České krvetvorné buňky zachraňovaly v loňském roce životy až v Austrálii. Národní registr dárců kostní dřeně funguje už 25 let a je jedním z vůbec nejefektivnějších na světě. Aktuálně je v něm 85 525 aktivních dobrovolníků ochotných pomoci. Buňky se používají pro léčbu pacientů s leukémií nebo poruchou krvetvorby.
Česká kostní dřeň zachraňuje životy až v Austrálii. V registru ale stále chybí tisíce dárců
Registr hledá nové dárce kostní dřeně (zdroj: ČT24)
Odběr dřeně není nijak bolestivý a dárce má na výběr ze dvou možností: buď celkovou anestezii na sále, nebo ambulantně na tzv. separátoru. Loni byly krvetvorné buňky odebrány 39 českým dárcům – v 21 případech pro české pacienty a v 18 případech pomáhaly v zahraničí.
„Nejvíce v sousedním Německu, v Anglii, ale i za oceánem, v Americe, a dokonce i dvakrát v Austrálii,“ upozorňuje lékařka hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň a vedoucí Koordinačního centra registru dárců Jana Navrátilová.
Českým pacientům pomáhalo 69 odběrů ze zahraničí, nadpoloviční většina z Německa. Díky propojení databází stačí lékařům pár kliků myší, aby mohli vhodného dárce najít kdekoli na světě. Aktuálně je v propojených registrech celosvětově více než 34 milionů dobrovolníků, což však stále nestačí.
„U každého čtvrtého pacienta transplantace není provedena buď z důvodu, že dárce se nalezne pozdě, nebo že není úplně ideální pro provedení transplantace,“ vysvětluje vedoucí lékař registru Pavel Jindra, který je současně primářem hematologicko-onkologického oddělení plzeňské Fakultní nemocnice.
Mezi dárce patří i šestatřicetiletý David Hovorka. V registru je zapsán už 16 let. Když ho loni na podzim kontaktovali, že je jeho pomoc potřeba, neváhal. „Udělali srovnávací testy a řekli mi, že jsem nejvhodnější dárce na světě, tak už nešlo říct ne,“ usmívá se.
Dárcovství je anonymní. Přestože by i David Hovorka rád znal pacienta, kterému pomohl, nemůže. „Prozradili mi, že je to starší muž, ale víc nevím,“ říká k tomu. Možná pacienta, kterému pomohl, potká za pár let v pražském Obecním domě, kde registr dárce každoročně oceňuje a pravidelně se tam někdo z pacientů se svým zachráncem seznámí. To se však může stát až po pěti letech, kdy je zažehnané největší riziko návratu onemocnění.
Do registru dárců se loni zapsalo zhruba 7500 lidí
Do většího ze dvou tuzemských seznamů, Českého národního registru dárců kostní dřeně, se loni zapsalo zhruba 7500 lidí. Na konci roku měl 85 525 osob, letos chce získat přes 9 tisíc nových dárců.
Menší registr provozovaný IKEMem má asi 30 tisíc dárců, obě databáze se částečně překrývají. Dlouhodobým cílem je podle vedoucího lékaře Pavla Jindry, aby většina českých pacientů nalezla svého dárce v Česku. K tomu by bylo třeba asi 200 tisíc zapsaných.
Medián věku loni nově zapsaných dárců byl 25 let, 52 procent z nich byli muži. Kvůli věku nebo špatnému zdravotnímu stavu musel registr vyřadit 511 lidí. „Úplně nejlepší jsou mladí muži okolo sta kilogramů hmotnosti, to je úplně ideální dárce, samozřejmě s kvalitními žílami,“ říká staniční sestra z Fakultní nemocnice Plzeň Petra Vodičková.
Ročně v Česku některým typem leukémie onemocní kolem stovky lidí, u dalšího zhruba tisíce osob se objeví porucha krvetvorby. Transplantace je úspěšná u dospělých z 60 až 80 procent, u dětí ze 70 až 90 procent. Během let se sice mění druhy leukémií, pro něž se transplantace jako léčba využívá, počty potřebných pacientů jsou ale stále podobné. Kostní dřeň se musí k pacientovi dostat do 24 hodin, krvetvorné buňky do 48 hodin.