a Francouzům se nedaří stavět nové bloky dost rychle.
Experti se nehod většího rozsahu v ČR neobávají
Odborníci tvrdí, že v Česku v současné době havárie podobná té černobylské či fukušimské nehrozí. „Myslím, že jaderné elektrárny jsou zabezpečeny velmi dobře. Po Fukušimě byla opatření ještě vylepšena. Jsem zastáncem jaderné energetiky a nebál bych se nehody. Vůbec ne takové, jako byla v Černobylu, a takové, jako byla ve Fukušimě, také ne,“ konstatoval odborník na jaderné zbraně Vlastislav Bříza.
Temelínské reaktory mají takzvanou ochrannou obálku, která na ukrajinské elektrárně nebyla, což průběh havárie zhoršilo. „Jde o válec z betonu předepjatého na tisíc tun o tloušťce stěn zhruba 1,5 metru,“ konstatovala Drábová. „V Černobylu chyběla i další bariéra – plnotlaková reaktorová nádoba a uzavřený primární okruh. Na jednoduchém reaktoru, který pocházel ze sovětského vojenského programu, to bylo řešeno úplně jinak,“ upozornila Drábová.
V Temelíně i Dukovanech existuje třináct nezávislých záložních generátorů elektřiny, které jsou k dispozici v případě zastavení reaktoru. „Operátor má několik přikázání a jedno z nich zní: když si nejsi jist, že je vše v pořádku, zastav to,“ podotkla Drábová.
„Pokud toto opatření selže, další šancí je doplňovat vodu pro odvod tepla z aktivní zóny reaktoru pomocí hasičské cisterny. Proto se zde instalovaly speciální nátrubky, aby hasiči mohli doplňovat vodu do parogenerátorů,“ pokračovala šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
V případě havárie je připraven integrovaný záchranný systém – tedy zdravotníci, policisté a hasiči. Ti by zasáhli podle detailního plánu. „Je zásadní, jestli by došlo k vnitřní kontaminaci nebo k ozáření. Ministerstvo zdravotnictví stanovilo zařízení, která by byla okamžitě aktivizována,“ poznamenal vedoucí katedry zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze Leoš Navrátil.
„Předpokládá se velmi malý počet lidí, kteří by byli ozářeni tak, že by vyžadovali péči z hlediska akutních účinků. U Černobylu to bylo 134 lidí, u Fukušimy nula, a to bylo ozáření, které se u našich elektráren dá velmi těžko předpokládat,“ zdůraznila Drábová.
O případné havárii by informovala Česká televize a Český rozhlas, které odvysílají zprávu předanou informačním operačním střediskem.
Panují i obavy z možných atentátů. Nedávno se v médiích objevila informace, že teroristé z Bruselu a z Paříže shromažďovali informace o jaderných zařízeních v Německu a Belgii. Odborníci ale tvrdí, že české elektrárny v Temelíně a Dukovanech by útok zvládly. „Obě elektrárny mají k dispozici zásahové jednotky, které jsou 24 hodin denně v areálu elektrárny, a situaci monitorují sofistikované systémy – perimetrická ochrana a infračervené senzory,“ řekl Bříza v Interview ČT24.
Zařízení by podle něj odolala i možnému nárazu letadla - úspěšné navedení stroje na elektrárnu přitom považuje za velmi nepravděpodobné. „Jak Dukovany, tak i Temelín jsou střeženy, je to zakázaná letová zóna. Máme k dispozici záchytné stíhače, kteří jsou schopni odstartovat, případně protivzdušnou obranu, která se nachází v případě Temelína u Strakonic,“ poznamenal Bříza.
