Ztráta přes půl druhé miliardy je podle expertů výsledkem nevýhodného prodeje státních pozemků developerovi Luďku Sekyrovi. České dráhy s ním uzavřely smlouvu na prodej lukrativních pozemků na pražském Smíchově. Bývalé vedení Českých drah první část území prodalo výrazně pod cenou, nové vedení státní firmy se pokusilo navzdory platné smlouvě vyjednat lepší ceny. Přesto na prodeji tratilo stamiliony. Případem se zabývá policie a soudy. Pro Reportéry ČT natáčeli Jana Neumannová a Michael Fiala.
České dráhy přišly při prodeji pozemků na Smíchově o více než miliardu. Obchodem se zabývají soudy
Příběh smíchovských pozemků začal už před osmnácti lety. Tehdy skupina jednoho z nejvýznamnějších českých developerů Luďka Sekyry a státní České dráhy založily společnou firmu, která měla zvelebit zanedbaný prostor starého smíchovského železničního nádraží. Ze spolupráce sešlo a před čtyřmi lety dráhy podepsaly se soukromým developerem klíčovou smlouvu, která vytvořila zásadní problém.
„To nebyl obchod, to byla minimálně nějaká klientelistická akce. A osobně mám podezření, že tam došlo i k trestněprávnímu jednání,“ upozornil senátor a bývalý policista Václav Láska (SEN 21).
První čtvrtinu pozemků dráhy prodaly hned po podpisu rámcové smlouvy, a to hluboko pod cenou. Po podhodnoceném prodeji první části státních pozemků na Smíchově nastoupilo v Českých dráhách nové vedení. A to začalo obchod prověřovat.
Smlouvu s nízkými cenami podepsal tehdejší generální ředitel Václav Nebeský. „Nemyslím si, že byly prodány pod cenou, protože jsou tam znalecké posudky, revizní znalecké posudky, jsou tam vyjádření právní kanceláře, zhodnocení péče řádného hospodáře a další podklady,“ uvedl na svoji obhajobu.
Současný šéf podniku Michal Krapinec potvrdil, že se objevily určité pochybnosti o správném určení cen pozemků. „Takže jsme neprodleně začali konat, otevřeli jsme jednání se smluvním partnerem a zároveň jsme podali žalobu na znalecké ústavy, jejichž posudky byly podkladem pro stanovení kupní ceny do té rámcové smlouvy z roku 2019,“ řekl Krapinec.
České dráhy nikdy nevypsaly soutěž na cenu státních pozemků, a tak ji určily právě jenom posudky. „Cena byla určena znaleckým posudkem a ten posudek byl následně verifikován zase znaleckým ústavem,“ řekl k tomu v květnu 2021 výkonný ředitel a místopředseda představenstva Sekyra Group Leoš Anderle.
Prodej zkoumá policie
Posudky vypracoval jednak znalecký ústav Kopprea, který je ale v likvidaci. „Znalecký posudek byl řádně vypracován v souladu s právními předpisy a vychází z podkladů, které byly firmě Kopprea předány zadavatelem posudku. S ohledem na probíhající soudní řízení se nebude firma Kopprea v tuto chvíli k věci blíže vyjadřovat,“ vzkázal právník znaleckého ústavu Jan Jaroš. Ani druhá firma, která je podepsaná pod oceněním státních pozemků na Smíchově, Grant Thornton Valuations, už dnes neexistuje. Je vymazaná z obchodního rejstříku.
Prodej státních pozemků nyní prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu a zkoumá ho soud. České dráhy pod novým vedením mezitím připravily prodej všech svých zbývajících pozemků pro stavbu Smíchov City skupině Sekyra. Jde o tři čtvrtiny celého území.
„Současné vedení Českých drah je vlastně v takových kleštích. Na jedné straně je, nebojím se říct, až brutálně nevýhodná rámcová smlouva. Proti tomu stojí snaha současného vedení Českých drah nějak to zachránit, aspoň něco peněz dostat navíc,“ konstatuje Láska.
Vedení Českých drah je vázané čtyři roky starou smlouvou. Kdyby ji porušilo, mohla by skupina Sekyra Group dráhy žalovat. „Bylo jasné, že Českým dráhám hrozí vážný soudní spor s rizikem úhrady až tří či čtyř miliard korun,“ podotkl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Nová smlouva, ale nevýhodná cena
Nakonec se obě strany dohodly na kompromisu a minulý čtvrtek podepsaly novou smlouvu. Podle ní České dráhy své obrovské území pro stavbu na Smíchově – přes dvanáct hektarů – prodávají skupině Sekyra za miliardu a šest set milionů korun bez DPH. Znamená to, že čtvereční metr stavební půdy dráhy prodaly zhruba za 13 tisíc korun.
Realitní makléři se ale shodují, že by cena neměla být nižší než dvacet tisíc korun. „Zajímavá cena, velmi dobrá pro developera. Nevím už, jak pro České dráhy, potažmo tedy pro stát,“ uvedl jeden z nich Lukáš Stach.
„Cena za metr čtvereční v současné době na tom místě by se pohybovala okolo 21 tisíc. Cena je podhodnocená. Cena, která by měla být dosažena, je minimálně okolo 2,5 miliardy korun. Ztráta, která je zde při současné navrhované ceně, je okolo jedné miliardy korun,“ vypočítává realitní makléř Otakar Schuma.
Při prodeji první čtvrtiny pozemků před čtyřmi lety přišly dráhy asi o šest set milionů. „Celkově tak mohou přijít při prodeji všech pozemků o částku 1,6 miliardy korun,“ dodal.
Nakonec díky vyjednávání současného vedení podnik získal o čtvrt miliardy korun více než podle staré smlouvy. Přesto z pohledu realitních odborníků dráhy přišly o více než půl druhé miliardy korun oproti tržním cenám.
„Prodej byl od začátku nastaven velmi špatně. Měli být osloveni seriózní zájemci, developeři, mělo to být zveřejněno a pak by se teprve dosáhlo nejvyšší možné požadované ceny, která by zřejmě byla i vyšší, než kterou odhadujeme,“ popsal makléř Schuma.
„Přestože kupní cena stanovená smlouvou z roku 2019 byla tržní, přistoupili jsme na cenu vyšší. Důvodem pro takovouto obchodní dohodu byla snaha dotčených stran vyhnout se soudnímu sporu, který by bezpochyby vedl k zásadní časové prodlevě, jež by projekt zkomplikovala,“ uvedl k tomu Anderle.
Kdo za nevýhodný prodej pozemků ponese zodpovědnost a zda mají dráhy šanci ještě se dostat k penězům, které jim unikly, je otázka. „Odpověď nám dají právě závěry probíhajících civilních soudů a šetření policie. To znamená: počkejme, jakmile doběhnou tyto procesy, a potom my jako ČD přijmeme adekvátní závěry,“ slibuje Krapinec.
„Ten, kdo v roce 2019 uzavíral smlouvu za ČD, byl buďto zkorumpovaný, nebo blbý. Jiné varianty tam nejsou. Vědomě, anebo z naprosté hlouposti jednal ku škodě Českých drah, a to ke škodě v řádu miliard,“ dodal Láska.
„Myslím si, že to bylo vědomé a záměrné a že ta motivace byla v obecném slova smyslu korupčního charakteru,“ míní právník Transparency International Petr Leyer.