Praha - S nedostatkem zdravotních sester se potýká celá EU. Podle náměstkyně ministryně zdravotnictví Markéty Hellerové není migrace sester řešením. Východisko ze situace naopak Hellerová vidí v tom, že se Česká republika musí zaměřit na získávání absolventek, které po škole v oboru nenastoupily, a zároveň umožnit práci i starším sestrám. Důležité také je nalákat zpět ty, které odešly za lepším platem do jiných sektorů nebo do ciziny. V Česku je registrováno 97.000 sester, ve zdravotnictví však pracuje méně než 80.000. Dnešním dnem začíná třídenní konference hlavních sester ze zemí evropské sedmadvacítky, která se bude věnovat třeba právě problematice migrace zdravotních sester.
„Česko nemá z pohledu migrace zdravotnických pracovníků tak velký problém jako některé jiné země EU. Zřejmě je to dáno i stálostí českého národa, který ještě nedospěl k tomu, aby tolik cestoval za prací,“ řekla dnes náměstkyně před zahájením konference.
Skutečné počty sester, které vycestovaly za prací, nikdo nezná. „My víme jen to, kolik si jich požádalo o osvědčení k výkonu práce v zahraničí, ale nesledujeme, kolik jich vycestovalo,“ vysvětlila náměstkyně.
ČR má propracovaný systém celoživotního vzdělávání sester
Hlavní sestra ČR Nina Müllerová doplnila, že od roku 2004 požádalo o práci v ČR 2300 sester z ciziny, nejčastěji Slovenek. Pro práci v cizině bylo vydáno 990 rozhodnutí pro sestry, nikdo ale nesleduje, zda vůbec odešly, dále v cizině pracují, nebo se už vrátily. Stejný problém má podle ní řada členských států a třídenní diskuse se na to zaměří. Nejčastěji směřují české sestry do Německa, Rakouska, Británie a Irska, řada jich vycestovala také do Saúdské Arábie. Kolik sester Česku chybí, není podle Müllerové známo. Při šetření loni v červenci chybělo v nemocnicích 1000 sester, od té doby se počty mohly výrazně zvýšit, řada absolventek nenastoupila do praxe, vysvětlila.
Náměstkyně Hellerová ocenila, že Česko má dobře propracovaný systém celoživotního vzdělávání u nelékařských povolání, včetně kreditního systému. A udělalo krok vpřed i ve finanční podpoře specializačního vzdělávání. Letos poprvé dá ze státního rozpočtu na vzdělávání nelékařských pracovníků 180 milionů korun a začne také financovat certifikované kurzy pro nelékaře, zaměřené například na zaškolení u moderních přístrojů. Z evropských peněz na to půjde zhruba 100 milionů korun.
