Česká armáda chce napřesrok posílit v Afghánistánu i Iráku

42 minut
Bečvář, Zeman a Stropnický o prioritách české armády v roce 2018
Zdroj: ČT24

Armáda České republiky má v plánu příští rok zvýšit své zapojení ve spojeneckých operacích v Afghánistánu a Iráku. Na armádním velitelském shromáždění to uvedl náčelník generálního štábu Josef Bečvář. Pokud početní navýšení vojenských misí odsouhlasí parlament, mohlo by do ciziny vyjet asi 650 českých vojáků.

Nárůst české přítomnosti na Blízkém a Středním východě je součástí tuzemských závazků kolektivní obrany, které generál Bečvář označil i za jednu z vojenských priorit pro nadcházející rok.

„V souladu s koaličními prioritami počítáme s navýšením angažovanosti v Afghánistánu a v Iráku. Celkový nárůst operací může v případě schválení příslušného mandátu Parlamentem ČR dosáhnout téměř 650 vojáků,“ oznámil náčelník generálního štábu.

V současnosti je na misích v Afghánistánu, Iráku a africkém Mali nasazeno pět set příslušníků tuzemských ozbrojených sil.

3 minuty
Reportáž: Česká armáda vsadí na drony
Zdroj: ČT24

Zeman: Armáda potřebuje osobnosti s organizačním talentem

Za priority na příští rok Bečvář označil také přípravu a výcvik vojsk a aktivních záloh. Poznamenal, že příští rok armáda počítá s příchodem dvou tisíc nových vojáků. Letos jich dosud podle něj přijala více než 2170 a naplněnost útvarů armády tak dosáhla 83 procent.

Armáda se chce soustředit i na výcvik aktivních záloh, které v posledních letech početně výrazně posílily na 2200 občanů. „Letošní nárůst o sedm set záložníků více než dvojnásobně přesahuje plány a očekávání,“ prohlásil Bečvář.

Vrchní velitel ozbrojených sil, prezident Miloš Zeman v souvislosti s dalším náborem poznamenal, že soustředění na čisté přírůstky nemusí tuzemskému vojsku stačit. „V armádě bychom měli usilovat o získávání nových osobností s organizačním talentem, neusilovat jenom o zvýšení početního stavu, ale také o to, aby zde byli talentovaní a nadšení lidé, kteří dokáží svoje manažerské schopnosti zúročit i v armádě,“ upozornil prezident.

Bečvář: Tempo růstu musíme udržet

Ostré kritiky se od Bečváře dočkaly nedostatečné armádní rozpočty před změnou bezpečnostní situace na východě Evropy (ukrajinská krize), které podle něj modernizaci armády prakticky zastavily.

Kdo dal této zemi mandát k tomu, že připustila postupné vyprázdnění armády na pouhých 16 300 vojáků, s nimiž jsme vstupovali do roku 2014? Kdo dal této zemi právo prakticky zastavit modernizaci armády? Kdo dal této zemi právo téměř rezignovat na financování vlastní obranyschopnosti?
Josef Bečvář
náčelník generálního štábu

Obrat nastartovaný Sobotkovou vládou ocenil, zároveň ale upozornil, že od něj nejde upustit. „Pro příští rok očekáváme nárůst finančních prostředků ve všech kategoriích výdajů, je zcela nezbytné tempo udržet, jinak popřeme práci a úsilí štábů v uplynulých třech letech.“

Prezident v této souvislosti podotkl, že v minulosti byl dvouprocentní závazek plněn a všichni to považovali za samozřejmost. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) je reálné, aby dvě procenta byla dosažena v roce 2025. Upozornil, že navržený rozpočet ministerstva obrany na příští rok se blíží 60 miliardám korun. 

Vojsko se chystá pořídit víceúčelové vrtulníky a bojová vozidla pěchoty, vedle toho hodlá svůj arzenál rozšířit i o bezpilotní letouny. Nyní má k dispozici jen průzkumné bezpilotní prostředky, do roku 2020 by ale mělo do oblasti dronů, včetně těch s bojovými schopnostmi, investovat miliardu korun. V roce 2019 si také armáda zakoupí nové drony ScanEagle. Tyto stroje již nyní využívá v Afghánistánu, dostala je z USA. Nové budou stát řádově kolem 200 milionů korun.

