Praha - Čechům, kteří by se chtěli přidat třeba k radikálům z Islámského státu (IS), by mohlo hrozit až 20 let vězení, případně výjimečný trest či propadnutí majetku. Návrh zákona předloží ministerstvo spravedlnosti vládě. Z Evropy odchází bojovat na straně islámských radikálů tisíce dobrovolníků. Žádní Češi mezi nimi podle dostupných informací nejsou.
Čechy v řadách islamistů čeká až výjimečný trest
Stejně jako ostatní země Západu se Česko snaží zpřísnit současnou legislativu tak, aby bylo možné přísněji postihovat nedovolenou účast občanů v zahraničních ozbrojených složkách. Postihy by se měly týkat nejen případných bojovníků IS, ale také dobrovolníků, kteří se zapojili do bojů na Ukrajině, případně i v jiných končinách světa.
Ministerstvo spravedlnosti upozorňuje, že jde o nejpřísněji postižitelné trestné činy. Postih je za „cestování za účelem spáchání, přípravy teroristických činů, účasti na nich nebo nábor, poskytování teroristického tréninku a výcvik nebo účast na něm“, uvedlo ministerstvo spravedlnosti.
Pokud ale dotyčný neřekne svým známým, že jede do ciziny, je prakticky nemožné to zjistit, uvedl mluvčí civilní kontrarozvědky BIS Jan Šubert. „Pokud je někdo bezúhonný, není z ničeho podezřelý, pak neexistuje zákonný důvod, jak mu zabránit, aby opustil republiku,“ podotkl Šubert.
- Mluvčí BIS Jan Šubert: „Děláme maximum, abychom zjistili, zda nějaký člověk, který válčil v zahraničí, kde získal bojové zkušenosti, vstoupil na naše území. Nemohu být konkrétní, nicméně nemohu garantovat, že by se například v Sýrii na té či oné straně neangažoval ani jediný náš občan.“
Podle člena bezpečnostního výboru Martina Lanka sice současné české zákony jasně definují, kdy jde český občan bojovat do cizí armády, ale ne pokud míří do boje po boku nestátní ozbrojené skupiny. „Je tam problém třeba s tím, jak to dokázat, jestli byla naplněna skutková podstata trestného činu, jestli tam byl úmysl,“ podotkl Lank s tím, že je třeba upravit paragraf, který zní „trestný čin v ozbrojených silách jiného státu“, aby mohlo jít také o „jiného cizího činitele“. Služba v armádě jiného členského státu NATO přitom trestná není.
Není přitom až tak podstatné, co by případně Češi dělali v zahraničí, ale spíš po svém návratu do vlasti. „Ten člověk se sem vrátí, nikdo přesně neví, co tam má na svědomí, případně jaké má úkoly - jestli tu má rekrutovat další lidi, něco tu spáchat,“ podotkl Lank. Mluvčí BIS ale uklidňuje: „Nemáme poznatky o tom, že by byl náš stát vystaven nějaké bezprostřední hrozbě.“
Trestu by se na základě nového zákona nevyhnuli zřejmě ani Češi bojující na straně povstalců ze samozvaných republik na východě Ukrajiny. „Ukrajina tyto iniciativy označuje za činnost teroristických organizací a vede proti nim antiteroristickou operaci,“ upozornil resort spravedlnosti.