Právě za drony ostatně dlouhodobě horuje prezident Zeman, podle kterého by měly být začleněny pod vzdušné síly, a ne pod pozemní jako dosud.

Povýšení pro Mevalda

Na začátku velitelského shromáždění armáda rovněž povýšila do hodnosti praporčíka čtyři novodobé válečné veterány, kteří byli v posledních letech zraněni v misích v Afghánistánu.

Vyšší hodnost získal Lukáš Hirka, který byl těžce raněn v září 2012 při raketovém útoku na základnu v Afghánistánu a nyní se věnuje charitativním aktivitám. Dalším povýšeným je praporčík Vladimír Šupa, který utrpěl vážná poranění v dubnu 2009 v provincii Wardak, když jeho vozidlo najelo na minu. V současnosti působí jako občanský lektor.

Povýšen byl i Ivan Vorel, který byl těžce raněn v květnu 2011 v Afghánistánu, když pod jeho vozidlem Iveco explodovala nálož. In memoriam se povýšení dočkal také Jaroslav Mevald, který nečekaně zemřel v první polovině listopadu.

Od roku 2001 bylo v Afghánistánu přišlo o život už deset českých vojáků, několik desítek dalších bylo vážně zraněno.

Čeští vojáci, kteří padli v Afghánistánu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Dohody neplatily ani hodinu.“ ANO nechce Skopečka na postu místopředsedy sněmovny

O vedení sněmovny není úplně jasno ani po ustavující schůzi. Poslanci zvolili předsedou lídra SPD Tomia Okamuru. Ze čtyř místopředsednických postů ale obsadili jen dva, navzdory dohodě iniciované hnutím ANO neuspěl ani kandidát ODS Jan Skopeček.
před 37 mminutami

Je potřeba diskutovat i s budoucí opozicí, říká Okamura

„Chtěl bych, aby sněmovna fungovala, abychom mohli prosazovat zákony v souladu s vládním prohlášením, a to je pro mě absolutní priorita,“ zdůraznil v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou nově zvolený předseda dolní komory a šéf SPD Tomio Okamura, podle něhož je potřeba diskutovat i s budoucí opozicí. Sám si údajně dal cíl, aby komunikace v Poslanecké sněmovně byla lepší.
před 1 hhodinou

Pacientům s rakovinou pomohou koordinátoři péče

V komplexních onkologických centrech budou od nového roku povinně pomáhat koordinátoři péče. Tito noví průvodci pacientů mají zkrátit čas mezi prvními příznaky a zahájením léčby. Nemocnice do budoucna chystají i software, skrze který by koordinátorům mohli o pacientech dávat vědět už praktičtí lékaři. K urychlení cesty za péčí budou od nového roku sloužit i stránky cekacky.cz.
před 1 hhodinou

Okamura nechal ze sněmovní budovy odstranit vlajku Ukrajiny

Nový předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) nechal ze sněmovní budovy odstranit ukrajinskou vlajku. Ukrajinská vlajka byla na sněmovně od začátku plnohodnotné ruské vojenské invaze v únoru 2022 jako symbol podpory napadené zemi. Politici končící vládní koalice a Pirátů to označili za ostudný, zbabělý či hanebný krok. Jako symbol nesouhlasu s Okamurou a výraz solidarity s Ukrajinou vyvěsili ukrajinské vlajky z oken svých poslaneckých klubů.
18:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel přijal demisi Fialovy vlády

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě přijal demisi vlády dosavadního premiéra Petra Fialy (ODS). Zároveň kabinet koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a hnutí STAN pověřil, aby prozatímně vykonával funkce do jmenování nové vlády. Pavel na konci října pověřil jednáním o sestavení nového kabinetu Andreje Babiše, jehož hnutí ANO dává dohromady koalici s hnutím SPD a s Motoristy.
12:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

ČNB po kritice otočila, bankovky s Michlem nebudou

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl po zasedání Bankovní rady. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
10:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ministerstvo zlepšilo prognózu vývoje hospodářství, centrální banka ji zhoršila

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.
11:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
před 7 hhodinami
Načítání...